Projekty ONL: Architektura se bouří
Od počátku je architektura vnímána pouze jako statická záležitost. "Umělé jeskyně" zůstávaly netečné, mrtvé, bez zájmu o své obyvatele a okolí. Dnes už je to trochu jinak. Dnešní budovy nacpané technologiemi od suterénu až po střechu ožívají. Komunikují s lidmi, s okolím i se sebou navzájem. Prostor nemá pouze tři rozměry, ale čtyři. A architektura je začíná dobývat všechny. Architektura se stává ctyřrozměrnou. Architektura ožívá. Architektura se bouří.
Marek Růžička , 15. 6. 2004
Gamesy a architekturaMohlo by se zdát, že počítačové hry jsou pouhou ztrátou času a nemají s disciplínou zvanou architektura nic společného. Projekty holandské kanceláře ONL [Oosterhuis_Lénárd] a skupiny Hyperbodies na TU Delft jsou ale obojím zároveň. Software mění architekturu v interaktivní hru, dává jí pohyb v reálném case a oživuje ji. Rád bych stručně představil několik takových projektů od čistě virtuálních až po ty, kde se počítačová realita setkává s tou naší. Záměrně začnu věcmi, které mají k počítačovým hrám nejblíže.Virtual Operation Room (Virtuální operační sál) Projekt vytvořený na objednávku Technického muzea v Delftu (Holandsko) je vizí, jak bude vypadat operace budoucnosti. Hráč vstupuje do vlastního těla, navštěvuje sedm různých tkání a ve stylu akční hry likviduje rakovinné buňky. Počítač generuje prostředí (tkáň) podle pohybu "lékaře".BCN Formula (Barcelonská rovnice) Hra vznikla během workshopu a může být nástrojem pro plánování měst. Procházíte ulicemi mezi pravidelnými bloky Barcelony a hledáte. Po nějakém čase začne hra generovat nové paralelní město nad tím původním. Když se vám nová budova nelíbí, můžete do ní "střelit" a počítač ji překonfiguruje.Handdraw Space (Skicovaný prostor) Projekt pro Bienále architektury v Benátkách v roce 2000 je z kategorie těch, které propojují techniku a intuici. Pohybujete se virtuálním prostorem navrženým Ilonou Lénárd, můžete měnit barvu okolí nebo stiskem mezerníku vygenerovat další "chuchvalce", které plují prostorem kolem vás. Zvlášť verze s hudbou je celkem sugestivní.Saltwater Pavilion (Pavilon slané vody) Vlastně jediný interaktivní projekt, z těch které jsem vybral, opravdu realizovaný jako stavba. Expozice vody se proměňuje v závislosti na návštevnících a okolním počasí. Budova je organismus živící se daty z okolí.Trans-ports Obrázky představují jednu z verzí projektu Trans-ports. Hydraulické pruty mohou zkrátit svůj rozměr až o jednu třetinu a měnit tvar flexibilní "kůže" budovy. Struktura má odpočívat, když je budova v klidu a aktivně reagovat na podněty a namáhání. V instalaci pro výstavy je projekce Trans-ports napojena na keyboard. Jedna polovina klávesnice ovládá pohyb stavby, druhá vytváří zvuky.Muscle (Sval) Muscle je pokračováním projektu Trans-ports a vznikl speciálně pro výstavu v Centre Pompidou. Pneumatickou konstrukcí (dodala společnost Buiting) pohybují svaly firmy Festo (Fluidic muscle Technology). Muscle má několik definovaných módů pohybu a šest senzorů po obvodu reaguje na dotyk. Obrazovka ukazuje návštěvníkům, které svaly se právě smršťují. Objekt se stal oblíbenou atrakcí ve foyer centra. Dospělí i děti se zkoušeli opřít do jeho měkkého těla a nějaký malý chlapec na něj dokonce vyšplhal. Není se co divit, že senzory přestaly po měsíci fungovat a návštěvníci, kterí přijeli ke konci tříměsíční výstavy, jej našli už ohraničený páskou, zakazující dotyk. Na obrázku zevnitř svalu jsou vidět Chris Kievid a Sven Blokker, jeho spolutvůrci a zároveň studenti TU Delft.VirtoolsNěkteré z projektů si můžete zkusit zahrát na stránkách kanceláře po stažení programu Virtools Player. Přiznám se ale, že z Čech se mi to nikdy nepodařilo, pouze z Holandska. Můžete to zkusit a třeba budete úspěšnější. Jsou vytvořeny v programu Virtools založeném na jazyku C++. Procedury má uživatel předdefinované a práce s nimi je vizuální, což práci usnadňuje. Je to program pro hry, ale je možné jej propojit s periferními zařízeními jako svaly Festo. Hra se pak stává realitou.Architektura v pohybuMyšlenka pohybující se architektury není nová, ale dnes jsou potřebné technologie stále dostupnější. Pokušeni "zkusit si to" je veliké. Z představených věcí je vidět, že se jedná většinou o nerealizované projekty a prototypy. Až budoucnost ukáže, nakolik se principy interaktivní architektury pohybující se v reálném čase, prosadí ve větší šíři. Je ale skoro jisté, že některé z přístupů, se kterými pracuje kancelář ONL (a nejen ona), budou stále výrazněji do práce architektů pronikat. Jedná se především o přístup k počítačům, které se z pozice vylepšeného rýsovacího prkna přesouvají někam výš. Nejprve se stávají partnery při samotném vývoji návrhu a často mohou svým lidským protějškům ukázat netušené možnosti. Pak se počítače samy stávají součástí architektury. Už dnes řídí mnohé technologie uvnitř budov. Je ale také možné, aby samy proměňovaly dispozice podle aktuální potřeby nebo vytvářely různé nálady změnou osvětlení a tvarů. Do týmu specialistů připravujících projekt tak mohou přibýt softwaroví inženýri, aby sladili funkce jednotlivých technologií a vytvořili algoritmy pro celkové chování stavby. Geniem loci budoucích domů bude jejich software.Prameny:www.oosterhuis.nlwww.hyperbody.nlKas Oosterhuis: Architecture Goes Wild, 010 Publishers 2002Kas Oosterhuis: Hyperbodies, Birkhäuser Verlag 2004ONL - vlastní databáze projektůWiliam J. Mitchel: e-topia, MIT Press 2000