Rozhovor | Xaveer De Geyter | Kontexty v architektuře
„Na začátku se zajímáme více o analýzu zadání než o formu,“ říká jeden z nejznámějších žijících belgických architektů Xaveer De Geyter. Co Vás přivedlo k rozhodnutí studovat architekturu? Žil jsem ve Flandrech a tam byla zajímavá moderní budova. Bylo mi asi třináct let, když ji postavili. Jednalo se o kapli, která byla vybudována místo staré, vyhořelé. Byla celá z betonu a skla. Jednalo se o krásný prostor, ale mnoho lidí bylo šokováno. Mne to ovlivnilo natolik, že to vedlo k rozhodnutí studovat architekturu.
Karin Kasanová , 12. 5. 2005
10 let jste pracoval v OMA u Rema Koolhase.Jaké stopy to ve Vás zanechalo?Nevěřím v systém mistra a žáka. Nejsou to jen samotné budovy a architekti, kteří ovlivňují naše vize. Architektura je více o životě. Ale samozřejmě deset let strávených v kanceláři OMA na mě zapůsobilo. Ateliérem procházeli různí lidé z různých částí země. Studio OMA působilo jako katalyzátor myšlení. Myslím si, že systém žáka a mistra je v tom, že každý přináší něco nového, čímž posouvá řešení problému dopředu.Samostatnou praxi jste zahájil sérií rodinných domů.Jaký k nim máte vztah?Myslím si, že rodinné domy by neměly být hlavní náplní architekta. Architektura by měla být více směřována do veřejné oblasti. Přesto i v kanceláři Rema Koolhase některé z nejdůležitějších projektů byly právě projekty rodinných domů. Jako architekt se člověk musí dívat i na ekonomické podmínky. U nás je normální, tak jako v jiných zemích, že architekt začíná zakázkou na dům. Vztahy a podmínky při stavbě rodinného domu jsou relativně jednoduché. Architekt nejedná s množstvím lidí jako u větších staveb. Kolik lidí prošlo Vaším ateliérem?Dnes máme kolem třiceti zaměstnanců. Hlavní studio je v Bruselu, a to má kolem dvaceti pěti lidí, a menší v Gentu, kde pracuje pět architektů. Spolu s dalším belgickým architektem Stephanem Bellem tam pracujeme na dlouhodobém projektu určeném pro univerzitu v Gentu. Jaká je podle Vás dnešní situace na belgické architektonické scéně?Situace se velmi změnila. Když jsem skončil fakultu architektury, tak bych nemohl mít takovou kancelář, jakou mám teď. Mnoho veřejných zakázek bylo ovlivněno politickou situací. Politické strany měly spojení na některá architektonická studia, a ta taky vyhrávala soutěže. Dnes jde více o kvalitu a ze soutěží vycházejí zajímavé návrhy. 90-95 % projektů naší kanceláře pochází z vítězných evropských soutěží.Kterou ze svých realizací považujete za nejvýznamnější?Myslím si, že žádnou takovou nemám.Máte nějakou svoji filozofii, jak přistupovat k architektonickému návrhu?Typické pro architekturu je, že musí sledovat kontext a program. Analyzovat celou situaci a pak dospět k závěru, který se transformuje do projektu. To je v zkratce popis toho, jak pracujeme. Na začátku se ani tak nezajímáme o formu jako o analýzu celého problému. Jde nám o kritický pohled na věc, který pak vede ke koncepci návrhu.Jedním ze zásadních projektů je územní plán pro francouzské Lille. Co bylo důležité pro koncepci návrhu?Kolem celého města je zelený pás, který dříve tvořil ochranné pásmo kasáren. Toto území armády tvořilo problémový okruh, přes který bylo třeba přivést infrastrukturu do okolních oblastí. Zeleň, infrastruktura a pás kolem armády tvořily tři hlavní věci, které ovlivnily náš návrh.V dnešní době se počítačům přikládá velký význam. Jaký je Váš názor na použití počítačů v architektuře?Pro mě jsou samozřejmě počítače také velmi důležité. Určitě architektům pomáhají v práci. Ale na druhé straně se mi moc nelíbí realistická estetika počítačových vizualizací, a proto jsme se vrátili ke klasickým modelům.Považujete architekturu více za výtvarnou nebo technickou disciplínu?Architektura je určitě technická disciplina. Pracuje s konstrukcemi, a proto je nutná jejich znalost. Ale na druhé straně naše architektura samozřejmě není jen o technických disciplinách.Jaké jsou Vaše profesní plány do budoucna? Jestli se budou realizovat započaté projekty, tak naše kancelář bude potřebovat další lidi. Dříve jsme stavěli velmi málo, spíš jsme se pohybovali v teoretické rovině. Koncem tohoto roku budeme mít dvanáct velkých projektů v realizaci. Myslím, že to bude krok více k reálnému světu architektury.Belgický architekt Xaveer De Geyter se narodil 1957 v Doorniku. V letech 1983 - 1993 pracoval jako hlavní architekt u Rema Koolhase v OMA. Poté založil vlastní studio XDGA v Bruselu s pobočkou v Gentu. V dnešní době má studio zhruba kolem třiceti spolupracovníků. Svojí vlastní kariéru zahájil sérií rodinných domů. Po založení kanceláře realizoval dva zásadní projekty obytné věže v Bredě v Nizozemí a územní plán pro francouzské Lille. Dlouhou dobu se věnoval teorii. Nyní jeho studio pracuje na dvanácti velkých projektech.
