Foto: eArch Čím vším se lišily zadávací podmínky Národní technické knihovny (NTK) od knihovny v Hradci Králové?Roman Brychta Soutěž na Národní technickou knihovnu byla v roce 2000 a na knihovnu v Hradci Králové v roce 2002. Takže soutěžní podmínky na NTK byly zpracovány dřív. Tyto podmínky byly dle mého názoru dobře připravené (myslím, že je jako podklad pro svoje soutěžní podmínky používali i následující zadavatelé architektonických soutěži na knihovny, včetně hradecké knihovny).
V začátcích jste na projektu spolupracovali s Václavem Králíčkem. Podílel se nějak na výsledném tvaru knihovny?RB Ano, v roce 2000 jsme spolupracovali s Václavem Králíčkem (Sdruženi AK architekti, kromě mne a Václava byl členem ještě Petr Lešek). V roce 2002 jsme se rozešli a rozdělili jsme si projekty podle toho, kdo na kterých pracoval či měl jiný vklad do zakázky (osobní, kreativní apod.).
Jaké byly hlavní důvody toho, že jste zvolili pravě tento půdorys?RB Obcházení daného prostoru, vlastní zkušenost z místa (studoval jsem na FA), kroužení tužkou po skicáku, nutnost vytvořit centrální budovu pro všechny v okolí, rozsvítit tmavý prázdný flek…
Petr Lešek Vliv měl i původní plán blokové zástavby. Zároveň od počátku byla v pozadí úvah i energetická úspornost domu.
Přihlíželi jste k souboru budov ČVUT a jak mnoho byl Engelův urbanistický rozvrh pro vás zavazující?RB Nejde jen a pouze o Engelův urbanistický plán, ale hlavně o historický vývoj zástavby Dejvic. Jak víme, pravě v lokalitě kampusu bylo z původního Engelova plánu realizováno poměrně málo. Můžeme tu tedy vysledovat další historické stopy zástavby místa. Funkcionalistické francouzské školy, pak Čermákův hřebínek Fakult strojní a elektro, který měl podle původního návrhu pokračovat dal přes parcelu NTK a kolmo na Technickou ulici uzavírat stejnou formou hlavní osu kampusu. Tu pak nakonec uzavřela asymetrická kompozice Fakulty stavební a architektury. V území je dále nová červená menza, liniové bytovky z 50. let k ulici Zelené…. Takže kompaktní blokový urbanistický plán pana prof. Engela se poněkud rozpadl. A to byl také jeden z důvodů, proč navrhnout NTK jako kompaktní dům.
PL Soutěžní schéma knihovny a parkovacího domu bylo svého druhu interpretací původního blokového schématu pro současnost. Hranice bloku se měkce vymezily, zůstal střední volný prostor – ale propojený s okolím.
Jaké jsou provozní podmínky NTK ve srovnání s knihovnou v Hradci Králové?RB NTK je asi tak 3x větši. Do hradecké knihovny se stěhovala jedna instituce z více míst. Do NTK se budou nebo vlastně již stěhují tři instituce (Státní technická knihovna z Klementina, Knihovna ČVUT a Knihovna VŠCHT) do jednoho místa. Jak jsou domluveni, že budou fungovat, to se budete muset zeptat jich.
PL Samotný knihovnický provoz je díky výraznému použití volného výběru a tím vypuštění náročných dopravníkových systémů do jisté míry u obou podobný. Liší se zejména polohou skladů. NTK není archivační knihovna, fond obměňuje, ten aktuální je právě ve volném výběru, není proto potřeba tolika cest do skladů, a tak jsou v podzemí. V Hradci jsou, i kvůli blízkosti řeky, sklady po podlažích, což jednak umožňuje návaznost na podlaží podle oborů a zejména umožňuje do budoucna snadné zpřístupnění skladů pro odbornou část veřejnosti (což se např. v Německu občas děje).
Z čeho vycházel použitý konstrukční systém?RB Konstrukční systém vycházel z požadavku a naší představy vytvořit co nejvíce otevřený prostor. Pocitový ideál by byl jen stropní desky bez podpor. Do architektonických soutěží vstupujeme vždy v týmu, ve kterém máme statika, projektanta požární bezpečnosti a projektanta vnitrního prostředí. Na jejich kvalitě a zejména komunikativnosti velmi záleží. Tyto tři profese nejvíce ovlivňují výsledný koncept architekta. První návrhy jsme tak probírali s ing. Smutkem (statická kancelář Recoc), který přišel s konstrukcí velkého rozponu (15x15 m), křížem předepnutou. Tvar hlavic se během projektu vyvíjel, objevila se i velice zajímavá varianta „stromové“ prefabrikované hlavice. Nakonec je použit jednoduchý monoliticky kónický tvar hlavice a pohledový beton se poměrně pěkně vyvedl.
PL Šlo o návaznost na fasádu a velkorysost vnitrního prostředí. Investor požadoval prověřit i konstrukce s obvyklými rozpony, ale zejména přízemí pak vypadalo šíleně. Podobně jako u jiných našich staveb (Sluňákov) tvoří tak konstrukce velkorysý rám, v němž jsou vsazené konkrétní aktivity. Záměrným výsledkem je pak též velká flexibilita půdorysu. Což zní jako fráze, ale knihovníci ji intenzivně požadovali, vzhledem k tomu, že sami přesně neví, jak bude knihovna za 20 let vypadat a fungovat.
Jsou v NTK nějaké věci, které bychom mohli nazvat materiálovou, konstrukční nebo jinou inovací?RB Snažíme se držet krok v odvážných a inovativních konstrukcích se zahraničím, a to i díky našim spolupracujícím technikům. Jejich použití vždy spíše vyplyne z toho, že je známe a jeví se nám vhodné pro nějaké konkrétní podmínky. Používáme tedy nové věci přirozeně, ne kvůli jejich novosti. U NTK je to například právě nosná konstrukce. Když jsme hledali reference předepjatých stropů pro obhajobu tohoto systému, našli jsme jich jen několik a předepjatých pouze v jednom směru. Myslím tedy, že obousměrně předepjatá konstrukce takového formátu u nás v České republice dosud není realizovaná. Co je ale zřejmě unikát i v mezinárodním měřítku, je kombinace oboustranného předepjetí s aktivací betonového jádra (nízkopotenciální sálavý systém topení a chlazení). V nosné stropní desce tloušťky 30 cm je tak, kromě vlastní měkké výztuže a předpínacích kabelů, rozvedeno asi 48 km plastových trubek, do kterých se vpouští médium o teplotě 16–26° C dle potřeby vnitřního prostředí.
PL Tento systém byl u nás znám již dříve (Crittal), ale v oceli, která časem zkorodovala (obchodní dům Bílá labuť). Dnes je k nám v plastu znovu uváděn. Použili jsme jej i na knihovně v Hradci Králové (také s Žemličkou). V Německu je díky své vhodnosti zejména pro velké prostory v současnosti velmi užíván, u nás vypadáme jako pionýři.
RB Další věc, která není obvyklá v současném trendu stavění (i když se to pomalu mění s tou Zelenou úsporám…), je celý úsporný koncept vnitřního prostředí. Podrobněji vám k tomu asi víc řekne Honza Žemlička. Ve zkratce: používáme systém otvíravých oken (manuálně i dálkově) pro přirozené větrání a předchlazení budovy v letní noci. Díky tomu se podařilo minimalizovat vzduchotechniku a (kromě specializovaných technických místností) vyloučit klimatizaci. Ve volném výběru neuvidíte vzduchotechnická potrubí.
PL Zajímavostí je použití bituterazza v přízemí. Oproti běžnému terazzu nepotřebuje dilatovat a vytvoříte tak s ním velké nepřerušované plochy. To se nám zdálo pro velkorysý prostor adekvátní. A neobvyklé je použití terčového kotvení profilovaného skla, které dává budově oproti klasickému ukotvení do lišt větší vzdušnost.
Přihlíželi jste k nějakým zahraničním referenčním knihovnám?RB Před každým projektem si děláme rešerše ze všech dostupných pramenů. Tím začínáme mapovat danou typologii objektu. Navíc se nám během soutěže dostal na stůl díky prof. Šlapetovi tehdy ještě ne tak známý projekt knihovny v Chotěbuzi od Herzog a De Meuron. Po vítězství v soutěži jsme vyrazili na projížďku do Německa – témata byla dvě, knihovny a profilované sklo. Navštívili jsme sklárnu Pilkington v Saarbruckenu a pak budovy, kde byl tento materiál použit (např. Neanderthal Museum u Frankfurtu), dále knihovny v Gottingenu, Berlině, Drážďanech…
Knihovny se pomalu stávají jednou z vašich specializací. V čem je tento typ staveb specifický, pokud vůbec?RB Vzpomínám si, že na školách patřilo zadání knihovny k těm prestižnějším (galerie, divadla…). Myslím, že kniha, text je důležitá součást života. Knihovny jsou v současnosti budovy, které mohou ovlivnit život v souvislosti s veřejným prostorem. Pravě toto téma ovlivňovaní, změny přístupu k veřejnému prostoru, k veřejnosti, bylo při tvorbě a prosazování některých myšlenek velmi diskutováno. Často jsem se ocitl na křižovatce – tak a teď můžeme něco udělat a změníme tak zajetý systém, nebo to uděláme tak, jak je to zajeté – obvyklé.
PL Knihovny se vývojem společnosti staly svého druhu jakýmisi „chrámy demokracie“. Žádný jiný typ veřejné budovy jim dnes v otevřenosti a možnostech setkávání nejrůznějších lidí nemůže konkurovat. Stávají se symboly doby. Výborně to je vidět ve Francii. Radnice, kostely, ale ani sportoviště už tu sílu nemají. Dokonce obchodní domy se snaží pobyt návštěvníka spíše individualizovat. Knihovny měly vždy též městotvorný význam a s posílením jejich společenské role sílí i ten.
Foto: eArch Často spolupracujete s výtvarníky. Proč u NTK pravě tato volba?
RB Jsme přesvědčeni, že do veřejných budov (veřejného prostoru) vstup výtvarníka patří. A ve světě je to běžné. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Využíváme spolupráce s výtvarníky ve všech našich projektech veřejných budov. V případě NTK jsme se dostali zatím nejdále. Architekt neoslovil výtvarníka a neřekl, tady můžeš něco udělat, ale oslovil PAS (Produkce aktivit současnosti, Vít Havránek, Tomáš Vaněk, Jiří Skála). PAS se zabývá kurátorskou činností a různými konceptuálními intervencemi do prostředí. Tito chlapci vymysleli šest uměleckých děl pro NTK. Jedno z nich, jediné zatím realizované, je centrální umělecké dílo. Ze soutěže, v níž byli PASem osloveni tři významní zahraniční umělci, vzešel jako vítěz Dan Perjovschi a ten své kresby realizuje.
Podle jakých zásad jste koncipovali interiér a vizuální systém?RB V souvislosti s výtvarníky je nutné říci, že jsme ve fázi interiéru složili tým, který se zabýval právě komplexním řešením interiéru, tedy včetně uměleckých děl. V týmu byli designéři Hippos design (Radim Babák, Ondřej Tobola), kteří navrhli pro knihovnu nový sedací nábytek a pulty, dále Grafické studio Laboratoř (Petr Babák), které vytváří nyní novy vizuální styl a informační systém pro budovu, a pravě PAS. Bylo velmi inspirativní a plodné sedět u stolu v tomto týmu a navzájem se ovlivňovat.
Jaká byla vaše spolupráce s Janem Žemličkou, který označil NTK za nejlepší z hlediska vnitřního prostředí?RB S Honzou Žemličkou spolupracujeme i na jiných věcech. Je to člověk, který má ohromné zkušenosti a odvahu prosazovat efektivní a přitom jednoduchá řešení. Někdy je s ním komplikovaná komunikace (jednu chvíli jsme spolu asi tři měsíce nemluvili). Ale myslím, že jde o to, si věci konstruktivně, i třeba hodně nahlas, vyříkat. Jeho profese patří k těm třem, které ovlivňují dílo architekta (pokud na to chce architekt přistoupit). Jeho kancelář byla u NTK již při soutěži a je zajímavé, že i technický pohled se časem vyvíjí. V soutěži jsme spolu navrhovali aktivní dvojitou celoprosklenou fasádu (inovativní trend na konci 90. let). Po nucené přestávce v projektu a jeho znovuspuštění po čtyřech letech jsme schéma přehodnotili. On koncepci fasády a my pak na základě snahy o maximální počet místností a rozhodnutí největší vnitřní prostor větrat přirozeně upravili dispozice.
Jak toto prostředí hodnotíte a v čem jsou další přednosti NTK?RB Jestli je NTK nejlepší z hlediska vnitřního prostředí, posoudí vlastní provoz. A to má Honza na triku taky. Takže já jsem za rok zvědavý, jak nám to pěkně všechno funguje. Dům v sobě nabízí mnoho možností pobytu a zapojení se do okolního života. Je otevřený a průchozí. Takže mně nezbývá nic jiného, než se tam za rok jít podívat a zjistit, jak je dům zabydlen a obýván.
PL S budovou jsme, v mezích zadaného pozemku, definovali i okolí. Představa je, že přední tvrdá část bude sloužit jako aktivní plocha a zadní parková část jako plocha relaxační. Takže nejen budova uvnitř, ale i její okolí by mělo být středem kampusu.
Psáno pro časopis ARCHITEKT 08 09 2009
