Po 30 letech práce dokončuje architekt Štěpán kostel blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné
Na návrhu kostela pro brněnské sídliště Lesná pracuje moravský architekt Marek Štěpán již od svých studií, konkrétně od roku 1991, kdy jako čerstvý absolvent zvítězil se svou expresivní ideou v tehdejší architektonické soutěži. Po téměř třiceti letech práce se stavba kostela konečně blíží do finále. Oficiálního otevření a vysvěcení kruhového betonového kostela s duhovým prstencem se obyvatelé známého brněnského sídliště Lesná dočkají již 1. května letošního roku.
Tereza Hůrská , 7. 1. 2020
36 NÁVRHŮ
Severobrněnské sídliště Lesná se své oblibě mezi místními obyvateli těší již od 70. let minulého století. Od svého vzniku se totiž může hrdě pyšnit pověstí jednoho z nejzdařilejších panelových sídlišť poválečného období v rámci celé republiky. Oceňování odbornou veřejností si soubor vysloužil především pro svůj kvalitní urbanismus, který jeho autoři František Zounek a Viktor Rudiš postavili na bohatém uplatnění zeleně, v níž se jako v moři topí panelové domy. V rámci sídliště autoři počítali také s výstavbou kostela – ta se ale nakonec výrazně opozdila. V Brně-Lesné by se nicméně nový kostel měl otevřít už na začátku letošního května.
Za jeho návrhem stojí moravský architekt Marek Štěpán, který se projektem sídlištního kostela zabývá již od roku 1991. Tehdy totiž, ještě v rámci svých studií na Vysokém učení technickém v Brně, vytvořil pod vedením doc. Jaroslava Drápala experimentální vizi kostela pro zmiňované sídliště jako svoji diplomovou práci. A s návrhem následně zvítězil také v architektonické soutěži. Vize představovala výrazný kostel doplněný o samostatně stojící věž, který sídlišti nedominoval svou velikostí, ale netradičním tvarem. Na doporučení soutěžní poroty spojil posléze mladý vítěz své síly se zkušenějším architektem Zdeňkem Burešem, jenž obsadil druhé místo.
Více k tématu
Přestože soutěž ze začátku devadesátých let našla svého vítěze, realizace se původní Štěpánův projekt nedočkal. „Nějakou dobu jsme na návrhu se Zdeňkem Burešem spolupracovali, hlavně v době, kdy jsem pracoval u Zdeňka Fránka. Jednání se ale dost táhla a mě začala zajímat o dost více má budoucí žena Vanda, takže kolem roku 1994 jsem se Lesnou přestal zabývat. Opět jsem se k ní vrátil po dvaceti letech, kdy jsem udělal druhý návrh – v pořadí všech návrhů na Lesné třicátý šestý,“ vysvětluje Štěpán.
Druhý návrh kostela z dílny Marka Štěpána, který stále vychází z prvotní vize, se však již svého zhmotnění konečně dočkal. „V té době již stálo na místě Duchovní centrum Zdeňka Bureše, takže naše spolupráce dopadla nakonec kupodivu takto,“ komentuje architekt, který se již v minulosti proslavil hned několika realizacemi sakrálních staveb, například kostelem sv. Václava v Sazovicích, který byl dokončen před třemi lety.
ZMĚNY NÁVRHU
Štěpán kostel původně navrhoval jako elipsu, jeho tvar ale nakonec přepracoval do podoby pravidelného kruhu, přiznaný konstrukční systém se v druhém návrhu skryl do prosté zdi, částečnou proměnou ale prošla i samostatně stojící věž se zvonkohrou. Ani po dvaceti letech ale kostel neztratil některé ze svých původních rysů, jako například kopulovité zastřešení, malou kruhovou apsidu či prosvětlovací prstenec v horní části stavby, který do interiéru vpouští duhově zbarvené sluneční paprsky. „Celkově lze shrnout posun obou návrhů od expresivní kompozice ke stavebnímu tělesu plynoucímu časem. Původní návrh je břichem velryby, nový vytváří vnitřní vesmír.“
FINANČNÍ DIETA
K několika změnám projektu ale musel Štěpán přistoupit z čistě pragmatických důvodů. „Návrh prošel finanční dietou, která se odrazila v některých konstrukcích. Například navržená fasáda je z betonových panelů, ta provedená je z břízolitu, navržená střecha je dvouplášťová větraná, provedená standardní jednoplášťová. Akustické řešení vnitřního prostoru mělo několik podob, navržené předpokládalo provedení akustických prvků v tloušťce zdi, zalití štěrbinových rezonátorů do betonu a provedení povrchu betonu otiskem bambusového bednění. To bylo za hranicí technologických možností českého stavitelství,“ popisuje změny architekt.
Za nejobtížnější část celé stavby považuje Marek Štěpán shodu na akustickém řešení kostela. „Sladit názor architekta a farní komunity není mnohdy jednoduché, zvláště s ohledem na finance, které pocházejí výhradně ze sbírek. Co mě však mrzí asi nejvíce, je to, že nejsou realizována velká vstupní vrata do kostela. Ta měla symbolickou, architektonickou i výtvarnou funkci, byla však investorem shledána jako zbytečná,“ dodává architekt.
ZASVĚCENÍ MUČEDNICI
Právě zmíněná symbolika pak hraje v návrhu brněnského kostela zásadní roli. Odráží se v podobě kruhového půdorysu jako symbolu nebe, věčnosti a plnosti, v duhovém zbarvení skla odkazujícím k symbolice smlouvy mezi Bohem a lidem, i v kresbách na fasádě, za jejichž podobou stojí výtvarník Petr Kvíčala. Kresby vznikly v důsledku změn projektu. Provedení fasády z břízolitu si totiž vyžádalo dilatační spáry, jejichž návrh svěřil architekt právě Kvíčalovi, který nakreslil i symboly na fasádě. Najdeme mezi nimi srdce, kotvu, ratolest i třeba půllitr piva jako oblíbený atribut Marie Restituty. Právě této řeholnici původem z Moravy, kterou nechali popravit nacisté, bude také nový kostel zasvěcen.
Slavnostního otevření se kruhový kostel dočká již za několik měsíců, jeho vysvěcení je totiž plánováno na den výročí narození Marie Restituty 1. května. Po svém otevření by měl kostel sloužit nejen jako duchovní střed sídliště, ale společně se stávajícím objektem Duchovního centra také jako společenské centrum nabízející zázemí pro širokou škálu kulturních akcí.
Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře". Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.
