Architektura /

Rozhovor s dodavatelem stavby konverze tovární budovy AF BKK

Přinášíme vám rozhovor s Alešem Dobrovolným, dodavatelem stavby konverze tovární budovy AF BKK.

Julius Macháček , 13. 11. 2009

Foto: eArch
Jako stavař máte bohaté zkušenosti. Když jste si prošel dokumentaci a poprvé prohlédl zdevastovaný objekt – co jste si řekl?

S projektem jsme se seznamovali již v procesu jeho přípravy, protože jsme v té době realizovali první etapu stavebních úprav areálu tiskárny a velmi často jsme komunikovali s jednatelem investora panem Kočvarou o jeho dalších investičních záměrech. Tento projekt jsme považovali za výborný nápad a zároveň za velkou výzvu. Bylo zřejmé, že kombinace výroby, kancelářských a vysoce nadstandardních bytových prostor v jednom objektu bude zajímavým ale těžkým oříškem pro architekta i zhotovitele. Navíc se nejednalo o stavbu na "zelené louce", ale o komplikovanou rekonstrukci a nástavbu hodně zdevastované průmyslové budovy. A jak jsme se cítili? Musím říct, že pokud máte vedle sebe investora s odvahou k netradiční investici, mladého architekta s nekonvenčními nápady a na stavbě technicky zdatného stavbyvedoucího, nemůžete se jako zhotovitel cítit špatně.

Pracoval jste již na podobné zakázce?

Máme za sebou množství zakázek z oblasti bytové výstavby, průmyslových staveb, objektů administrativních i rekonstrukcí, ale musím se přiznat, že s koncentrací tohoto všeho v jedné stavbě jsme se ještě nesetkali.

Foto: eArch
Architekti a investoři byli velice spokojeni s kvalitou, v jaké jste práci provedli. S čím jste se na stavbě nejvíce potýkali?

Jak se jsem již zmínil, projekt byl neobvyklou kombinací prostor s různou náplní ve složitě a komplexně rekonstruovaném objektu a navíc docházelo v průběhu realizace ke změnám a úpravám. Bylo nutné reagovat operativně v průběhu realizace na nové a nové skutečnosti. Nedalo se postupovat tradiční cestou: obchodní uzavření zakázky, příprava stavby, objednání materiálu a subdodavatelské zajištění a realizace podle harmonogramu. Tento klasický scénář se musel opakovat několikrát a jednotlivé jeho fáze se prolínaly. Bylo nutné průběžně řešit s architektem velké množství detailů, technologických postupů a konzultovat všechny pohledově exponované materiály, protože na takové stavbě nevystačíte s typovými podklady. Tento postup byl pro přípravu i řízení postupu prací náročný, ale až po dokončení stavby jsme plně pochopili cíl, který architekt sledoval. Zejména v interiéru bytové části, který působí funkcionalisticky jednoduše, by každý nedomyšlený detail nebo špatná volba materiálu působila velmi rušivě. Jestli jsem se s něčím tedy skutečně potýkali, pak to bylo s časem. Postup prací byl z uvedených důvodů pomalejší, než jsme u obdobného objemu zakázky zvyklí a přiznám se, že v tomto jsme se spletli i v našem původním odhadu. Byli jsme pak vděčni, že nutnou delší dobu realizace dokázal s pochopením přijmout i investor a nemuselo dojít k "tradičnímu" ohrožení kvality kvůli chybějícímu času. Za naši společnost musím vyzvednout zejména práci dvou kolegů, na kterých břemeno realizace a přípravy této zakázky leželo nejvíc, a to vedoucího střediska Praha pana Rožánka a manažera projektu Ing. Gennerta.  

Foto: eArch
Jaký máte osobní vztah k průmyslové architektuře, k dědictví, které zůstalo z minulosti?

Jsem velkým příznivcem hledání nového využití průmyslových objektů, které ztratily svoji původní funkci. Například v Ústí nad Labem, kde sídlí naše společnost, jsou bývalé průmyslové areály "zakousnuté" až téměř do centra města a po omezení nebo zastavení výroby zůstávají opuštěné a chátrají. Cesta, kterou zvolil investor v areálu tiskárny AF BKK by mohla být výborným příkladem pro podobné zóny i v jiných městech. Přivést nové obyvatele do netradičně řešených bytů třeba v kombinaci s lehkou výrobou by mohlo být záchranou nevyužitých průmyslových komplexů před devastací a mohlo by dojít k jejich příjemnému začlenění do normálního městského života. Znamená to samozřejmě prověření možných ekologických zátěží, vazeb mezi průmyslovou výrobou a bydlením, netradiční přístup architektů a investorů apod. Věřím, že výsledkem může být nový život v takových smutných a nepřívětivých lokalitách.  

psáno pro Architekt 10/2009

Foto: eArch

EDITORIAL 01 NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK / SLOVO 02 JAN SAPÁK / TOP REALIZACE 04 PŘESTAVBA TOVÁRNÍ BUDOVY AF BKK, PRAHA 9 / MARTINA BUŘIČOVÁ, ŠTĚPÁN KUBÍČEK / CARAA / PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK / RECENZE MARKÉTA ŽÁČKOVÁ / REKONSTRUKCE 24 AREÁL FIRMY V BÍLOVICÍCH / KAMIL MRVA, LUDĚK DEL MASCHIO / RECENZE MICHAL JANATA 32 PŘESTAVBA VÝMĚNÍKOVÉ STANICE, VARNSDORF / BORIS ŠONSKÝ, RADOMÍR GRAFEK / RG PROJEKT 38 ŠUPINÁČ, OSTRAVA / TOMÁŠ HAVLÍČEK, PAVEL MAGNUSEK, MARTIN HLOH / LÉTAJÍCÍ INŽENÝŘI / REALIZACE 44 CORNLOFTS ŠALDOVA, PRAHA-KARLÍN / BAUMSCHLAGER – EBERLE / REKONSTRUKCE 50 REKONSTRUKCE BÝVALÉ VOZOVNY, PRAHA 7 / ALENA ŽENTELOVÁ, JIŘÍ ŽENTEL, ŠÁRKA JINKOVÁ 56 MUSEUM FOTOATELIÉR SEIDL, ČESKÝ KRUMLOV / MIROSLAV TUPÝ / ATELIER DOMUS 60 VÝROBNÍ AREÁL WALTROVKA, PRAHA5-JINONICE / JAKUB CIGLER, VINCENT MARANI / CIGLER MARANI ARCHITECTS / VÝSTAVA 66 AID – AKCEPTACE INTERVENCE DESTRUKCE / STUDENTSKÉ PROJEKTY / TEXT BENJAMIN FRAGNER, PETR VORLÍK, TOMÁŠ ŠENBERGER / ROZHOVOR 84 S ARCHITEKTEM JIŘÍM SUCHOMELEM / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / PROJEKT 92 NOVÁ BUDOVA ČVUT, PRAHA6-DEJVICE / ALENA ŠRÁMKOVÁ, LUKÁŠ EHL, TOMÁŠ KOUMAR / ŠRÁMKOVÁ ARCHITEKTI / TEXT MILOSLAV PAVLÍK VÝSTAVA 98 MALÝ DŮM PODLE A1 / ARCHITEKTURA PŘED OBJEKTIVEM 102 JIŘINA HANKEOVÁ /TEXT MICHAL JANATA / ROZHOVOR 105 S BENJAMINEM FRAGNEREM O VCPD A PRŮMYSLOVÉM DĚDICTVÍ / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / PROJEKT 108 CENTRUM MĚSTA 2030 NÁCHOD / ALEXANDR SKALICKÝ HISTORIE 109 LUX EX MACHINA II. DÍL / TEXT MICHAL JANATA  / VÝSTAVA 112 RINTALA EGGERTSSON ARCHITECTS 114 ČESKÝ ARCHITEKTONICKÝ KUBISMUS / ZDENĚK LUKEŠ, DAN MERTA 116 MARTIN ROUBÍK – ARCHITEKT / OHLÉDNUTÍ 117 ZEMŘEL JAN FRÖML / TEXT ZDENĚK LUKEŠ HISTORIE 118 BRANICKÉ LEDÁRNY V PRAZE / TEXT YVONNE JANKOVÁ / RECENZE 121 ŠESTKRÁT BRNO V HLAVNÍ ÚLOZE / TEXT MICHAL JANATA  /  PUBLIKACE 123 PRO VAŠI KNIHOVNU

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři