Rotující dispozice

Jednou z nich je také rodinný domek, jehož autorem se stal David Chmelař, tehdejší student teprve prvního ročníku architektury na pražském ČVUT. Měl už za sebou ale průmyslovku se zaměřením na architektonické památky, a především dobrou praktickou průpravu od architekta Skalického (dnes člen náchodského Archteamu, viz minulé číslo Domova). Zdařilý návrh se mu podařilo přes velmi nízký věk prosadit i na úřadech a dotáhnout až k realizaci. Bydlení ve svahuPozemek má zcela opačnou orientaci, než odpovídá optimálním podmínkám pro stavbu rodinného domu. Severní svah do ulice a zahrada od jihu cloněná převýšeným terénem však autora inspirovaly k neobvyklému řešení, které se investorovi zalíbilo, a příjemné bydlení ve svém výsledku potvrdilo správný záměr. Dvě podlaží objektu se dispozicemi překrývají jakoby v pootočení kolem vlastní osy; spodní v půdorysném tvaru L se obrací k ulici vykousnutým venkovním prostorem a místnosti kolem něj se schovávají do svahu, zatímco horní podlaží má ústřední obytný prostor na opačném rohu v návaznosti na zahradu, a jeho soukromí chrání řada místností obrácených k ulici, opět seřazených do písmene L. Lidé procházejí dole po cestě tak vidí jen na strop venkovního prostoru, který slouží jako přístřešek pro auta, veškerý život v domě se odehrává na opačné straně, v soukromí. Přízemí domu je vstupní zónou a technickým podlažím, navíc tu majitel – elektrikář – má svoji dílnu, z níž může materiál vynášet přímo do zaparkovaného auta. Ze vstupní předsíně se vchází do haly s velkými šatními skříněmi a schodištěm do patra, suchou nohou se tudy dá projít i do dílny. Vlastní bydlení je umístěno až v horním podlaží. Na zmíněný obytný prostor se nabalují ostatní místnosti: ložnice, dva dětské pokoje a koupelna. Kuchyňská sestava je postavena přímo v obývacím pokoji, vytváří rovnou linku při stěně podél schodiště, s nímž je kuchyň propojená vnitřním průhledem, a díky oknu na protější stěně je při vaření vidět až ven do okolní krajiny.Zahradní terasa navazuje na obytný prostor velkou prosklenou stěnou, takže se doslova stává součástí bytu. Musela být vyhloubena do svahu, ale vzniklá stěna kolem ní spolu s hmotou domu vytvářejí venkovnímu sezení přirozenou větrnou clonu (vítr z hor tu fouká každou chvíli). Dřevěný rošt na podlaze terasy, mnohem teplejší a příjemnější než dlažba, navíc láká k posezení už brzy na jaře, v horkém létě zase není dřevo zdaleka tolik rozpálené sluncem. Nekonvenční nadstandardHranol s vykousnutým rohem je na pozemku usazený způsobem, jako by lehce klouzal po svahu, má v sobě dynamiku a určité napětí, přestože celá hmota je velmi jednoduchého geometrického tvaru, bez tradičního členění na sokl, tělo a šikmou střechu s komíny. Tento nový, přísnější řád je reakcí na živelnou a chaotickou výstavbu dělnických domků z první poloviny 20. století v bezprostředním okolí, ale celistvost domu je pak záměrně narušená prázdným prostorem (jak sám autor vysvětluje, měl by pozorovateli ukázat, že jediné, s čím je možné v dnešním světě počítat, je nejistota).Dům odlišný od konvenčních staveb požadoval ve svém zadání už investor, i když si přál rodinný domek skromných rozměrů, který by pro své bydlení a podnikání byl schopen postavit svépomocí. Z tohoto důvodu se volil tradiční stavební materiál, keramické bloky Porotherm zateplené 3cm vrstvou polystyrenu. Podlouhlé okenní otvory – na každé straně vždy dominuje jeden svisle a jeden vodorovně položený – vyplňují dřevěná eurookna, jen jižní stěnu, která je prosklená téměř celá, zpevňuje ocelový rám, a teprve uprostřed něj jsou osazena dřevěná francouzská okna.Stavba domu trvala pět let, ale převažující práce svépomocí spolu s účelným konceptem výrazně zlevnily celkové náklady. Přes pracné a drahé zakládání na skále (500 tisíc korun) stál dům jen 1,6 milionu. Dokazuje, že individuální výstavba, přinášející nadstandardní kvalitu bydlení, může být levnější než banální typové domy, u kterých rozhodně nejsou prvořadým cílem konkrétní potřeby majitele a jeho rodiny.Domek skromných rozměrů slouží v patře – v návaznosti na zahradu – bydlení, v přízemí podnikáníDavid Chmelařje autorem několika zdařilých realizací velmi různorodého charakteru, od sportovní haly přes startovní byty v Polici nad Metují až po rekonstrukci a dostavbu vily v Praze, v různém stupni rozpracovanosti je dalších šest rodinných domů. Jeho architektura jednoduchých geometrických tvarů a prostých materiálů však v sobě vždy nese určitou dynamiku, zajímá ho „pohyb“, napětí, přesahy hmot, výrazná barevnost.O rodinném domku v Hronově, který jsme dnes představili, sám vypovídá:„Pojetí vnitřního uspořádání domu vyjadřuje pomyslná středová osa, kolem níž se přetočením dolního patra transformuje veřejně přístupný prostor v soukromou klidovou část, zázemí domu v obytné místnosti. Obytné místnosti od veřejného okolí chrání stěna-hradba se zdánlivě nahodile rozmístěnými okny-střílnami, která jsou na všech třech stranách stejná. Tím, že je jižní stěna téměř celá prosklená, poskytuje obyvatelům maximální propojení vnitřního prostoru s venkovním, aniž by ovšem ohrožovala jejich soukromí.“FOTO ESTER HAVLOVÁNa průhled přes schodiště navazuje okno, kterým je z kuchyně vidět do krajinyPsáno pro časopis Domov. Jak navrátit domu noblesu | Houpací odpočinek | Útulný mezonet | Život na zahradě | Dřevo na ústupu? | Pohoda za zelenou zdí | Do křupava | Bydlí s námi zvíře | Kočky a psi na zahradě | Sušíme a mrazíme | Zatéká vám terasou? | Veselé barvičky v Miláně | Rotující dispozice | Trendy fandí omítkám | Stěny levné i drahé | Zelená oáza Přemka Podlahy | Znám křišťálovou studánku... | Atriový dům | Penzion v koloniálním stylu