Rekonstrukce pavilonu velkých savců na pavilon Amazonie - 3. místo

Zpola zapuštěný, na jih orientovaný tvar stavby ji chrání proti chladu a pomáhá stavby skrýt v pohledu shora. Barák v Zoo není vidět.

Objemy násypů odpovídají přibližně objemu výkopů, minimalizuje se tak transport suti a zeminy z pozemku a na pozemek stavby. Na střeše stavby je navrženo extenzivní vegetační souvrství s téměř nulovými nároky na údržbu se stepní skladbou rostlin. Tvar světlíků odpovídá nové organické koncepci celé expozice. Světlíky se vyhýbají volně rozmístěným sloupům a jejich skrytým hlavicím. Jejich velikost odpovídá potřebám expozic a v pohledu z interiéru vytvářejí dojem pohledu do korun stromů.

Venkovními částmi vede stezka, která se pouze letmo dotýká terénu a jenom minimálně narušuje jihoamerické výběhy. Tvar stezky i tvar objektu ubikací v části A byl vybrán tak, aby minimalizoval nutné zásahy do stávající zeleně i terénu. Stezka se proplétá mezi stávajícími stromy a klesá a stoupá podle druhu expozice tak, aby poskytla návštěvníkům maximální zážitek a nejlepší pohled na zvířata.

Původní části B a C jsou integrovány do nového tvaru, kterému plošně dominuje volný prostor části E. Vstup do budovy, ke kterému návštěvníka přivede stezka, je umístěn mezi části A, B a E a navazuje na východ z pavilonu. Díky tomu mohou být při zádveří objektu navrženy šatní skříňky, které budou vzhledem k extrémním rozdílům mezi vnějším a vnitřním prostředím po většinu roku téměř plně využité.

Koncept hlavní expozice v částech B a C je inspirován libretem soutěže. Návštěvník sleduje pomyslný tok Amazonky, který je v expozici fyzicky patrný díky konstantní výšce hladiny, která probíhá celým pavilonem. Návštěvnická trasa se postupně noří hlouběji a hlouběji pod hladinu, návštěvník postupně pozoruje pozemní živočichy, obojživelníky v paludáriích a drobné ryby. V nejhlubším místě klesání se hladina na návštěvníky zavírá, a mohou tak sledovat kajmany a kapustňáky z nezvyklého pohledu pod hladinou. Nad hladinou „Amazonky“ roste vegetace a společně se roztroušeným horním světlem pomáhá navodit atmosféru jihoamerické džungle.

V horním patře expozice se návštěvník dostává nad hladinu a seznamuje se stromovými druhy živočichů a může vnímat velkorysost propojeného prostoru sekcí B a E. Pokud je příhodné počasí, lze vyjít zhruba v půli cesty z části C do venkovních expozic jaguárů a pekari. Nový prostor pavilonu v části E je nejsvětlejší. Návštěvník do něj vstupuje kolem vodopádu, kterým je vyrovnán třímetrový výškový rozdíl hladin v expozicích. Od vodopádu poté sestupuje po rampách, které jsou v celém pavilonu navrženy v souladu s vyhláškou o bezbariérovém užívání a přístupnosti staveb. Z nejnižšího bodu trasy části E, který je částečně pod hladinou, lze pozorovat výběh mravenečníků a opic uakari. Na cestě k východu čeká návštěvníky restaurace a bar v tropickém stylu, prostorově propojené s hlavní expozicí části E. Terasovité uspořádání restaurace je inspirováno jiho a středoamerickou architekturou původních obyvatel.

Jednotlivé expozice jsou navrženy tak, aby v co největší míře simulovaly zážitek autentického životního prostředí daného druhu. Pozadí a dekorace pavilonu se tak stává součástí expozic. Pohyb chovatelů je až na výjimky veden mimo návštěvnické trasy zvláštními chodbami, které umožňují přístup k jednotlivým expozicím. U prostorově komplikovaných expozic, jako jsou například jaguáři, kajmani nebo kapustňáci, je pamatováno na zvýšené nároky při chovu zvířat, zvláště při čištění expozic nebo při transportu zvířat z a do pavilonu. K tomu účelu jsou navrženy dva zvláštní služební vstupy na jižní fasádě části C. Provoz restaurace je řešen nezávisle na provozu pavilonu.

Restaurace je navíc přístupná i z návštěvnické cesty a lze ji teoreticky využít i mimo návštěvnické hodiny. Rekonstrukce stávajícího pavilonu velkých savců na nový pavilon „Amazonie“ je navržena s ohledem na minimalizace zásahu do stávající konstrukce a zeleně, na maximalizaci návštěvnického zážitku z jednotlivých expozic i z celkového propojeného prostoru. Základním snahou návrhu je začlenění pavilonu do širšího okolí celé zoologické zahrady. Kompaktní objem pomáhá omezit energetickou náročnost pavilonu a zároveň umožňuje propojení jednotlivých částí pavilonu do nečekaně otevřeného a plošně velkorysého celku.

Hodnocení poroty

Porota kladně hodnotila především vnější výraz budovy a začlenění do krajinného kontextu Zoo a pečlivé a věrohodné propracování soutěžního návrhu. Prostorová kvalita expozice je limitována zvoleným plošným zastřešením stavby. Nicméně zvolená konstrukce je hospodárná a zachovává větší část původní stavby. Zoologicko provozní řešení nebylo ani po dopracování přijato kladně. Protipovodňová ochrana je řešena z velké části nově zbudovanou předsazenou stěnou, čímž se zvyšují investiční náklady akce. Řešeni TZB odpovídá požadavkům zadání.