Prezidentská knihovna od Kaplického
Zdálo by se, že ty tam jsou doby, kdy Václavové Havel a Klaus byli nesmiřitelnými rivaly, kteří rozdělovali populaci na dvě přibližně stejné skupiny přívrženců. Poté, co se Václav I. stáhnul do ústraní, přebral rozdělovací funkci Václav II. A jak to vše souvisí s prezidentskou knihovnou?
Dominik Herzán , 26. 5. 2007
Poté, co se Václavové vystřídali na Hradě, odjel Havel do USA, kde se na Kolumbijské univerzitě věnoval studiu. Snad i v souvislosti s touto událostí napadlo jeho ženu Dagmar vytvořit po vzoru amerických prezidentů podobnou prezidentskou knihovnu v Čechách. O projektu se sice čas od času média zmíní, jinak je však v podstatě stranou pozornosti. Do centra dění se totiž dostala jiná knihovna, ta Národní. Kaplického odvážný návrh si brzy vysloužil přezdívku chobotnice a opět rozdělil veřejné mínění na dva tábory. Jedni obdivují odvahu a výjimečnost, druzí brojí proti extravaganci. A co děti? Mají si kde číst? Až se bude psát rok 2012 a Národní knihovna už bude stát, dnešní děti budou už odrostlejší a ty odrostlejší už budou dospělé. A děti, které podle Kaplického nemají estetické vnímání zkažené zaběhnutými stereotypy, přijímají chobotnici vesměs kladně. To je živý, nebo si s tím můžu hrát? ptala se podle LN například čtyřletá Sára. I ostatní stavba většinou zaujala. Otázkou zůstává, jestli tytéž děti nepřijmou kladně i dům ve tvaru dortu, neboť sladkosti jsou vedle zvířátek dalším velkým tématem jejich života. Možná se jim měla ukázat také alespoň fotografie hotelu Don Giovanni, který stoji symbolicky sladce hned vedle Olšanských hřbitovů.Děti mají sice rády chobotnice, ale pan prezident má k dětinskosti daleko. Rozhodně to nevidí tak růžově. Je však skutečným problémem nesouhlasného Klausova stanoviska skutečně tvar?Václav da KlausNásledující domněnka je sice stejně krejzy jako chobotnice u Vltavy, ale kupodivu dává dobrý smysl, pokusme se proto pochopit, co Klausovu nelibost ohledně estetických hodnot knihovny způsobilo. Byl to opravdu její tvar?V souvislosti s osobou současného prezidenta člověka občas napadne ne to, čím vším Klaus byl či je, ale spíše, jestli je něco, čím není. Čas od času se v dějinách objeví persóna nadaná mnoha talenty. Tak například Leonardo – malíř, architekt (vymyslel mimoúrovňové křižovatky, zahradní města), vynálezce (vynalezl vrtulník, ponorku či tank), byl také sochařem či anatomem. Neméně renesanční osobou je Václav Klaus, i když se vzhledem k dobovým souvislostem nutně musí jednat o renesanci naprosto, ale naprosto postmoderní. Basketbalista, prognostik, ekonom, tenista, prezident, spisovatel. Zejména jeho poslední kniha – Modrá, nikoliv zelená planeta, zavdává v souvislosti se zelenou chobotnicí velmi zábavný prostor pro spekulace. Dejme tedy těmto spekulacím modrou šanci: Není tím hlavním, co prezidentovi na knihovně vadí, samotný tvar, ale její příliš ekologicky aktivistická barva zeleně? Se samotnou Letnou to už nemá společného zhola nic – vždyť by to měla být v první řadě modrá, nikoliv zelená chobotnice, ať už se vyvaluje, kde se vyvaluje.Všichni by byli spokojení: Kaplický jistě na barvě nelpí tolik jako na provozu, dispozicích a konceptu a Klaus bude mít konečně – a možná dřív než Havel, také svou – totiž modrou – knihovnu. A bude to dokonce knihovna ekonomická, neboť, jak si ještě dobře pamatujeme – ekologie je pavěda. Ekologické problémy totiž vyřeší neviditelná chobotnice trhu.Běží tu ale v první řadě o ekonomii, nikoliv o estetiku nebo ekologii. Čert vem ten blob, když kvůli němu budou ekonomicky velmi vyspělí Japonci utrácet za letenky a bydlet v pětihvězdičkových hotelech. Pak si dají česko-japonské vepřo-knedlo-sushi a po něm, jako hlavní chod, chobotnici na Letné, neboť jak je známo, Japonci chobotnice přímo žerou. A že ten neuchopitelný chobotnicoidní blob není hezký? Dobrý ekonom by měl už z titulu své profese upřednostnit ekonomickou vědu před nevědeckou estetikou, neboť z předchozí hlubinné analýzy je zřejmé, že blob sa naozaj oplatí. Modrá je dobráDnešní mládež má zelenou, říkávali Šimek s Grossmannem. To však byla tehdejší dnešní mládež, ta dnešní dnešní mládež by měla dát přednost modré, neboť, jak zpívá ekonom Hejma, modrá (nikoliv zelená) je planeta, kde můžeme žít, modrá je knihovna, kde musíme číst. Modrá je prostě dobrá.Kruh se uzavírá – blob na Letné zůstane k prezidentově spokojenosti blobem na Letné, děti se dočkají chobotnice a Kaplický dostane jako poděkování za návrh a realizaci nové prezidentské knihovny novou prezidentovu knihu, tentokráte ne přímo o eko...ii, ale i přesto velmi zajímavou. Obratem ji pak, aby nezezelenal studem, věnuje Národní technické knihovně, kde se vzdělávají také architekti – bude se prý jmenovat Modrá, nikoliv zelená architektura.