Raná, vrcholná italská renesance a římské baroko >1.díl<

– tato dodnes vydávaná publikace pro svůj koncept renesanční architektury a přínos pro teorii kompozice neztratila na významu.Raná italská renesance: kupole florentského dómu Santa Maria del Fiore od Brunelleschiho, 1417–1446, obr. 1; kupoli Brunelleschi realizoval odlehčenou, dvouplášťovou zcela novátorsky bez podpůrného lešení, což nesmírně urychlilo a zlevnilo stavbu. Dóm má počátek v roce 1296, vlastní kupoli realizoval Brunelleschi v letech 1417–1446; průměr kupole se svými 39,5 metry se konečně částečně vyrovnal antickému Pantheonu v Římě. (P. Sanpaolesi: Brunelleschi, 1961)

obr. 1Vrcholná římská renesance a římské baroko: chrám sv. Petra v Římě s obeliskem (obr. 2); projekt z roku 1506 od Bramanteho, v roce 1547 převzal vedení stavby Michelangelo. Tehdy bylo stanoveno závazné měřítko pro celou stavbu; Michelangelo navrhl kupoli (obr. 4), její stavba započala asi v letech 1561–1564, dokončena byla až v letech 1585?–1590. Na průčelí pracoval Maderna (1607) (obr. 5). Projekt impozantní kolonády s 284 dórskými sloupy uzavírající eliptické náměstí a využívající na velkém prostoru optického klamu vypracoval Bernini (1656–1664).

obr. 2 (snímek archiv autora)Výška k hlavní římse je 52,5 m, dvouplášťová kupole o výšce 136 m (pod strop lucerny) o průměru téměř 43,5 m. (Rozpon kupole byl překonán až v letech 1910–1914 stavbou Jahrhunderthalle arch. M. Berga! Kupole o rozpětí 64 m vážila pouze 6 340 tun díky nové technologii – armovanému betonu; kupole sv. Petra má váhu 10 000 tun.) Obelisk na Svatopetrském náměstí z hornoegyptské růžové žuly je vysoký 26,5 m a váží 327 tun (pochází z Héliopolisu, je bez hieroglyfů, nikdy nebyl vyvrácen či přeražen). V roce 1586 (10. září) za papeže Sixta V. byl vztyčen na Piazza di S. Pietro 800 dělníky vedených stavitelem D. Fontanou.Dějiny stavby chrámu sv. Petra v projektovaných půdorysech: Bramante (1506) (obr. 3), Michelangelo (po roce 1547) (obr. 4), Maderna (1626) (obr. 5).

zleva: obr.3, Bramante 1506 základem kompozice je rovnoramenný kříž ukončovaný apsidami; kupole měla vzor v římském Pantheonu; navenek stavba vyhlížela jako krychle.obr. 4, Michelangelo 1547 projekt 136 m vysoké dvouplášťové kupole konečným způsobem definoval rozměry chrámu; zesílení zdiva, zjednodušení a scelení stavbyobr. 5, Maderna 1626 změna renesanční vertikální dispozice na podélnou; před prodloužený chrám postaven mohutný portikusTak jak v renesanční a barokní Itálii dominovala městům kupole, tak v barokním Německu dominovaly věže církevních staveb.Kupole sv. Petra s železným prstencovým ukotvením (idea Michelangelova, tambur zpevnil zazděním železných traverz do pilířů) a konstrukce opěrných linií na témže objektu (srv. obr. 6 a 7) od Poleniho z roku 1748; tyto modelové pokusy s kupolí sv. Petra spolu s výpočty Le Seura, Jacquira a Boscoviche, jsou pokládány za počátek stavební statiky.

Obr. 6 a 7

Chrám sv. Petrazávěr | 9. | 8. | 7. | 6. | 5. | 4. | 3. | 2. | 1.díl |mezititulky redakce