Rozhovor s jedním z držitelů hlavní ceny Grand Prix OA 2006, architektem Karlem Scheibou

Očekávali jste zisk hlavní ceny letošního ročníku Grand Prix za novostavbu bytového domu? Rád bych tuto informaci upřesnil. Autorský podíl můj, případně kolegy Velinského na všech uvedených pracích, oceněných v roce 1993, byl minimální. Jednalo se o období, kdy jsme oba sbírali zkušenosti v jiných projektových ateliérech. Takže právem nám přisuzujete pouze ocenění za řešení prostoru hlavního východu ZOO Praha a letos udělenou Grand Prix. Letošní ocenění pro nás bylo překvapením o to větším, že jsme při návrhu domu od začátku vědomě rezignovali na snahu vytvořit obecně přijatelný, formálně dokonalý projekt. Vzniklý objekt, který se tyčí nad Veleslavínským údolím, se jeví jako veselá dětská stavebnice. Různorodost tvarů a materiálů, spojená s výrazným barevným odlišením, působí velice harmonickým dojmem. Jak moc jste museli přemlouvat investora, aby vám tyto neobvykléprvky dovolil? Je vždycky dobré navázat s investorem osobní vztah, v tomto případě jsme měli tu výhodu, že jsme investory osobně znali ještě před započetím projektových prací. Takže žádné výběrové řízení apod. Investor nám od začátku dal plnou důvěru. K diskusím samozřejmě během přípravy i realizace stavby docházelo. V bezprostřední blízkosti vámi navrženého objektu se nachází avantgardní areál Hvězda od architekta Miluniče. Vyžadovalo vypracování vašeho projektu z hlediska urbanistického řešení tohoto sídliště nějaké speciální řešení? Urbanisticky jsme neměli mnoho možností, neboť jsme stavěli na místě zbourané samoobsluhy. Architektonicky jsme ale navazovali na způsob myšlení architekta Miluniče, snažili jsme se navrhnout objekt, který by se tvarově, materiálově i barevně výrazně odlišil do uniformity okolního sídliště vnesl nový svébytný názor na hromadné bydlení. Přece jen se námjeden stávající prvek nelíbí. Není na škodu, že tento obytný dům trochu „hyzdí“ ze zadní části ponechaná trafostanice? Proč je tomu tak, nebyla možnost jiného řešení? O vymístění trafostanice jsme se samozřejmě od začátku snažili. Bohužel, v tomto případě by nešlo o pouhé vymístění trafostanice, ale o kompletní rekonstrukci rozsáhlé sítě podzemních kabelů, které se zbouráním přímo souvisely. To bylo jedno z míst, kde měl investor navrch. Pro jeho obhajobu musím uvést, že uvažované náklady na vymístění trafostanice se téměř blížily ceně pozemku. Jeden z porotců se o vaší stavbě vyjádřil jako o polidštěné architektuře. Těší vás tento punc? Ano, neboť jde o hlavní myšlenku našeho řešení, "polidštění" je právě ten pojem, o který jsme se při realizaci tohoto projektu snažili. Máme za to, že v současné době je v Česku za kvalitní architekturu považován hlavně směr navazující na předválečný funkcionalismus. Tento směr mnohdy ale bývá architekty interpretován velmi formálně, a proto vzniká řada vytříbených, ale chladných a bezduchých staveb. My jsme šli přesně opačným směrem. Použili jsme výrazné barvy, měkké materiály a bohaté tvary. To vše jsme se snažili citlivě spojit. Tento koncept je zvláště účinný v kulisách okolního sídliště.V poslední době se čím dál více diskutuje o možnostech a budoucnosti sídlišť. Jak na tuto problematiku nahlížíte vy? Jako u většiny staveb, existují dobré a špatné realizace. Dle mého soudu je třeba ke každému sídlišti přistupovat individuálně. Existují případy kvalitních sídlišť, které zasluhují ochranu, neboť snahy o „polidštění“ by jim mohly uškodit. Na druhé straně existuje velké množství nekvalitních sídlišť, u kterých je třeba každou snahu o urbanistické a architektonické zlepšení hodnotit jako kladnou. Nejvíc mi ale vadí sídliště nebo jen skupiny panelových domů v centrech malých měst. V těchto případech, kdy došlo ke znehodnocení historicky vzniklých urbanistických vazeb a k nevratnému porušení měřítka, bych byl pro jejich zbourání se státní pomocí.Jak se díváte na úroveň letošní GP OA, potažmo na úroveň současné české architektury? Obecně si myslím, že zastřešující profesní soutěž je velmi užitečná. Pro celkové zkvalitnění bych ale preferoval jiný způsob výběru soutěžících staveb, neboť kvalita některých přihlášených prací znehodnocuje celkový dojem ze soutěže a naopak mnohdy existují velmi kvalitní nepřihlášené stavby. K současné české architektuře bych chtěl říct, že její úroveň není v žádném případě odvislá od kvality architektů, ale od kvality investorů a v širším kontextu celé společnosti. V současné době sleduji velký posun v kvalitě technického zpracování staveb, v oblasti architektury to jde pomaleji.