Rekonstrukce brutalistického hotelu InterContinental má motivovat k hledání cest pro záchranu poválečné architektury

Hotel InterContinental na Dvořákově nábřeží v Praze už má zpět svou hnědou fasádu a množství unikátních prvků. Složitá rekonstrukce brutalistické stavby probíhá od jara roku 2021. Ještě loni byla přitom bez svého obvodového pláště. Obnovu ikonické pražského hotelu řídí architekt Marek Tichý, který se svým ateliérem TaK Architects zrekonstruoval již několik vyznamných památek. Tento projekt je však i pro ně něčím speciální, po rekonstrukci Elektrických podniků nebo Volmanovy vily z meziválečné doby, dnes ateliér hledá možnosti, jak zacházet s poválečným architektonickým dědictvím.

Více k tématu

A Architektura

Slováci ji chtěli zbourat, nakonec ale prošla ambiciózní obnovou. Kontroverzní dostavba SNG je po 20 letech opět přístupná

19. 12. 2022

A Architektura

Vzor pro rekonstrukce meziválečných staveb. Elektrické podniky prošly náročnou a mimořádně pečlivou rekonstrukcí

7. 11. 2022

Hotel InterContinental pochází z let 1968−1974. V našem prostředí vrcholnou brutalistickou stavbu navrhl tým architektů pod vedením Karla Filsaka. Novostavba na prominentním místě na nábřeží a na konci Pařížské ulice tehdy byla financovaná ze „západních“ peněz − americkou leteckou společností Pan Am. Vedle výborných architektů se na její podobě podíleli i přední čeští umělci a designéři.

„Stavba i její detaily jsou stejně univerzální jako autentické, stejně mezinárodní, odrážející trendy brutalistické architektury jako kontextuální, vycházející z dobré znalosti prostředí Prahy a její historické architektury,” říká Marek Tichý. Stavba s brutální estetikou dotvořila panorama nábřeží a ztvárněním fasád zase specificky navázala na charakter historizujících domů s vikýři v Pařížské ulici. V letech 2020−2021 se dokonce vedlo řízení o prohlášení hotelu kulturní památkou, i přes svou nespornou architektonickou hodnotu se jí však nakonec nestal.

„Stavba jako by byla plánována s životností tabulkových padesáti let, bez ohledu na ekonomiku jejího provozu, nároky na opravy a údržbu, počínaje zásadními defekty železobetonového skeletu a konče geometrickou nepřesností, která se na desítky procent vzdaluje od tolerancí stavebních norem. Jedna z hlavních hmot objektu je od svislé roviny nakloněna o neuvěřitelných devatenáct centimetrů,” popisuje Marek Tichý stav budovy před rekonstrukcí. Hotel rovněž utrpěl přestavbami v 90. letech, zmizelo z něj také množství původních prvků a vybavení. Z technických důvodů toho z InterContinentalu mizí hodně i nyní. To, co již nešlo zachránit, se na své místo vrací alespoň v podobě replik.

Kompletní náhradou prošel například fasádní plášť střídající na sobě prvky ze skla, kovu a keramiky. Například charakteristické svislé pásy složené z kabřincových tvarovek, které původně navrhl sochař Zbyněk Sekal, se nově vyráběly v rodinné dílně, správný postup se hledal přes rok a půl.

Vyměnit bylo třeba i některé betonové konstrukce, jejichž diagnostiku provedl Kloknerův ústav ČVUT. Nově odlitý je tak i monumentální betonový strop konferenčního sálu, který návrh architekt Jan Šrámek. V budoucnosti se do jeho otvorů vrátí i skleněné lustry od Reného Roubíčka. Kdysi vyhlášenou střešní restauraci Zlatá Praha zase znovu osvítí zlatá bublinová svítidla od Huga Demartiniho.

„Jde o svého druhu jistě jednu z největších oprav stavby daného období, průlomovou z hlediska důsledného hledání autentické formy rekonstrukce v kontextu současných potřeb, energetických i provozních nároků. Přináší řadu otázek a úkolů pro architekty i techniky a současně poskytuje – díky nadstandardní finanční podpoře – řadu řešení, návodů a námětů na obnovu moderní architektury,” říká Marek Tichý. Vedle hledání technologií pro výrobu replik se pozornost věnovala také energetické náročnosti objektu nebo možnosti využití obnovitelných zdrojů. Hotel je nově zateplen, v jeho okolí bylo vybudováno několik termálních vrtů a retenčních nádrží.

Opravu hotelu iniciuje investiční kancelář R2G jako součást projektu revitalizace širšího okolí pod názvem Staroměstská brána. Současně se buduje například nový průchodu na náplavku, počítá se s navrácením zelených ploch, které se kolem hotelu původně táhly, nebo s revitalizací náměstí Miloše Formana. Na něm měla podle původního projektu vyrůst nová „skleněná kostka“ – retailový objekt –, ta ale nakonec nezískala potřebná povolení.