Pražská letiště

Byly to vlastně takové perníkové chaloupky. Osud domků byl zajímavý - když později letiště ve Kbelích rekonstruovali vojáci, chtěli chaloupky zlikvidovat, ale ujal se jich tehdy ředitel pražské ZOO pan Veselovský, který je nechal přenést na vltavský břeh v areálu zahrady, kde stojí dodnes (ale původní barevné zpracování už chybí - dnes jsou černé (navíc poničené povodní).Ke kbelskému letišti se ještě váže jedna funkcionalistická stavba ze 30. let. Pro konstruktéra dr. ing. Haina ji navrhl Ladislav Žák (viz díl zde). Vila stojí nahoře ve Vysočanech a na ploché střeše má kapitánský můstek, na němž pan ředitel pozoroval přelety svých letounů, piloti mu prý mávali.Projekt na nové civilní letiště - teď už podle nejmodernějších požadavků doby - vznikl na přelomu 20. a 30. let v dalším tehdejším pražském satelitu Ruzyni na základě soutěže. Stavba pak byla realizována do roku 1936 za účasti nejúspěšnějších architektů. Adolf Benš (známý autor funkcionalistického paláce Elektrických podniků v Holešovicích) postavil terminál s bíle okachlíkovanými fasádami, považovaný v té době za nejmodernější v Evropě. Kamil Roškot (hrobka českých králů) navrhl dům ředitele a správy letiště, Vojtěch Kerhart projektoval bytovky pro piloty a správu v hezkém zahradním areálu a konečně Ferdinand Hruška s Bohumilem Slámou (budova čs. rozhlasu) a Eduardem Hniličkou projektovali tehdy asi největší stavbu u nás - hangáry. Většina těchto objektů se zachovala v dobrém stavu dodnes.

Když v šedesátých letech přestala kapacita letiště stačit, byl postaven o kus dál nový terminál podle projektu arch. Karla Filsaka a kol. V té době to byla kvalitní stavba. Nyní se postupně přistavují další partie (architekti Brix - Franta ad.). Výhodou pražského letiště tak zůstává především blízkost centra města. A až tam pojede i metro…Psáno pro Neviditelného psa