Rodinný dům na Výsluní
Lokalita Výsluní se nachází na jižním okraji Plzně a představuje rekreační území zahrádkářských kolonií a zahrad, které v poslední době prochází významnou, ale architektonicky málo reflektovanou proměnou, kdy jsou původní chaty a zahradní domky postupně nahrazovány rodinnými domy. Jedním z takových je i realizace ze Salonu dřevostaveb ing. Havránka...
Kamil Staněk , 28. 1. 2011
Se sociálním složením uživatelů se mění také zvyky a využití pozemků, ustupuje pěstitelství, přibývá individuální automobilové dopravy včetně odstavených aut v souvislosti s trvalým bydlením a dojížděním do zaměstnání. To samozřejmě naráží na limity původních poddimenzovaných komunikací, velikost pozemků, chybějící technickou infrastrukturu a občanskou vybavenost. Uvedené nedostatky jsou na Výsluní vyváženy dobrou dostupností okrajových částí Plzně i dálnice D5, jasně čitelným a poměrně stabilizovaným charakterem místa, přítomností vzrostlých stromů a další vegetace. Riziko budoucího vývoje pak spočívá v nadměrném a živelném zastavění území kvalitativně problematickou většinovou produkcí bez ohledu na specifika místa. Návrh se snaží reagovat na všechny tyto místní podmínky včetně orientace ke světovým stranám či terénní konfigurace a maximálně je zhodnotit.
Koncept
Více k tématu
Snaha minimalizovat zastavěnou plochu (<100m2) i objem domu odpovídá zásadám nízkoenergetického stavění, v té době platným regulativům i měřítku místa. Také proto byly veškeré komunikace v domě, vertikální i horizontální, soustředěny pouze do otevřeného dvouramenného schodiště, které přivádí do ohniska dispozice světlo i lidi. Výškové dělení domu o půl patra odpovídá přirozenému průběhu terénu a všude je blíž, než při obvyklém striktním dělení na přízemí a podkroví.
Ve dvou spodních úrovních se nachází denní společenská část domu – klidná pracovna na severu a velký obytný prostor s kuchyní otevřený do zahrady. Slunná terasa a krb ve formě zídky na pomezí interiéru a exteriéru vytvoří další, venkovní "pokoj". Obě horní úrovně zahrnují ložnici rodičů a obytný prostor dětí, který bude možno v případě potřeby rozdělit na dva samostatné pokoje. V jádru dispozice jsou ve všech podlažích obslužné prostory – šatna, sociální zařízení, domovní technologie, sem jsou soustředěny veškeré rozvody, masivní zděná konstrukce akumuluje teplo.
Použitá kombinace čistých režných materiálů, které budou přirozeně stárnout, je zároveň odkazem na český fenomén chaty i prvorepublikovou architekturu příměstských vil. Přesto však nejde jen o hmotu stavby, prvořadá je obytnost jako kvalita či přímo vlastnost prostoru. Nestavíme totiž pouze dům, ale především místo k životu.
Tuto dřevostavbu najdete spolu s dalšími realizacemi v ucelené formě v Ročence dřevostaveb 2009. K dostání na oficiálním webu Salonu dřevostaveb.
<figcaption><span>Foto: eArch </span></figcaption>
</figure></a>Název:
RD Havránek, Plzeň - Výsluní
Autor: Atelier AeroPLAN (Ing. arch. Jaromír Veselák, spolupráce na technické části Ing. Kamil Staněk)
Investor: Ing. David Havránek
Dodavatel: Tesařství V. Stuchl ml., Kbel - Babice
Realizace: 2009
Projekt:
Účast v soutěži Dřevěný dům 2008 – odměna http://www.drevenydum.org/cz/index.php?page=navrhy/nizkoeneregeticky-rodiny-dum/ocenene-navrhy/2008/detail/51-83
Účast v soutěži Rockhouse 2008 – 3. zvýšená cena (1. cena neudělena) http://www.rockhouse.cz/sw53135.asp
Konstrukce:
Konstrukční systém domu je dvoupodlažní podélný dřevěný skelet o světlém rozponu 5,4 m. Výstavba probíhala technologií staveništní prvkové montáže, po jednotlivých podlažích. Základním konstrukčním prvkem jsou hoblované smrkové fošny o průřezu 50/200 v osových vzdálenostech 625 mm, ve stropních konstrukcích zdvojené. Tuhost v rovině konstrukcí (stěny, stropy) je zajištěna konstrukčním plášťováním DHF, OSB, resp. Cetris deskami a provázáním stěn se stropy je zajištěna prostorová tuhost dřevěného skeletu. K celkové prostorové tuhosti domu přispívá zděné schodišťové jádro spolu s příčnou stěnou tvořící půdorysné „T“. Schodiště je ŽB deskové prefabrikované, poslední rameno dřevěné schodnicové. Dům je nepodsklepený, spodní stavbu tvoří základové pasy a betonová deska.
Dřevěné obvodové konstrukce jsou navrženy jako větrané dvouplášťové. Vnitřní plášť je třívrstvý, kde jsou k nosné vrstvě s tepelnou izolací na tloušťku fošen přidávány pomocné tepelně izolační rošty: u střechy dva vnitřní; u stěny jeden vnější, minimalizující tepelné mosty dřevěné kostry, a druhý vnitřní, který zároveň sloučí jako instalační prostor pro rozvody VZT, vody, topení a elektra. Tepelným izolantem je minerální vlna. Hlavní vzduchotěsnící vrstvu obálky domu tvoří vnitřní konstrukční plášťování z OSB desek 4PD se spoji tmelenými a přelepenými vzduchotěsnícími páskami. Po obvodu oken a v dalších exponovaných místech jsou použity přířezy z parotěsné fólie. Před zaklopením vnitřního SDK roštu bylo provedeno měření průvzdušnosti budovy, tzv. BlowerDoor test (Jiří Novák, ČVUT v Praze) s výsledkem n50 = 0,75 1/h. Zděné sendvičové obvodové konstrukce jsou kontaktně zatepleny pěnovým polystyrenem, stejně jako podlaha na terénu. Okna jsou jednoduchá dřevěná s tepelně izolačním trojsklem s kryptonovou výplní. Nadstandardním prvkem je celoprosklená jižní stěna obytného prostoru.
Energie:
Vytápění domu zajišťuje teplovodní otopná soustava a větrání je mechanické se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu, ale bez dalšího dohřevu přiváděného čerstvého vzduchu. Energetickým jádrem soustavy je integrovaný zásobník tepla o objemu 925 l, do kterého je napojen solární okruh se šesti plochými teplovodními kolektory (sklon 50°, jih) a topný okruh z krbových kamen s teplovodní vložkou o výkonu 2/10 kW (vzduch/voda). Zásobník je doplněn elektrickou patronou pro krytí zbytkové potřeby tepla. Instalovaná technologická soustava přispívá nejen ke snížení produkce svázaných emisí během provozu domu, ale zajišťuje i vysokou míru tepelné nezávislosti s ohledem na to, že jediným dostupným médiem v oblasti je elektrická energie.
Měrnou potřebou tepla na vytápění 42,2 kWh/(m2.rok) se dům řadí mezi nízkoenergetické domy a díky průměrnému součiniteli prostupu tepla obálkou budovy 0,27 W/(m2.K) spadá do kategorie úsporných budov.
Tepelná stabilita domu v letním období je podpořena masivním akumulačním schodišťovým jádrem (ŽB a vápenopískové tvárnice) a hmotou lité anhydritové roznášecí vrstvy ve skladbě podlah. A také stěnou z nepálené hlíny o tloušťce 200 m a ploše 9,5 m2. Stěna je sestavena z 16 ks hliněných kazet tvořených fošnovým „U“ rámem staženým závitovou tyčí a dusaným hliněným jádrem (hlína, hydraulické pojivo 10 %, hobliny). Kazety byly vyráběny přímo na staveništi (spolupráce Jan Růžička, ČVUT v Praze). Po uložení kazet mezi dřevěné stojky byla stěna omítnuta vyztuženou hliněnou omítkou.
K. Staněk, stavební inženýr
Pokračování autorské zprávy na další straně >>>
Projekční příprava a vlastní výstavba:
Projektová příprava tohoto záměru byla zahájena architektonickou studií v září 2007. Do prosince 2007 byl dokončen finální návrh a zahájena příprava dalších stupňů projektových dokumentace a stavební povolení bylo vydáno koncem dubna 2008.
Výstavba domu byla zahájena 25.5.2008 a dokončena vlastním stěhováním 20.4.2009. Stavba byla prováděna částečně dodavatelsky (bez generálního dodavatele) tak, že jednotlivé části stavby byly zadávány samostatně jednotlivým dílčím subdodavatelům. S ohledem na úsporu investičních prostředků a snahu po optimalizaci ceny a kvality všech částí díla byla průběžně na jednotlivé provozní a funkční celky stavby prováděna výběrová řízení mezi osvědčenými či doporučenými dodavateli. Po zkušenostech z této výstavby lze vřele doporučit přítomnost zkušeného autorského a technického dozoru stavby a koordinátora jednotlivých stavebních prací. Investování do této profese v podobě kvalitního odborníka na straně investora, vám usnadní život a hlavně ušetří mnoho času, peněz a zajistí potřebnou kvalitu stavby. Nejdůležitějším prvkem dřevostavby obdobného charakteru a rozsahu je harmonogram stavebních prací, jehož začátek by měl nastaven do brzkých jarních měsíců (zahájení v květnu, jako tomu bylo u této stavby, je po zkušenosti nejzazší vhodné). Kvůli relativně pozdnímu zahájení stavebních prací vznikly drobné komplikace se zráním a vysycháním anhydritových podlah (změna oproti projektu, který počítal se suchou technologií) jejichž realizace spadla až do první poloviny měsíce listopadu. Z hlediska provádění vnitřních instalací a rozvodů byl objekt zcela uzavřen a dokončen kompletně vnější plášť do poloviny měsíce prosince. V zimních měsících (leden, únor, březen) pak velmi komfortně pokračovala výstavba vnitřními instalacemi, vnitřním roštem se zateplením a na závěr i sádrokartonovým obkladem stěn. V průběhu této výstavby se osvědčilo zajistit si vhodnou 2-3člennou skupinku pomocníků (levných pracovních sil - brigádníků), kterými jste schopni pokrýt drobné, doplňkové a přípravné práce, které vás nebo stavbu obvykle mohou zdržet.
Bydlení a život:
Zkušenosti z prvních třech měsíců po nastěhování jsou více než příjemné. Dům nás překvapil svou neskutečnou prostorností a vzdušností což jsme při dodržení regulativu na zastavěnou plochu 100 m2 ani nečekali. Dojem z velkého vnitřního prostoru domu u většiny návštěvníků budí překvapení. Velikost vnitřního prostoru je podtržena dřevěnou palubou navazující na hlavní obytný prostor, která je zejména nyní (v letních měsících) používána jako standardní „další pokoj“ a je v průběhu celého dne otevřena a využívána. Tohle propojení obytného prostoru se zahradou přes palubu v úrovni trávníku je jedním z nejpříjemnějších prvků domu. Používání krbu je pro pocit útulné domácnosti a příjemné večerní pohody nedílnou součástí a milým překvapení je, že krbovou vložku je možné s ohledem na vhodně zvolenou výkonnost (2kW vzduch / 10 kW voda) používat i v letních měsících, kdy je jen trochu sychravěji a přitom nedochází k přetápění vnitřního prostoru. Na druhé straně při horkých letních dnech (teploty dosahující 34-36 °C) nepřesahuje teplota v domě 24°C, a to zejména díky kvalitnímu zateplení, oknům s izolačními trojskly a povrchovou úpravou odrážející teplo. Již v rámci návrhu byl kladen důraz na maximum možných úložných prostor i při omezené zastavěnosti a vysokých požadavcích na jednotlivé obytné místnosti. Po nastěhování můžeme pouze konstatovat, že míst pro uložení všech věcí je dostatek a spousta zákoutí zůstává stále nevyužita. Nevětší výhrou tohoto domu je však skutečnost, že se architektovi podařila najít ta správná cesta k potřebám a srdci obyvatel a ti jsou dnes díky tomuto domovu spokojenějšími lidmi.
D. Havránek, stavební inženýr a stavebník
