Rekonstrukce historického domu s vápennou omítkou, která ctí tradici
V Šatově nedaleko Znojma, v srdci vinařské oblasti, majitelé zrekonstruovali památkově chráněný dům s cílem co nejvíce zachovat jeho původní podobu. Fasádu obnovili vápennou omítkou.
EARCH.CZ , 18. 3. 2025 / Advertorial
Původní omítka byla silně poškozena důsledkem času a klimatických podmínek. Proto bylo nutné celou fasádu obnovit. Po konzultaci s odborníky a památkovým ústavem zvolila architektka Petra Slušná vápennou omítku, která splňuje požadavky památkářů a zároveň respektuje původní stavební postupy. Společně s vápenným nátěrem se podařilo zachovat historickou autenticitu a zároveň využít výhody přírodních materiálů.
V hlavní roli vápno
Hlavní materiál exteriéru jsou vápenné omítky. Při renovaci historických budov je důležité zajistit prodyšnosti konstrukce, aby se předešlo hromadění vlhkosti uvnitř zdiva. Vápenná omítka propouští vodní páry a předchází tak vzniku plísní. Vyznačuje se dlouhou životností a snadno se opravuje. Díky vápnu, které brání růstu mikrobů, je navíc antibakteriální. Oproti cementové omítce je také ekologická a uhlíkově neutrálnější.
Více k tématu
V interiérech pak použili Hlinaři omítku hliněnou. Ta se někdy použije i v exteriéru, ale pouze výjimečně. V tomto případě na jedné fasádě pod střechou, kde byla dostatečně chráněna.
Průběh rekonstrukce
Rekonstrukce fasád probíhala ve dvou etapách v závislosti na finančních možnostech investora, přičemž obě fáze měly stejný postup. „Nejprve byla odstraněna stará omítka a podklad byl očištěn tlakovou vodou. Následovalo nanesení tzv. špricu – řídké směsi z písku a vápna, která zajišťuje lepší přilnavost dalších vrstev. Po vyschnutí byl aplikován rozprohoz, tedy hustá vápenná omítka, do které byly v největších defektech vloženy fragmenty pálených cihel pro zlepšení vysychání a tím pádem snížení vzniku trhlin. Fasáda byla postupně zarovnána, přičemž investor upřednostnil ponechání mírných nerovností,“ vysvětluje postup aplikace hliněné omítky Ondřej Adamský z Hlinařů, kteří celou obnovu fasády zajišťovali.
Na fasádě vedoucí do ulice byly vytvořeny tzv. šambrány, plasticky vystupující lemování kolem oken a dveří, a finální povrchová úprava byla provedena jemnou vápenotrasovou omítkou. Po nezbytné technologické přestávce následoval vápenný nátěr Keim Romanit, který se skvěle hodí jak na hliněné, tak i vápenné omítky.
Fasáda do ulice byla provedena v šedé barvě, do dvora v bílé. Barvy navrhla architektka Petra Slušná po domluvě s památkáři. Vápenná fasáda přispěla k autentickému vzhledu historického domu a podtrhla tak jeho původní charakter.
