Pražský šarm a dřevo z Beskyd. Jak zvětšit byt ve starém činžáku

Byt ve Vršovicích má 60 m² a bydlí tu pár s malým dítětem. „Ze začátku se mi zdál malý, měl jsem z toho trochu strach,“ říká jeho majitel, „ale teď jsme spokojení, funguje to, místa máme dost.“ Mladá rodina si koupila byt podle svých finančních možností, tedy ve starém domě, ve špatném stavu, s nevyhovující dispozicí, s malou koupelnou a úzkou chodbou. Zároveň měl špaletová okna, vysoké stropy a šarm, který do něj vložil jeho stavitel v roce 1907.

Více k tématu

A Architektura

Nový byt pod starým krovem. Rekonstrukce atypického půdního prostoru pro potřeby rostoucí rodiny

12. 7. 2023

A Architektura

Dřevo, rostliny, výpočetní design. V pražském bytě najdete stopy Japonska i českých výrobků

31. 5. 2023

Bylo potřeba ho otevřít, vpustit do něj vzduch a světlo, ale tak, aby každý měl i svůj soukromý prostor. Řešení se nehledalo lehko: „Rozvržení dispozice jsme dlouho hledali, vzniklo velké množství variant, ale díky dlouhému a vytrvalému procesu jsme dospěli k finální variantě, která těší jak majitele, tak nás. Z původní dispozice zůstaly jen nosné stěny, ani ty se neubránily několika zásahům,“ říkají Petra Ciencialová a Kateřina Průchová z Plus One Architects.

Tímto způsobem vzniklo několik nestandardních řešení. Například ložnice, která je velkými prosklenými dveřmi spojená s kuchyní a obývacím pokojem. Všechny prostory je možné propojit a dovnitř dispozice se dostává světlo. Anebo skleněné dveře zavřít, zatáhnout závěsy a vytvořit intimní prostor. Kuchyně je teď větší než ložnice, neboť to lépe odpovídá reálným potřebám.

Druhá polovina bytu patří dětskému pokoji a koupelně. Koupelna se zvětšovala, naopak pokojík je malý, ale tuto nevýhodu dostatečně kompenzuje patro na spaní schované nad kumbálem. Okénko u postele slouží pro lepší cirkulaci vzduchu ale i komunikaci s ostatními členy rodiny „dole“. Malý skládek navíc umožní uskladnit všechno potřebné – i když rodina má věcí celkem málo. „Kdybych si před stěhováním neudělal trochu inventuru, asi by to nešlo,“ říká majitel; v tom se museli obyvatelé bytu přizpůsobit.

Dřevěné části jsou z jedlového dřeva. Jedle vyrostly v rodinném lese, tatínek majitelky je skácel a vysušil a truhláři vyrobili nábytek, spací patro a další prvky. Výsledek působí seversky, možná i trochu chalupářsky, každopádně vlídně.

Atmosféru podporuje také pečlivá práce se světlem. Světelné zdroje jsou zakomponované v nábytku a intenzita světla se přizpůsobuje denní či noční době. „Často podceňované osvětlení bylo v tomto bytě voleno s velkou citlivostí, s velkou iniciativou majitelů a výsledná atmosféra je v každém ročním období i denní dobu příjemná,“ říkají architektky.

V celém bytě najdeme vlastně jen jeden lustr, visí nad jídelním stolem, kde je středobod téhle sympatické domácnosti.