Rezidence Záběhlice

Urbanistické a architektonické řešení

Rezidence Záběhlice se nachází v Praze 10 - Záběhlicích. Řešené území je součástí stávajícího rozsáhlého sportovního areálu a bylo v minulosti využíváno jako tréninkové fotbalové hřiště. Severní hranici tvoří slepé rameno Botičského potoka obklopeného vzrostlými stromy. Z východu je území vymezeno pozemkem využívaným jako skladovací areál a jižní hranici tvoří hřiště AFK Záběhlice.

Urbanistické řešení vycházelo ze základního kompozičního předpokladu, kterým bylo doplnění prostorové a funkční skladby sportovního areálu Záběhlice. Horizontální hmota jednopodlažního objektu s vloženou funkcí ubytování, administrativy, fitness a wellness je vložena pod trojici lichoběžníkových dvoupodlažních objektů vynášených sloupy. Tyto dvoupodlažních hmoty svými zešikmenými průčelími a atikami vzdáleně připomínají trojici na břeh vytažených pramic kotvících v korunách stromů. Jsou v nich umístěny nadstandardní byty se střešními terasami.

Nedílnou součástí celkové koncepce bylo také vytvoření skutečně kvalitního veřejného prostoru s množstvím nových zelených a odpočinkových ploch. Parter objektu je doplněn novou výsadbu vzrostlými stromy a zároveň je umožněn průnik zelených ploch ze severní hranice řešeného území, která je tvořena slepým ramenem Botiče. Na terasách vlastního objektu je vysazena extenzivní střešní zeleň.

Dopravní přístupnost navrhovaného je řešena novou vnitroareálovou komunikací navazující na stávající komunikační síť. Doprava v klidu je řešena na povrchu a v podzemním podlaží.

Navrhovaný třípodlažní objekt Rezidence Záběhlice je možno hmotově rozdělit do dvou celků - jednopodlažní objekt s vloženou funkcí ubytování, administrativy, fitness a wellness v prvním nadzemním podlaží a trojici nad ním se vznášejících dvoupodlažních objektů s nadstandardními byty.

Pevná a kompaktní hmota horizontálního jednopodlažního objektu je na jižní straně otevřena celoprosklenou fasádou. Zbývající fasády jsou koncipovány jako pohledově uzavřené, členěné pouze pásy francouzských oken. Na obklad je použito vertikálních panelů z pohledového betonu. Parking je umístěn v podzemním podlaží. Vertikální propojení mezi jednotlivými podlažími zajišťuje trojice schodišťových jader s výtahy. V prvním nadzemním podlaží objektu se nacházejí prostory fitness a wellness a ubytovací jednotky s prostory pro administrativu. Vstup do fitness a wellness je ze západní strany, trojice vstupů do ostatních provozoven a do bytových částí se nachází na severní straně.

Nad horizontální jednopodlažní hmotou se vznáší trojice dvoupodlažních objektů lichoběžníkového půdorysu se zkosenými průčelími. Do těchto „pramic“ jsou vloženy nadstandardní bytové jednotky, jejichž součástí jsou velké střešní terasy. Pevná a kompaktní hmota „pramic“ je na jižní a na jedné z bočních fasád členěna horizontálními pásovými okny, která na několika místech přecházejí v arkýře.

Severní krátké fasády se otevírají velkoryse členěnými prosklenými stěnami směrem k zeleni lemující povodí Botiče. Obklad jednotlivých „pramic“ je tvořen horizontálními plechovými kazetami 0,2 m širokými o délce v rozmezí od 2 do 4m. Kazety jsou vyrobeny z měděného plechu ve třech odstínech. Odstíny byly vybrány ze vzorníku finské firmy Luvata, která se zaměřuje na produkci polotovarů z mědi a jejích slitin. Vybraná trojice odstínů vytváří jemné přechody od světlé ke tmavší mědi. Měděné kazety jsou na fasádě nerovnoměrně uspořádány, čímž dochází k umocnění celkového dynamického řešení fasády, jejíž povrch tak evokuje kůru stromu. Obrovskou výhodou mědi je její značná barevná škála a nestálobarevnost, kdy dochází v důsledku postupně vznikající patiny k proměnlivosti barevnosti fasády v čase. Tento efekt je doložen v obrazové části prezentace, neboť fotografická dokumentace vznikala v průběhu mnoha měsíců. Zářivý povrch nově položeného měděného plechu nezůstal dlouho lesklý. Vlivem počasí se barva změnila v kaštanově hnědou. Za mnoho dalších let se na mědi vytvoří unikátní patina, která ji bude chránit před korozí.

Technické řešení

Základovou konstrukci tvoří plovoucí piloty. Suterénní stěny tvoří společně s podlahovou deskou tzv. „bílou vanu“. Konstrukce byly navrženy jako vodostavebné s omezenou šířkou trhlin.

Nosnou konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet s nepravidelným modulem respektující parkovací prostory v 1.PP. Skelet přechází v podlaze druhého nadzemního podlaží na jednotrakt se stěnovými pilíři a parapety nebo plnými stěnami.

Obvodové stěny jsou železobetonové zateplené kontaktními fasádními minerálními deskami a obložené plechovými předpatinovanými měděnými lamelami (pramice), resp. fasádními betonovými panely (přízemí) - v obou případech byl navržen jako provětrávaný fasádní systém s typovou systémovou podkonstrukcí.

Střechy jsou všechny ploché jednoplášťové, spádované do vnitřních svodů. Všechny střechy jsou navrženy jako extenzivně ozeleněné nebo pobytové kryté dřevěnými rošty.