Pozor, překážka! Zanedbaný pražský podchod proměnili architekti na veřejné sportoviště

Úterní ráno na Vltavské. Největší ruch je tradičně na přestupu mezi tramvajemi a metrem, jehož vestibul je plný lidí. Směrem ke Štvanici se pěšky vydává jen pár jednotlivců. Prochází přes barevné plochy podchodu, které už nesou stopy užívání – nedávno se tady totiž otevřelo nové outdoorové sportoviště sloužící především vyznavačům skateboardingu a BMX.

Martin Kontra a Richard Preisler z projektu re_place si toto místo jako svou další misi vyhlédli někdy v roce 2020. V Praze už jsou známí díky projektům, jako je loď Altenburg 1964 nebo Fuchs2 na ostrově Štvanici – klub najdeme v části budovy, kde se řada Pražáků učila poprvé bruslit. I na Vltavské se nejdříve mluvilo o hudebním klubu, nakonec ale zvítězilo úplně jiné využití. A protože si místní zastupitelé, v čele se starostou Prahy 7 Janem Čižinským a radní Hanou Třeštíkovou, uvědomovali neudržitelnost situace, kdy temný podchod sloužil dlouhou dobu výhradně jako nocležiště lidem bez domova, vypsali soutěž o návrh na jeho proměnu. V ní vyhrál nápad platformy re_place vybudovat v nevyužívaných podchodech veřejné městské sportoviště. Spojili se proto s mladými architekty z U/U Studia, kteří z podobných záměrů udělali svoji specializaci a společně se celý rok prosekávali houštím byrokratických razítek.

Více k tématu

A Architektura

Ateliéry, skatepark, tanec. Proměna opuštěné továrny na kulturní a sportovní centrum

5. 3. 2023

A Architektura

Mladí architekti ze studia unicorn/unicron navrhli skatepark jako otevřený veřejný prostor

29. 10. 2018

Důvod, proč jsme tady

V podvečer je málokteré místo v Praze hlučnější než magistrála, přesto jsou cestou k podchodu slyšet typické rány překližky o beton. Plocha je plná lidí, většinou mladých jezdců na skateboardech a BMX kolech, ale výjimkou nejsou ani chodci, které, zdá se, okolní dynamický provoz nijak neohrožuje a neodrazuje – naopak je nově probuzený život spíše přitahuje. Od otevření opraveného podchodu uběhl týden a je vidět, že si ho početná pražská skate komunita rychle oblíbila.

“Tenhle typ projektů je přesně ten důvod, proč jsme studio zakládali, kvůli tomu existujeme,” říká Martin Hrouda, který založil U/U Studio společně se svým kolegou Jiřím Kotalem. Hrouda i Kotal jsou architekti a zároveň vášniví skateboardisté, kteří se osvětě kolem tohoto sportu věnovali už během studií na pražském ČVUT. Oba totiž měli zkušenosti s ježděním v evropských metropolích a nebavilo je, jak se skateparky stavěly u nás – většinou jako vybetonované plochy na okrajích měst. Skate podle nich patří do veřejného prostoru města a prvky, které mohou jezdci využít, by měly být jeho integrální součástí bez nutnosti je oddělovat do jasně vymezených zón.

Prostor na Vltavské je nadchl, s návrhem ale začínali opatrně. Zprvu totiž nebylo jasné, jaké zásahy budou moci provést. Začal tedy maraton obíhání úřadů a dotčených orgánů, které tento projekt nezapadající do běžných kolonek a paragrafů, značně znervózňoval. Postupně si je ale architekti získávali na svou stranu a po zjištění, že je možné nahradit původní dlažbu hladkým betonovým povrchem a zřídit v podchodu veřejné osvětlení, se rozhodli pro razantnější zásahy. Inspirací jim byla Paříž, Kodaň nebo Barcelona – evropské Mekky skateboardingu, kde jsou podobné projekty vcelku běžnou součástí veřejného prostoru.

“Když jsme viděli nadšení vedení Prahy 7, řekli jsme si, že to prostě musíme protlačit. Teď nebo nikdy,” vzpomíná Jiří Kotal. Konečný návrh je výsledkem participace s komunitou skateboardistů a dalších sportovců, kteří se vyjadřovali k jednotlivým překážkám i technickým detailům, jako je hladkost povrchu nebo velikost spár v betonu. Zapojili se také jezdci z legendárního Stalina na Letné, který je pojmem nejen v rámci české, ale i světové skateboardové scény. “Každá hrana a každý sklon je prodiskutovaný a i když se některé zdají pro skateboard moc prudké, třeba pro BMX jsou ideální,” doplňuje Hrouda.

Barevný magnet

Na Vltavské nevznikl klasický skatepark, jde o moderní veřejné sportoviště. Mladší generace sem přitahuje také jeho fotogenické barevné zpracování, za nímž stojí grafik Maxo Samko z ag Revolta a skater, ilustrátor a designér @yakokarlik, který s U/U Studiem spolupracoval už na skateparku v Žamberku.

“Spousta věcí vznikla spontánně, až když jsem osobně zažil a viděl, jak to místo funguje jako celek. Světlo, stíny, tvary, geometrie budovy, zdi versus překážky. Představoval jsem si taky, jak ta místa budou vypadat na fotkách, jednotlivé spoty z různých úhlů a podle toho jsem volil tvary a barvy v popředí a pozadí. Nákresy jsem používal, ale to nejlepší vzniklo až tam, až když jsem to mohl objevit,“ přibližuje proces Karlík, kterému samotná malba zabrala 8 dní.

Středobodem areálu je amfiteátr s basketbalovým košem a lavičkami, který dal vzniknout motivu kruhu. Na jaře tu pod záštitou Bajkazylu vznikne stánek s občerstvením a půjčovnou sportovního vybavení. Odstíny červené, růžové a oranžové se míchají i o něco dál, na tubusu schodiště, kde na otevření čeká boulderingová stěna. Od ní už je vidět podchod samotný, v současnosti jediný zastřešený prostor v České republice, kde je možné bezplatně jezdit i za nepříznivého počasí. Tady mizí poslední pruhy barvy a pod vrstvami graffiti je vidět původní modrý obklad.

Příběh Petr

U výstupu na Bubenskou potkáváme Petra. Před rokem byl jedním z těch, kteří v podchodu přespávali. Když ale začaly první stavební úpravy, přidal se díky svým pracovním zkušenostem k firmě Bonidee, která práce prováděla a překážky tu stavěl dva měsíce. Dnes si díky tomu může dovolit sdílené bydlení a postupně se tak snad opět postavit na vlastní nohy.

I když takový osobní příběh architekti asi nečekali, pozitivní sociální dopad projektu Hrouda s Kotalem předpokládali. Komunita, která během jediného týdne přijala prostor za svůj, tu totiž zajišťuje i jistou formu společenské kontroly udržující na místě pořádek. A podle architektů bude takový dohled fungovat i nadále. “O tomhle jsme museli úředníky hodně přesvědčovat. Pro někoho pořád platí, že skejťák rovná se feťák. Tak to ale není a skateboardisti za svoje místa bojují,“ říkají autoři návrhu.

V půl deváté večer je tu navzdory podzimnímu chladu pořád několik vytrvalců, místo žije svým životem. I když svého času byli skateboardisté partou, která mezi sebe nováčky tolik nepouštěla, dnes mezi nimi panuje respekt i k těm méně zkušeným a nový prostor si tak může užít každý. Se skateboardem i bez.