Pražská kanalizace slaví sté narozeniny

Přelomový rok pro pražskou kanalizaci byl rok 1787, kdy začala stavba kanalizace podle projektu Leonarda Hergeta. Práce ale z finančních důvodů vázly, dokud se do stavby nevložil nejvyšší purkrabí hrabě Chotek. Do roku 1828 pak bylo vystavěno 44 kilometrů stok s 35 výpustěmi do Vltavy. O stoky se starali pohodní, později průtočníci. Čištění probíhalo v noci a odpad byl kompostován.Už v druhé polovině devatenáctého století bylo ovšem jasné, že kanalizační síť je nutno přebudovat. Po neúspěšné veřejné soutěži o návrh nové kanalizace vyzvala městská rada Dr. Hobrechta a Ing. Kaftana k vypracování projektu. Ten byl slavnostně prezentován v roce 1891 na Jubilejní výstavě na pražském výstavišti. Způsob zadání zakázky vzbudil ale u Pražanů pobouření. Na protest pak městští inženýři Václavek a Ryvola vypracovali soukromě svůj vlastní projekt. Oba návrhy musely být porovnány a posouzeny. K tomu byl vybrán stavební rada Frankfurtu nad Mohanem anglický inženýr W.H. Lindley. Veřejnost předpokládala, že zvítězí řešení Václavka a Ryvoly. Po důkladném seznámení se s místními podmínkami ovšem Lindley navrhl, že vytvoří projekt vlastní! Městská rada jeho návrh přijala a Lindley se tak dostal do čela řešení pražské kanalizace.Lindleyho projekt se zabýval i otázkou povodní a velkých dešťů. Bezprostředně za hranicí přímě zátopy mělo být možné uzavření zátopového obvodu a zachování tak odvodňování nepoškozených částí města. Vyústění soustavy bylo umístěno u Císařského ostrova v Bubenči. Stejně jako v projektu městských inženýrů se počítalo s proražením Letenského tunelu. Systém zahrnoval soustavu A, která pokrývala části města, které šlo bez větších problémů spojit letenským tunelem s čistírnou, a soustavu B, odvodňovanou stokou vedenou do čistírny Karlínem a Holešovicemi. Stoky vejčitého tvaru byly, i přes nátlak betonářských firem, vybudovány z cihel. Mechanická čistírna musela zvládnout 160 000 m3 splaškové vody denně, kal měl být rozvážen pro zemědělské účely.V roce 1895 začaly přípravné práce k výstavbě stokové sítě a čistící stanice odpadních vod. Oficiálně stavba začala výstavbou staroměstského stokového sběrače o tři roky později.V roce 1900 byl také dokončen detailní projekt čistící stanice, stavbu pak Stavební firma Quido Bělského zahájila v září 1901. Dne 27. června 1906 byl zahájen zkušební provoz. Toho dne bylo otevřeno stavidlo kmenové stoky A a splaškové vody začaly přitékat do čistícího procesu. Vše fungovalo, až na drobné závady na pumpách, bezvadně a za necelého půl roku bylo dosaženo normálního chodu všech zařízení. Nástupcem inženýra Lindleyho, který Prahu v roce 1909 opustil, se stal E. Heinemann.Postupem doby byly vybudovány nové stoky, byla modernizována bubenečská čistírna. V objektu čistírny zřídil ing. V. Maděra speciální Laboratoř pro výzkum splašků, kalů a působení jich na řeku. Prováděl zde pokusy s vyhníváním kalu a bioplyn se používal k ohřevu užitkové vody pro personál čistírny.Díky bytové výstavbě v padesátých letech minulého století se přistoupilo k vybudování Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy (ÚČOV) na Císařském ostrově. Generálním projektantem se stal Hydroprojekt Brno. Projekt počítal jak s mechanickým, tak biologickým čištěním. Nová ÚČOV byla slavnostně uvedena do provozu v červenci 1966, zatímco Lindleyova čistírna po šedesáti letech svou činnost ukončila. Kvůli nefunkčnímu mechanickému předčištění však musel být přítok splašků uzavřen ihned po skončení slavnostního programu. Teprve roku 1967 se podařilo zprovoznit mechanické čištění stejně jako čištění biologické.Kapacita biologického stupně však již od začátku nedostačovala potřebám rozrůstajícího se města. Počítalo se s vybudováním nové čístírny u Mělníka, ta ovšem byla nejdříve odložena a počátkem devadesátých let definitivně zavržena. Místo toho přišly dvoje práce na zvýšení účinnosti ÚČOV v letech 1974 až 1985 a 1994 až 1997.K radikálnějšímu řešení problematiky přispěly až ničivě povodně z roku 2002. V prostoru Císařského ostrova se díky povodni uvolnilo místo pro nové vodní linky. Nutná je i rekonstrukce stávající čistírny. Návrh s rozpočtem devět miliard korun by měl být realizován v letech 2007 – 2010. Projekt celkové přestavby a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově představuje největší vodohospodářský projekt v ČR. obr. 2 – ÚČOV obr. 3 – dosazovací nádrže obr. 4 – aktivační nádrže obr. 5 – vyhnívací nádržezdroj – stránky ÚČOV