Po osmdesáti letech do věže. Mlýnská brána v Kroměříži je po rekonstrukci přístupná, důstojně navazuje na památku UNESCO
Práci biskupských a arcibiskupských gardistů přibližuje nová expozice v Kroměříži. Instalována je v prostorách, kde dříve strážníci skutečně žili. Můžete si tu i zkusit jejich uniformu.
Adéla Vaculíková , 10. 9. 2024
Kroměříž měla celkem tři městské brány. Dodnes se ale zachovala jen jedna z nich – jmenuje se Mlýnská. Pokud město navštívíte, nemůžete ji minout. Stojí totiž v jeho centru jen kousek od hlavního Velkého náměstí a hned vedle Arcibiskupského zámku.
Mlýnská brána je spojená ještě s tzv. Gardistkou, tedy strážnicí, kterou dříve obývala garda chránící olomoucké biskupy a arcibiskupy. V nedávné historii však objekty byly bez koncepčního využití a postupně zašly. K novému životu je probudila až nedávná rekonstrukce a letos otevřená expozice – věnovaná je právě gardě.
Za rekonstrukcí objektů i podobou expozice stojí architektka Vanda Štěpánová se spolupracovníky z Ateliéru Štěpán. K úkolu přistoupili pietně, rekonstruovalo se za používání tradičních materiálů a expozice je pojata tak, aby obnovený prostor pozdvihla, ne zahltila informačními tabulemi.
„Návštěvník se ocitá v autentickém prostoru, s dobovým nábytkem a vybavením, který může běžně použít – posadit se, listovat ve vystavených dokumentech, vyzkoušet si uniformu,“ popisuje charakter expozice architekta.
Už bez betonu
Teď se může do všech tří podlaží věže, i do podkroví. Je to novinka, dříve byla nepřístupná. „Od roku 1942 byla do prvního nadzemního podlaží Mlýnské brány umístěna trafostanice se souvisejícím technologickým zařízením pro dodavatele elektřiny. V rámci obnovy došlo k přeložce zařízení do nové trafostanice, za účelem zpřístupnit historické objekty pro veřejnost,“ popisuje to architektka Vanda Štěpánová. Železobetonová konstrukce, která po trafostanici zůstala, se vybourala a v místě se obnovil dřevěný trámový strop.
K interiérovým zásahům architektka říká, že se děly za pomoci klasických materiálů – tedy masivního dřeva, pískovce, vápenné omítky a nátěrů. Množství původních dochovaných prvků – hlavně těch truhlářských a zámečnických – se restaurovalo. Vzhledem k tomu, že jde o kulturní památku stojící hned vedle zámku zapsaném na seznamu UNESCO, by to snad ani nemělo být jinak.
Jemně k objektu přistoupili také zvenčí. Předchozí kvůli vlhkosti hodně opadanou omítku, nahradila omítka nová, opět ale žlutá. Její odstín odpovídá průzkumu sondami a také navazuje na barevnost sousedního zámku. Nová omítka památce vrátila důstojnost a nechala vyniknout městské vedutě s chronogramem – nápisem, v němž číselný součet všech zvýrazněných písmen, která symbolizují římské číslice, dává dohromady letopočet.
Více k tématu
Na chronogramu Mlýnské brány je to rok 1665, který spadá do doby, kdy zámek i bránu v duchu baroka přestavoval biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Mlýnská brána a Gardistka mají ale i další historické vrstvy. Jejich současná podoba pochází z 19. století. Gardistka tehdy dostala klasicistní sloupořadí, brána s věží zase vysokou dlátkovou střechu a další gotizující fasádní prvky.
A právě přes Mlýnskou bránu se vstupuje také do nové expozice. Prostory uvozuje recepční pult, pro který se architektka inspirovala historickými trafikami – tedy dřevěnými stánky, kterým se tak říkalo už za Rakouska-Uherska a podobně jako dnes šlo o malé prodejny, tehdy zaměřené primárně na prodej kuřáckých výrobků. Příběh z jedné takové dobové trafiky totiž v nové expozici vypráví dochovaný deník kroměřížského gardisty Bedřicha Fialy.
Dál už může návštěvník pokračovat sám, bez průvodce, trasu ukazují samy exponáty. „Informace k expozici a vystavené exponáty jsou obsaženy přímo v upraveném nábytku, v původních obrazových rámech na stěnách, nebo jsou přímo napsány na stěnách dobovým rukopisem,“ popisuje Vanda Štěpánová.
- Autoři: Vanda Štěpánová
- Ateliér: Ateliér Štěpán
- Země: Česká republika
- Fotograf: Libor Stavjanik
- Město: Kroměříž
