Procházka mezi krokodýly. Budova Afrykaria ve Vroclavi nabízí iluzi africké divočiny

„Jsme jen hosté ve světě zvířat. A chtěli jsme, aby to tady bylo vidět,“ vysvětlovala Dorota Szlachcic architektka Afrykaria, když nás budovou prováděla. Je vybudováno tak, aby tady, v centru Vratislavi, vznikla co nejvěrnější iluze Afriky.

Více k tématu

N Novinky a názory

Mrakodrapy ze Star Wars a zpívající monstr fontána. Za novou i předválečnou architekturou tentokrát do Vratislavi

19. 7. 2023

A Architektura

Jazyková laboratoř. Nová budova sjednocuje lingvistické katedry do jednoho transparentního celku

7. 6. 2023

Uvnitř Afrykaria najdeme pět afrických biotopů. Část připomíná Nil, část pobřeží Namibie, část džungli v Kongu. A také podmořský svět, kus na vodní život bohatého Rudého moře a Mosambického průlivu. Najdeme tu 21 akvárií s 15 miliony litrů vody, plave v nich 350 druhů ryb. Návštěvník tu může pozorovat žraloky, hrochy, krokodýly, ale i obyvatele savany a pralesa.

Zvenčí nic z toho není patrné, budova je abstraktní kubický objem bez oken, hlavní dekorací je černá fasáda z korianu. Odráží se ve vodní hladině nádrže, která pavilon obklopuje. Je odtud výhled na Halu století od architekta Maxe Berga, jejíž monumentální železobetonovou kopuli, v době svého vzniku (1912 – 1913) největší na světě, chrání UNESCO. „Afrykarium a jeho železobetonová konstrukce a jeho plášť z velkoformátového kompozitu je odpověď na Bergovu inovativní konstrukci,“ říká k tomu architektka Szlachcic.

Ze života zvířat

Také uvnitř se jedná o neobvyklou budovu pro speciální klienty. Jejich fotky visí v zákulisí na nástěnce – mají tu vyfocené například všechny žraloky, u každého jméno a stravovací návyky. Jídlo se připravuje ve speciální kuchyni, denně jsou to desítky kilo mražených ryb.

I další parametry jsou nestandardní: je třeba například udržet místy až devadesátiprocentní vlhkost vzduchu nebo správnou slanost vody. „Velké oceánské ryby potřebují vodu ošetřenou jinak než rostliny a živočichové z Rudého moře nebo jezera Tanganika,“ vysvětluje architektka; je tu tedy pět různých slaností. Proto tu jsou rozlehlé technické místnosti s desítkami metrů potrubí.

Co se týče interiéru, to nejkrásnější jsou právě zvířata. Návštěvníci je pozorují za stěnami z akrylátu, v jednom místě prochází dokonce tunelem uvnitř akvária. Dále tu působil tým designérů, jejichž úkol bylo vytvořit co nejvěrnější napodobeninu africké krajiny – kopie stromů či skal, v nichž jsou ukryté trubky a technická zařízení, jsou stoprocentně realistické. V éře, kdy se v architektuře cení zejména materiálová a konstrukční pravdivost tohle překvapí – a je to v kontrastu s abstraktní vnější podobou budovy. Dorota Szlachcic to vysvětluje tím, že „návštěvníci chtějí dokonalou iluzi.“

Svoboda nebo iluze?

V téhle ZOO, nejstarší v Polsku, můžeme ovšem také sledovat, jak se vyvíjelo chápání zoologických zahrad a s ním i jejich architektura. Zoologický park byl v (tehdy pruské) Vratislavi založena v roce 1865. V té době byla exotická zvířata držena v nedobytných klecích. Byla tu pro lidskou kratochvíli nebo možná jako předmět vědeckého zájmu, o jejich perspektivu se však nikdo nezajímal. Tomu odpovídá třeba i výběh pro medvědy, zachovaný z nejstarších dob ZOO, který má podobu řádně zamřížovaného středověkého hradu.

Od té doby se ale vnímání zvířat změnilo, už to nejsou živé věci v majetku lidí. A tomu odpovídá i způsob, jak jsou chována v zajetí. Jestliže v 19. století byly zoologické parky něco mezi muzeem a vězením, dnes je patrná snaha nabídnout zvířatům důstojnost a autonomní existenci. A divákům zase pocit, že zvířata jsou tu téměř jako v přírodě – nikdo nestojí o to se dívat na deprivované vězně. Právě touhle myšlenkou se dnes řídí architektura pro zvířata. Platí to pro všechny moderní světové ZOO, a také pro Vratislav i nedalekou Lodž.

Orientárium Lodž

ZOO v Lodži zažila období největší slávy v 50. letech 20. století. Staří byli i zdejší sloni. Když poslední slonice uhynula, bylo potřeba provést zásadní úpravy – do takových podmínek by už dnes nebylo možné slony umístit. Z původního plánu na dílčí úpravy pavilonu slonů vzniklo celé Orientarium, další projekt studia Szlachcic Architekci, obrovský tropický svět na ploše deseti fotbalových hřišť.

Koncept a principy jsou podobné jako v Afrykariu, je ale zaměřené na živočichy a rostliny jihovýchodní Asie. Je také podstatně větší (9000 vs. 33 tisíc m² užitné plochy). Také vnější vzhled se liší, v Lodži je budova mnohem členitější s fasádou s prvky z tvrzeného bambusu.

Ovšem i v Lodži bylo cílem hlavně zohlednit potřeby všech zvířecích obyvatel, i když to bylo dost složité. „Navrhovat pro silné slony, temperamentní medvědy nebo chytré oranguntany, s tím se systémoví inženýři nesetkávají každý den,“ píše se na stránkách inženýrské kanceláře Arup, která stojí za technickým řešením Orientária.

Afrykarium jsme navštívili na pozvání společnosti Aluprof.