Rozhovor s AmP Arquitectos
Když se řekne Kanárské ostrovy, většina z nás si automaticky vybaví populární turistickou destinaci. Přitom zde také sídlí jeden z nejzajímavějších současných španělských atelierů – AmP Arquitectos. U příležitosti vernisáže jejich výstavy ve Fragnerově galerii v Praze vznikl i následující rozhovor. Recenze přednášky a informace o výstavě budou následovat.
Dominik Herzán , 3. 1. 2008
Vaše stavby silně ctí nejen ducha místa, ale také tradici, ať už se jedná o materiály, a nebo způsob práce s nimi. To není automatická vlastnost současné architektury… To je pravda. Naše studio prošlo za pětadvacet let existence značným vývojem, nicméně se celou dobu snažíme zachovávat hodnoty tradičních umělců a řemeslníků. Důkladně sledujeme materiály, jako jsou kámen, dřevo, železo… ale také nás zajímají třeba tradiční způsoby bednění, způsob zdění či práce se železem. Materiály jsou kvalitou, kterou se snažíme zdůrazňovat. Velmi důležitý je pro nás také beton, ale i práce se světlem – na Tenerife jsou velmi specifické a vhodné světelné podmínky. Když zpracováváme nějaký projekt, bereme v potaz i kulturní, sociální a historický kontext. Oba dva pocházíte z Tenerife. Jsou podle Vás Kanárské ostrovy odlišné od kontinentálního Španělska? Mám na mysli kulturní zázemí, krajinu, mentalitu lidí… to vše jistě architekta formuje a má na jeho tvorbu značný vliv. Na Kanárských ostrovech je velmi příznivé klima, jiné, než v kontinentálním Španělsku. Velmi důležité je také moře, to je všudypřítomné. Vedle toho ale existuje i negativní faktor – ohromný rozvoj turistického ruchu. Ostrovy jsou doslova zaplaveny turisty, to může architektuře škodit. Jinak jsou ale Kanárské ostrovy kosmopolitní, objevovaly se tu nejrůznější proudy. Například ve 30. letech zde měl silný vliv impresionismus.
Výstava Vašich prací se jmenuje Ve znamení vulkánu – podle hlavního prezentovaného projektu – atletického stadionu. Praha uvažuje o pořádání Olympijských her, což potenciálně znamená výstavbu a rekonstrukci značného množství sportovišť. Vedle toho se uvažuje o přestavbě stadionu na Letné, který by měl kromě ligového fotbalu fungovat jako Národní stadion. Další projekt je před dokončením – fotbalový stadion Slavie, která mimochodem před pár dny hrála v Lize mistrů proti španělskému týmu. O tomto projektu se hodně mluví – ale ke kvalitě projektu se vesměs vyjadřují pouze fotbalisté. Jejich odpověď je jednoduchá – co je nové, to je dobré a kvalitní. Chci se Vás jako architektů a autorů velmi povedeného stadionu zeptat: Jak se pozná, že stadion je dobrý? Stadion, stejně jako jakákoliv další stavba, musí především dobře fungovat, ale také by měl přinést něco navíc. Stadion by měl být ikonou. Sportovní areály se stávají významnými referencemi nejen architektů, ale také sportovních klubů a měst. Norman Foster bude přestavovat barcelonský Nou Camp, Herzog s de Meuronem staví v Pekingu pro Olympijské hry velmi originální stadion. Náš atletický stadion velmi zaujal předsedu Atletické federace, takže příští rok se na něm bude konat mistrovství Španělska. Každý stadion by měl být funkční, atraktivní, a měl by odrážet atmosféru města. Ve Španělsku řešíme podobné věci jako se stadionem Slavie. Naše architektura je polemická a občas jsme odmítáni. A možná proto, že jsme polemičtí, nepostavili jsme zatím na Kanárských ostrovech žádný hotel. Nedávno jsem byl v portugalské Praze, byl jsem se podívat na stadion. Musím říct, že ekonomická stránka není rozhodujícím faktorem. Tím je kultura architektury. V Praze jsem si velmi dobře uvědomil, jak je důležité zasadit stadion do kontextu. Ve Španělsku je dobrou tradicí, že se koná mnoho architektonických soutěží na stavby takovéhoto místního a regionálního významu. Velmi důležité jsou také kvalitní a respektované poroty. Politik musí umět soutěž dobře zorganizovat a musí také umět riskovat. To je vlastně i téma Vaší knihovny – u nás se představitelům také nechce moc riskovat, když se blíží volby. Ale od toho jsou to politici – měli by na sebe umět vzít odpovědnost.