Podkroví měšťanského domu nabízí po rekonstrukci odhalené trámy a prosklenou koupelnu

Rekonstrukce v historickém centru měst přinášejí značná omezení a přísný dohled památkového úřadu. Investoři do projektu ale šli už na začátku s vizí zachovat maximum z původních prvků prostorného bytu. Zanedbaná půda na lukrativní adrese se tak přeměnila na světlý byt s útulnou atmosférou. „Inspirací pro rekonstrukci byla myšlenka vytvořit špičkové bydlení přímo v centru Košic. V té době jsem ještě netušil, zda budou byty sloužit nám, nebo nájemníkům,“ komentuje záměr rekonstrukce investor pan Tyčiak.

Architekti Kristína Kristiánová a Stanislav Mráz přistoupili k rekonstrukci na exponovaném místě citlivě, což ocenili investoři i památkáři. „Vážíme si hodnotné rekonstrukce a detailů. Snažili jsme se zachovat co nejvíce původních částí. Ponechali jsme celou konstrukci krovu a vyměnili jsme pouze jeho poškozené části a krokve. Zateplení jsme provedli nad konstrukcí krovu, což nám umožnilo zachovat pohledové krokve a zároveň jsme tak nezmenšili vnitřní prostor,“ dodávají architekti.

Navzdory zachování původního charakteru podkroví s odkrytými nosnými trámy prostor zároveň reprezentuje představu moderního bydlení. Na některých místech se ponechalo původní dřevo, jinde ztrouchnivělé trámy nahradily nové. Pro co nejvyšší kvalitu řemeslné práce architekti přizvali firmu J.M.J.Pro. „Bratři Šariští se dlouhodobě zabývají rekonstrukcemi historických památek. Jeden z nich dokonce studoval práci s dřevem u mistrů tesařů v Japonsku. Jejich profesionalita a zaujetí pro práci se naplno projevily i tady. Pokaždé si dokázali citlivě poradit i se zdánlivě neřešitelnou situací. Spolupráce s nimi byla opravdu na vysoké úrovni.“

Rekonstrukci ztěžovaly technické podmínky dané umístěním bytu v posledním patře. Na specifika pracovního procesu vzpomíná Ing. arch. Marek Šarišský, jeden z majitelů stavební společnosti J.M.J.Pro: „Tato zakázka prověřila na jedné straně naše organizační schopnosti, neboť z důvodu stísněného prostoru v historické zástavbě centra bylo třeba jen za omezeného použití mechanizace přesunout několik desítek tun stavebního materiálu. Na druhé straně jsme museli prokázat schopnost soustředit se na detail při ručním opracovávání jednotlivých prvků interiéru. To vše jsme zvládli díky zručnosti a spolehlivosti našich mistrů. Mám velkou radost z toho, že k dobrému výsledku ve spolupráci se zkušenými architekty a zapáleným investorem přispěla i naše stavební firma.“ 

Pod devítimetrovou střechou vznikly dva mezonetové byty, charakteristické především výhodnou polohou v nejvyšším podlaží a velkorysou rozlohou zhruba 100 metrů čtverečních. Orientace do Hlavní ulice v kombinaci s umístěním těsně pod střechou poskytuje výhled na městský ruch a současně i na hvězdnou oblohu přímo z postele.

Prostornou vstupní část od soukromých prostor odděluje schodiště z ocelové konstrukce opláštěné dřevem. Ústředním bodem společenské zóny je obývací pokoj, z něhož je možné po schodech vystoupat na vyvýšenou platformu s jídelnou a kompaktní kuchyní. Lepší orientaci na spodním podlaží zajišťují podsvícené LED pásky na spodních hranách trámů. Měkké světlo hezky koresponduje se dřevem a navozuje příjemné „teplo domova“. Do spodního podlaží architekti navrhli další vychytávku v podobě praktického úložného prostoru ukrytého za těmito trámy.

Nahoře se otevírá galerie s prostorem pro odpočinek a prosklenou koupelnou, která byla přáním inverstorů. „Koupelna v těsném sousedství ložnice je nápad mé manželky. Já jsem během pracovních cest nasbíral mnoho inspirací. Jednou z nich byla i prosklená stěna,“ uvádí majitel.

Konstrukce netradiční celoprosklené koupelny na míry se skládá z obvodových bezrámových skleněných panelů se zabudovanými dveřmi. Největším úskalím byla doprava a instalace křehkého materiálu. „Tento ‚monolit‘ koupelny se musel složitou ocelovou konstrukcí oddělit od trámů na podlaze a ve stropě. Kotvicí ocelové konstrukce jsme museli navrhnout tak, aby zvládly případné pohyby dřevěných trámů a zároveň sloužily jako stabilní konstrukce pro skleněnou část,“ říká jeden z tvůrců, Rudolf Rafael. 

Zdroj přirozeného světla zajistila dřevěná okna VELUX. Střešní okna byla logickou volbou z důvodu poskytnutí maximálního osvětlení a zajištění účinného větrání. „Vzhledem k metodice památkového úřadu by směrem do ulice nebylo možno umístit vikýř. Na druhé straně, střešní okna přinášejí do interiéru mnohem více světla než okna ve fasádě, nebo vikýře,“ vysvětlují architekti. 

Přestože rekonstrukce byla poměrně náročná a zdlouhavá, výsledek stál za to a přinesl spokojenost investorů i architektů – a to především díky citlivé práci s původními detaily. Vynaložených nákladů majitel nelituje, ani jeden z podkrovních bytů neprodal, a navíc dodává: „Garantuji vám, že takovéto byty v Košicích nenajdete.“