Prázdninové bydlení v poušti

Fabrizio Rondolino, nezávislý italský spisovatel a autor celé řady děl, si objednal vybudování jednoho z T-modulomů na izolovaném pruhu země v nevadské poušti nedaleko osídlení nazývaného Scotty‘s Junction. Pro nottoscale to byla skutečná výzva. Architekti se museli vyrovnat s nedostupností a odlehlostí stavební parcely i s mentalitou místních dodavatelů a řemeslníků, která je stále ještě poplatná duchu Divokého západu. Stavba však přesto byla nakonec dokončena v prosinci 2010. Kuriózní je, že během celého výstavbového procesu komunikoval klient s architektem výhradně prostřednictvím e-mailů a nikdy spolu ani nemluvili po telefonu, natož aby se setkali osobně.

Pozemek, na kterém je chata umístěna, je opuštěné místo v nevadské poušti High Desert, daleko od veškeré infrastruktury. Chata byla situována tak, aby došlo k maximálnímu využití proudění větru a pohybu slunce a současně aby bylo z chaty vidět do okolí co nejzajímavějším způsobem.

Klient miluje poušť a toužil po prázdninovém domě uprostřed tohoto pustého pouštního pásu. Chtěl tedy, aby docházelo k tomu, že chata bude prostřednictvím úchvatných výhledů z oken plynule přecházet do okolí a současně i okolní krajina se jako by propojí s interiérem prázdninového domku.

Jedním z hlavních aspektů celého projektu byl záměr, na základě něhož mělo dojít k maximálnímu využití výhledu do krajiny. Majitel si přál vnímat, že se nachází uprostřed pouště, přestože bude uvnitř svého domu. Proto se architekti z ateliéru nottoscale rozhodli použít velkoplošné zasklení ve všech obytných prostorách a usadit celou stavbu na betonový sokl. Stavba tak budí dojem, jako by zničehonic „vyrostla“ z pouštní krajiny a rozhlíží se po okolí. Architekti se rovněž velmi pečlivě zabývali způsobem osazení oken tak, aby vytvářela specificky zarámované výseče okolní krajiny. Například dlouhé a relativně nízké okno v kuchyni rámuje jedinečným způsobem nádherný horský hřeben, který jako působivý obraz uvidí obyvatel domu, pouze když se posadí k jídelnímu stolu.

Plošná výměra domu je asi 112 m2, jsou v něm 3 ložnice, dvě koupelny, kancelář, technická místnost sloužící i jako sklad a také velká otevřená kuchyň propojená s jídelním a obytným koutem. Tento prostor se skrze velké posuvné dveře může ještě rozšířit na rozsáhlou dřevěnou platformu. Vzhledem k tomu, že bylo cílem udržet co nejmenší půdorys, jsou navržené pokoje podlahovou výměrou relativně malé, ale díky vyšší světlé výšce místností spolu s okny, která sahají od podlahy až ke stropu, působí jednotlivé místnosti velmi prostorně a vzdušně.

Dům jako takový je „usazen“ na velký betonový sokl, což umožňuje obyvatelům dokonalé výhledy a současně se tak nalézá nad úrovní vody, která se tudy může valit po přívalových deštích. Při plánování domu bylo využito principu pasivního domu s přirozenou ventilací. Architekti navrhli orientaci objektu vůči světovým stranám tak, aby využili převládajícího směru větrů, které prostřednictvím systému ventilace udržují v domě příjemnou teplotu. Okna na jižní straně domu jsou zastíněna velkou pergolou umístěnou na dřevěné platformě, a všechny ložnice jsou situované k severu, aby zde nedocházelo k přehřívání. Velký prostor se sníženou výškou pod objektem plní dvojí funkci. Slouží nejen jako prostor k uskladnění, ale též jako vyrovnávací vrstva s ohledem na místní klima. Díky tomu, že je vyplněný štěrkem, napomáhá k udržení relativně nízké průměrné teploty pod domem po celý rok.

Dům je vybudovaný z izolačních panelů SIP s vysokou izolační schopností a vytápěn sálavým vytápěcím systémem. Za účelem minimalizace lidské i karbonové stopy objektu byly při návrhu i výstavbě použity udržitelné systémy i přístupy.