Rodinný dům s výrobou a degustací vína
Návrh nízkoenergetického rodinného domu s doplňkovým provozem – výroba a degustace vína - je situován 300 m jihozápadně od historické vinařské obce Pavlov na Moravě.
Vojtěch Večeře , 15. 3. 2012
Pozemek, mírně svažitý směřem k jihovýchodu, se nachází uprostřed vinic na úpatí Pálavského hřebene ve 3. zóně CHKO Pálava (návrh respektuje regulační podmínky ÚP obce Pavlov a požadavky na stavby v CHKO). Z pozemku jsou výborně dostupné okolní vinice a návštěvníkům nabízí jedinečnou atmosféru s neopakovatelnými rozhledy. Lokalita je ze západní strany obklopena viničními tratěmi, z jihovýchodu silnicí vedoucí z Pavlova do Mikulova a ze severu větrolamem, podél kterého vede atraktivní turistická cesta na Pálavský hřeben. V okolí lze navštívit mnoho atraktivních lokalit: v.n. Nové Mlýny (rekreace), Dolní Věstonice (arch.naleziště), Mikulov (památky), CHKO Pálava s unikátními ekosystémy, Dívčí hrady (zřícenina hradu).
Stavba vinařského rodinného domu obsahuje 3 odlišné provozy, které jsou prostorově a hmotově segregovány. Rozmístění budov na pozemku je dáno orientací ke světovým stranám a hodnotnými výhledy. Kolmo na budovu rodinného domu a navazující hospodářskou část je umístěno křídlo s ubytováním a degustačním prostorem. Při pohledu z oken pokojů či z degustačního prostoru se hostům nabízí nevšední pohledy do okolní krajiny (Nové Mlýny, Pavlov, vinice CHKO Pálava), současně budova odděluje hospodářský dvůr, jenž může být v období sklizně zdrojem hluku a prachu. Hmoty jednotlivých budov vycházejí z archetypu venkovských domů, které v kombinaci s přírodními materiály vhodně zapadají do okolní krajiny. Rodinný dům a budova pro degustaci a ubytování hostů jsou komponovány jako podlouhlé dvoupodlažní objekty se sedlovou střechou: jsou podélně „rozříznuty“ a vůči sobě posunuty o 1,5 m vodorovně a o 1 m svisle.
Symetrie podélného rozdělení budov je přiměřeně narušena posunutím a vygradována změnou výškové úrovně. Toto řešení zvýšilo podíl tepelných zisků v letním období zvětšením plochy nejvíce ohřívaných fasád (JZ resp. JV). Vertikální posun umožnil instalaci oken a světlíků pod hřebenem střechy, které prosvětlují tmavé části obytných místností uprostřed traktů (v budově pro hosty jsou přirozeným osvětlením koupelen). Vedlejším aspektem rozdělení hmot je i vznik zákoutí, využitelných například pro pracovní či spací kout, popř. pro zbudování koupelny, která v tomto provedení logicky doplňuje a zjednodušuje půdorys. Dalším použitým prvkem jsou terasy a předsazené konstrukce zastřešení vchodů: jejich “úkolem” je sjednocení asymetricky rozmístěných budov na pozemku (vycházejícího z funkčních požadavků a orientace ke světovým stranám).
Identifikační info: sjezd na komunikaci III. tř. č. 42120, vlastní Studna, ČOV akumulace odp. a dešť.v. – zavlažování, sítě: voda, elektro (Pavlov). Zastav. plocha: 466 m2, obestavěný prostor: 2300,5 m3, celková užitná plocha usedlosti: 580 m2, RD 2NP podl. plocha: 93,57+74,65 m2, budova hostů 2NP 98,85+105,8 m2 hosp. část 1NP 206,53 m2
Dokončení textu na další straně.
název Rodinný dům s výrobou a degustací vína
autor Vojtěch Večeře
ročník
- ročník bakalářského studia
vedoucí
prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc.
ateliér BAPA - Bakalářská práce
Ocenění "Žlutá karta" udělují odborníci Katedry architektury vynikajícím studentským projektům, zhotoveným v rámci předmětů architektonická kompozice, ateliérová tvorba a projektům předloženým jako bakalářské a diplomní práce.
Technické řešení
Objekty jsou tvořeny podélným stěnovým systémem. Zděné stěny tl. 300 mm z keramických tvárnic, místy doplněné o železobetonové zdi z pohledového betonu (deg.p., sklep, garáže) jsou založeny na pasech a patkách z prostého betonu (střední zeď v garážích a sklepě nahrazena žb.sloupy). Příčky jsou vyzděny z ker. Tvarovek tl. 115 mm. Stropy jsou tvořeny žb. jednosměrně pnutými deskami, (garáže – křížem pnuté) a ve vinném sklepě žb. klenbou. Střecha je nesena dřevěným krovem s vrcholovými ocelovými vaznicemi. Pozednice zachycující velké vodorovné síly jsou stabilizovány ocel. konzolami ze stropu. Střešní krytinou je titanz. plech na bednění v kombinaci s doškovou střechou imitující dřevěné obložení fasády. Hospodářská část s garážemi a sklepem je částečné překryta zeminou a má vegetační střechu. Komínová tělesa tvoří betonové tvárnice s izolovanými keramickými vložkami, které v exteriéru přechází v nerezové dvouplášťové komíny kotvené k fasádě. Budova hostů a RD jsou zatepleny konopnou tep. izol. tl. 200 mm fasáda a 300 mm střecha. Dvouplášťová fasáda je opatřena dřevěným obložením (modřín) na dřevěném roštu v kombinaci s cembritovými deskami imitujícími břidlici. Okna jsou dřevěná - profily EURO zasklená izolačním trojsklem, prosklené stěny v OP a kuchyni tvoří hliníkové rámy s izolačním trojsklem. Venkovní zpevněné plochy tvoří zámková dlažba, pojížděné těžká betonová dlažba.
Schéma TZB, environmentální principy
Celá vinařská usedlost je navrhovžena jako nízkoenergetická a důrazem na maximální šetrnost vůči životnímu prostředí a využití obnovitelných zdrojů (výrazně redukuje potřebu neobnovitelných zdrojů).
Obvodové stěny budov dvouplášťové konstrukce jsou zatepleny 200 mm konopné tepelné izolace, jež je použitá také k zateplení střechy v tloušťce 300 mm. Konopná tepelná izolace v sobě snoubí materiálové přednosti minerálních teplených izolací s ekologickými surovinami a výrobou šetrnou vůči životnímu prostředí. Další neméně důležitou složkou ovlivňující tepelně-izolační vlastnosti objektu je volba povrchové úpravy. Pro dvouplášťové fasády byla zvolena kombinace českého dřeva (modřín) a cembritových desek imitujících břidlici. Tyto materiály oddělují ztvárněné hmoty jednotlivých objektů a dotvářejí jejich architektonickou kompozici. Tmavé cembritové desky na fasádách rovněž absorbují více tepla, které pak uvolňují do konstrukce, naopak přebytečné teplo v nich nahromaděné lze odvést provětrávanou dutinou. Dřevěná fasáda zase působí velmi příjemně na pohled a přirozeně zapadá do okolní přírody. Vytápění objektu napomáhají solární zisky zejména prosklení jižních fasád. Veškeré okenní otvory mají instalovány předokenní stínící prvky – rolety a žaluzie. Vysoké procento prosklení má za následek snížené hodnocení obálky budovy na B v energetickém štítku obálky budovy RD. Domnívám se však, že uživatelé dostatek světla v interiéru jakož i nádherné rozhledy ocení.
Na jižní fasádě rodinného domu a jihovýchodní fasádě budovy pro hosty jsou instalovány fotovoltaické panely (30 m2), které produkují dostatek elektrické energie pro pokrytí spotřeby po větší část roku. Vinřská usedlost využívá vlastní zdroj pitné vody (vodovod je zaveden pouze pro jako rezerva). Ústředním zdrojem vytápění rodinného domu i křídla hostů je kotel na dřevo a biomasu přidružené zemědělské plochy produkují dostatek paliva pro kotel (odpad z prořezů). Teplo ze solárních panelů (21 m2) nahromaděné v akumulační nádrži pomáhá také vytápět rodinný dům. Hlavním palivem pro kotel na dřevo a biomasu bude odpad z prořezů vinice. Budova s ubytováním hostů a degustačním prostorem je vytápěna kotlem v RD přes spojovací podzemní kotektor, topné médium (voda) bude v případě potřeby dohřívána elektrokotlem.
Ve výsledku dosaženo standardu nízkoenergetického domu pro oba objekty vinařské usedlosti - RD 20 NE S, resp. 12 NE. Budovy jsou klasifikovány jako nízkoenergetické kvůli nižšímu hodnocení součinitele prostupu tepla obálkou budovy; z hlediska měrných potřeb tepla na vytápění a primární energie jsou hodnoceny dokonce jako energeticky pasivní.
Při provozu RD a přidružených provozů nebude vznikat žádný technologický odpad. Biologický odpad bude v plné míře kompostován na vinici, nebo spalován v kotli na biomasu. Nedojde ke kácení dřevin, bude pouze zrušena menší část vinohradu pod samotnými budovami a zpevněnými plochami. Vytěžená zemina bude zpětně použita na terénní úpravy a zakrytí sklepa.
Výrobní a nevýrobní technologická zařízení - vinný sklep
Součástí Rodinného domu je vinařský sklep dimenzovaný na maximální produkci cca 70 tis. lahví vína ročně. Skládá se ze 4 základních částí, které jsou prostorově propojeny do jednoho multifunkčního prostoru. Jedná se o lisovnu, kde se odštopkovává a lisuje vinný rmut, ve fermentačním sklepě dochází ke zrání vinného moštu – kapacita fermentačních nádob je cca 53 000 litrů vína = úroda přibližně ze 17 ha vinic.
Technologická část sklepa se skládá z:
• mlýnkoštopkovače s násypkou na hrozny • univerzálního peristaltického čerpadla vhodného pro dopravu rmutu, moštu i vína • pneumatického horizontálního lisu s šetrným lisováním při tlaku do 190 kPa. • 9 nerezových fermentačních nádob s kapacitou 5 300 l, barikové sudy na archivní červené víno o celkové kapacitě cca 5 300 l.
Stěny sklepa jsou ošetřeny speciálními nátěry do výše min. 2 m (uzavírá porézní strukturu betonu a činí stěny omyvatelnými), podlahu tvoří omyv.bet. dlažba ve spádu 2% s výpustí. Sklep není téměř nutné, díky částečnému zakrytí zeminou, tepelně regulovat. Udržuje stálou teplotu kolem 8 – 12 (max. 15)° C vhodnou pro zrání vína.
Popis technologie výroby:
Ručně sesbírané hrozny vinné révy se přesypou z beden do násypky mlýnkoštopkovače, z něj je vinný rmut přečerpán peristaltickým čerpadlem do pneumatického horizontálního lisu. Odtud se transportuje vinný mošt čerpadlem do nerezových fermentačních tanků, kde zraje ve víno. Po dozrání je víno přečerpáno do plnícího přístroje, kde je lahvováno, dále opatřeno etiketou a zátkou a baleno pro expedici. Při výrobě vína je částečně využit princip zpracování suroviny ve směru gravitace, nejkratší možné cesty mezi jednotlivými stupni výroby a šetrnosti výroby . Pro chod vinného sklepa je třeba 3-5 zaměstnanců, dle ročního období.
Vinařský sklep je dimenzován na produkci cca 70 tis. lahví ročně, což odpovídá přibližně 82 tunám vinných hroznů (při průměrné výlisnosti 65 l na 100 kg ), tj. produkce ze zhruba 17 ha vinic.
Veškeré odpadní vody budou přečištěny v soukromé ČOV a následně využity pro zavlažování. Použité postupy jsou šetrné vůči životnímu prostředí, sklep produkuje pouze biologický odpad, který bude kompostován na vinici nebo přeměněn na topnou energii spalováním v kotli. Sklep téměř není nutné, díky částečnému zakrytí zeminou, tepelně regulovat. Udržuje stálou teplotu kolem 8 – 12 (max. 15)° C vhodnou pro zrání vína.
Více k tématu
- Autoři: Vojtěch Večeře
- Ateliér: Katedra architektury FSv ČVUT v Praze
- Země: Česká republika
- Škola: FSv ČVUT v Praze
- Město: Pavlov