Rozhovor | Jan Kaplický
V rámci uvedení dokumentu Profil navštívil Prahu Jan Kaplický. Po premiéře filmu v kině Světozor a následné diskusi jsme měli možnost položit mu několik otázek.
Petr Pištěk , 13. 12. 2004
Vyjádřil jste spokojenost s výslednou podobou filmu. Je přesto něco, co v něm postrádáte?
Vždycky něco chybí, na co si později vzpomenete. Nemůžete se vracet. Mluvili jsme o druhém dílu, to by bylo řešení. Bylo natočeno šest nebo osm hodin materiálu, někteří lidé se nakonec vůbec neobjevili a jsou naprosto zklamáni. Ale ve výsledku zkrátka nemůže být všechno a já nemohu ovlivnit střih dokumentárního filmu. Pozitivní je, že k jeho realizaci vůbec došlo.
V Čechách jste nejmladším publikem vnímán jako hvězda nebo idol. Svědčí o tom mj. ohlas Vašich přednášek. Jak vnímáte mediální kult architektonických "stars"?
Já především do této kategorie nespadám, Future Systems nepatří do architektonických "superstars". To nepřipadá v úvahu. To jsou úplně jiní lidé, které můžeme jmenovat, nebo také nemusíme. V Čechách sice existuje zájem u studentů, ale u profesionálních organizací nebo budoucích klientů absolutně nic. S jednou výjimkou se nikdo nikdy nezeptal, zda by bylo možné něco udělat. Zahraniční společnosti pozvaly do Prahy jiné architekty, nám nikdo ani nezatelefonoval.
Je příčinou určitá výjimečnost vaší architektury, nebo něco jiného?
To se musíte zeptat těch lidí. V Česku byla vždycky nedůvěra k architektům ze zahraničí a tento trend pokračuje. Oba významní světoví architekti se do Prahy dostali přes zahraniční společnost, nikoli českou. To vysvětluje mnohé.
Dostali jsme se k českému prostředí a české architektonické scéně. Teoretici hovoří o pokračování funkcionalismu, Rostislav Švácha zavedl termín "přísnost". Jak vnímáte současnou českou architekturu?
Teoretické úvahy jsou teoretické úvahy. Dávat jména tendencím je sice možné, ale nemá to hluboký smysl. Důležité je, jestli má stavba určitou kvalitu, její význam nespočívá v tom, co se o ní píše v knihách. Jeden historik architektury zde napsal, že budovy Future Systems by se nehodily do Prahy. To je naprostý nesmysl a jistá dávka arogance.
Zůstaňme u teorie. Vy patříte mezi architekty, kteří se vyjadřují také slovem a písmem. Je známo Vašich 40 vět i další texty. Je teoretické zázemí tvorby důležité, nebo má za architekta mluvit jeho práce?
Je to asi padesát na padesát. Já sám nejsem literárně zdatný a je to pro mě komplikovanější než pro jiné. Ale bez toho to nejde. Lidé rádi čtou a rádi se dovědí různé teorie, vedoucí k lepšímu pochopení architektury. Příspěvků od lidí, kteří vidí dopředu je ovšem velice málo.
A jaká jsou východiska vaší tvorby shrnuta v několika slovech?
Jsou to slova uvedena na zadní straně obálky naší monografie. Na tom se nic nezměnilo. (SVOBODA, KREATIVITA, LIDÉ, KRÁSA, ELEGANCE, PLASTICITA, SENSUALITA, BARVA, INOVACE, INSPIRACE)
o Janu Kaplickém
Jan Kaplický - patří k nejproslulejším architektům českého původu, kteří žijí a pracují v cizině. V Praze vystudoval Vysokou školu umělecko- průmyslovou, v roce 1968 odešel do Velké Británie. Spolupracoval se světově proslulými architekty, například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. V roce 1978 založil vlastní kancelář Future Systems, o deset let později se jeho profesionální partnerkou stala Amanda Levete. V průběhu 80. let společně rozvíjeli vizi možné budoucí architektury a stali se jedinou britskou společností, která pracovala pro NASA. Jedinečná zkušenost a práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují praxi Future Systems dodnes. Jan Kaplický - je držitelem mnoha ocenění, z nichž nejznámější je nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. Nedávno uveřejnil The Independent přehled nejvýznamnějších moderních staveb na světě. Jan Kaplický je v něm zastoupen dvěma stavbami – Lord's Media Centrem a obchodním domem Selfridges v Birminghamu. Realizace Future Systems lze nalézt v Evropě, Asii i Americe, jejich projekty byly publikovány ve více než třiceti zemích světa. Kancelář si vydobyla respekt projekty i realizacemi, které se chovají šetrně k životnímu prostředí, aniž by rezignovaly na hledání nových forem architektury.