Rozhovor | Ateliér D.R.N.H.
„Klíčovým problémem se pro nás ukázalo napojení na stávající areál…“ Porota ohodnotila výkon kolektivu brněnského ateliéru D.R.N.H. přímo excelentně. Svůj koncept rozvinuli do mistrovského díla architektury, který by jim kdekoli na světě mohli závidět. Pádný důvod pro vyzpovídání vítězného týmu Grand Prix Obce architektů 2005, pospolitosti umělců ověnčené různými nominacemi a cenami. Namátkou jmenujme: nominace na Miese van der Rohe, Bazén roku, Cena za ekologický přínos, Cena v soutěži Stavba Jihomoravského kraje atd.
Bohumír Kotora , 6. 6. 2005
Začneme od začátku: kdy a kde zakázka na stavbu vznikla?Zakázka pro nás vznikla okamžikem zpracování urbanistické studie areálu, kterou nám zadal Útvar hlavního architekta (ÚHA) po několika předchozích studiích jiných týmů a jedné ideové soutěži, s jejichž výsledky nebyl pořizovatel územní dokumentace spokojen. Následovalo roční projednání urbanistické studie s dotčenými orgány a samosprávou. Nejobtížnější se ukázalo projednávání s občanskými a ekologickými hnutími, které se zpočátku stavěly ke stavbě velmi odmítavě. V těchto zdlouhavých a složitých jednáních nás aktivně podporovali někteří zástupci magistrátu, zejména ing. K. Leopoldová a arch. Tupá z ÚHA. Na co jste se při návrhu soustředili, co pro Vás bylo nejdůležitější?Soustředili jsme se zejména na zachování přírodního rámce lokality. Připadalo nám daleko důležitější zachovat výhledy na město a okolní krajinu, než se účastnit v současné době mezi obcemi velmi oblíbené soutěže o delší tobogán či o počet vodních atrakcí.Areál Kraví hora je umístěn v Brně na svahu kopce s výhledem na krásnou krajinu. Na stejném místě stojí starší koupaliště se dvěma bazény využívané během léta. Kladně bylo hodnoceno na Vaší stavbě rovněž propojení interiéru s exteriérem. Jak stěžejní to pro Vás bylo téma a jak těžké bylo zakomponovat nové pojetí sportovního areálu do již existujícího?Napojení na stávající areál pro nás bylo klíčovým problémem. Hodně dlouho jsme stávající situaci analyzovali. Fotili lokalitu z pronajatého letadla, vypracovali dva modely různých měřítek. Došli jsme tímto způsobem k poznání, že základní koncept areálu je velmi ekologický, tedy šetrný ke krajině a rozhodli jsme se tuto ideu podpořit i novostavbou a jejím organickým napojením na stávající terasy. Celému areálu tak zůstal původní koncept orientace podélných hmot tečně k vrstevnici dané výletní cestou. Ekologický přístup jsme pak uplatnili i nejen ve výběru přírodních materiálů, ale i v prostorovém návrhu stavby a technologiích objekt bazénové haly je nízkoenergetický, využívá pasivně sluneční energii a prostřednictvím kogenerace a rekuperace je šetrný rovněž ve spotřebě energie na svůj provoz. Znovu využíváme odpadní vodu z bazénů, i dešťovou.Grand Prix jste převzali jako kolektiv. Jak pracuje Váš ateliér? Každý má na starosti něco, nebo se jedná o týmovou spolupráci? Jak to bylo v případě projektu Kraví hora?Práce našeho ateliéru je vždy týmová. Snažíme se věci vymýšlet i vypracovávat v co největší míře dohromady, aby všichni měli pocit účasti. Neděláme to z nějakého racionálního přesvědčení výhodnosti tohoto systému, ale prostě proto, že to jinak ani neumíme.Která část stavby pro Vás byla nejpodstatnější, nebo to byla stavba jako celek?Stavba vždy funguje jako celek, nedá se tedy říci, která část je podstatnější. Největší problémy jsme měli během výstavby do okamžiku, kdy všichni dodavatelé skutečně zjistili, že to myslíme zcela vážně s nadstandardní kvalitou zpracování všech detailů a do okamžiku realizace hrubé stavby. Pak mnozí z dodavatelů pochopili mimořádnost stavby a pracovali mnohdy za režijní náklady z referenčních důvodů. Byl celkový výsledek zásadně ovlivněn omezeným rozpočtem stavby? V zásadě ne, neboť jsme těsně před dokončením provedli po dohodě s investorem a dodavatelem stavby takovou investiční strategii, která nám umožňovala dokončit objekt v co nejlepší kvalitě výměnou za nerealizaci některých později postavitelných objektů, např. venkovního tobogánu apod. V tomto jsme měli potřebnou podporu investora a budoucího provozovatele.Je počítáno ještě s některými drobnými úpravami stavby?Právě s těmi, jejichž realizaci jsme z finančních důvodů odsunuli. V tomto roce budeme v areálu budovat dětská a sportovní hřiště, osvětlení přístupové cesty, rozšíříme kapacitu parkování. Dořešujeme s provozovatelem některé drobné úpravy provozu, neboť jsme se dohodli na prvním roku provozu jako zkušebním, s následnými úpravami k jeho zlepšení. Kraví hora představuje sportovní areál. Kdo má na starosti jeho chod a jak vidíte prosperitu nového komplexu směrem do budoucna? Nehrozí mu podobný osud, jako potkal brněnské Boby centrum?Celý rekreačně sportovní areál provozuje Městská část Brno střed, která byla spoluinvestorem a hlavním iniciátorem jeho rekonstrukce a dostavby. Protože v Brně zatím převažuje, a patrně ještě dlouhou dobu bude, poptávka po plaveckých areálech nad nabídkou, nemusíme se jistě o osud Kraví hory, coby návštěvnicky oblíbeného areálu obávat.Na čem pracuje Váš ateliér v současné době, na co se můžeme těšit? V nedávné době jsme dokončili rekonstrukci dvou objektů v areálu bývalé továrny Vaňkovka, tedy Strojírny a Administrativy, které budou zakrátko prezentovány v odborném tisku. Ke konci se rovněž blíží rekonstrukce divadla Reduta, kde právě zahajujeme realizaci výtvarného díla Petra Kvíčaly, které jsme od začátku pojali jako nikoliv malbu dodatečně realizovanou na stěnu, ale jako přímou součást architektury. Povrch celého sálu Reduta opatříme červeným monochromem, jakožto ornamentální rytmizaci jasně odkazující k slavnostnímu charakteru sálu, obsaženému i v samotném názvu divadla viz Ottův slovník naučný. Na výsledek, jakož i na veškerá další dobrodružství v naší architektonické profesi se netrpělivě těšíme....A těšíme se rádi.Děkuji za rozhovor. připravil: Bohumír Kotorafoto z předávání cen A. M. Videmannová