Pozlacené umělecké muzeum

Ahrenshoop - nacházející se mezi Baltským mořem a slanisky na pobřeží Německa - je historicky významný jako bývalá kolonie umělců a dnes je známý jako atraktivní turistická destinace. Nové umělecké muzeum Ahrenshoopu bude hostit umělecká díla, vytvořená zde v průběhu let, která zobrazují intenzivní spojení s krajinou. Sama nová budova je předurčena, aby se stala významným krajinným prvkem a magnetem pro mnoho návštěvníků, kteří zejména v létě procházejí šíjí poblíž Ahrenshoopu a míří na řetězec ostrovů u pobřeží.

Staab Architekten se při návrhu inspirovali jednou starou fotografií regionu, ukazující nepravidelné seskupení podobně tvarovaných tradičních budov - zřejmě statek - charakterizovaných strmými doškovými střechami. Z tohoto obrázku se vyvinula architektura nového muzea, vycházející z místní zemědělské lidové stavby a rezonující svým propojením s výraznými vystavovanými uměleckými místními díly.

Shluk domů

Výsledkem je homogenní soubor pěti jednoprostorových budov převážně bez oken, s valbovými střechami, prakticky odříznutými pod linií hřebenu - to umožňuje přirozené osvětlení vnitřních výstavních prostorů. Jednotlivé "domy", celé postavené ze železobetonu, jsou seskupeny jako v tradiční vesnici, směřují do různých směrů a jsou propojeny centrální plochou střechou na okapové úrovni. Celý komplex je navržen jako plastický celek s centrální halou, ze které jsou přístupné jednotlivé výstavní prostory.

Od samého počátku se architekti u obložení nového muzea snažili o moderní pojetí rákosových došků, sloužících jako krytina tradičních budov. Favoritem se stala udržitelná měděná krytina, neboť přirozeně vykazuje podobné vlastnosti stárnutí. Nakonec byla zvolena mosaz, vykazující oxidací způsobené barevné změny, zrcadlící chování tradičních došků. Zpočátku mosaz připomíná rákosím pokryté střechy, zářící ve slunečním světle. Stejně jako rákos, bude i kov postupně měnit své odstíny nazelenalé hnědi přes šedohnědou až k tmavě hnědo-antracitové, způsobené tvorbou přirozené ochranné vrstvy, která zaručuje odolnost a dlouhou životnost materiálu.

Živá profilovaná struktura povrchu

Ale architekti šli se svou analogií ještě o krok dál, hledali takový tvar povrchu budovy, který by připomínal rákos. To vyústilo v patentované zpracování a úzkou spolupráci s odborníky tváření kovů firmy MN Metallverarbeitung Neustadt. Byl vyvinut unikátní profil plechu, který na fasádě z prefabrikované mosazi vykazuje hloubku a složitost doškového povrchu.

Zdánlivě náhodná, živě profilovaná struktura povrchu nepřetržitě plyne bez jakéhokoli viditelného překryvu - a to i na přechodu, kde se setkávají okapy - což vyvolává dojem, jako by šlo o jediný kus. Variace světla a stínu na okrajích a křivkách mosazného povrchu umožňují opláštění měnit střídavě odstíny, již naznačující, jak se barva povrchu bude časem měnit v důsledku oxidace.