Plán, který se vyplácí. Ostrava chce být městem evropské úrovně a sází proto na kvalitní architekturu
Už to nejsou jen Dolní Vítkovice, které v Ostravě prochází velkolepou obnovou. Město s obrovským množstvím brownfieldů v blízké budoucnosti postaví třeba vědeckou knihovnu, nový koncertní sál nebo hned několik bytových budov. Všechny aktivity přitom mají společného jmenovatele – strategický plán, díky kterému se město rozvíjí systematicky.
Adéla Vaculíková , 31. 10. 2022
Jak se vypořádat s uhelnou minulostí
V Ostravě se aktuálně připravují desítky větších i menších stavebních záměrů. Roku 2017 si toto třetí největší město republiky nechalo vypracovat strategický plán, jehož cílem je postupné zvyšování životní úrovně jeho obyvatel. Vedle novostaveb iniciuje také revitalizace veřejných prostranství, usiluje o zlepšení kvality vzdělávání, trávení volného času, vznik nových pracovních příležitostí i zlepšení ekologických standardů.
Práce na systematickém rozvoji města, které bylo dlouhodobě zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem, zahrnuje také téma revitalizace brownfieldů – těch má Moravskoslezský kraj ostatně nejvíce v Česku. Podle Národní databáze brownfieldů, kterou spravuje agentura CzechInvest, se na území Statutárního města Ostravy se nachází 58 brownfieldových lokalit, které zabírají plochu přibližně 247 hektarů, což je asi 1,2 % rozlohy města. Není přitom překvapením, že se v mnoha případech jedná právě o území bývalých důlních areálů a dalších pozůstatků těžkého průmyslu.1
Více k tématu
Ostrava má s obnovami brownfieldů bohaté zkušenosti už z minulosti. Architektonickými cenami ověnčená je především revitalizace Dolních Vítkovic, na jejichž dnešní podobě nese významný podíl ateliér architekta Josefa Pleskota. Jeho poslední realizací v areálu je pobočka Národního technického muzea, která vznikla konverzí dvou bývalých průmyslových hal už jako součást Strategického plánu rozvoje města Ostravy 2017─2023.
„Funkční strategické plánování je pro Ostravu vzhledem k historii města mimořádně důležité. Klesající počet obyvatel, nevyhovující životní prostředí, rozsáhlé brownfieldy, vysoká nezaměstnanost a nízká míra ekonomických aktivit – to vše jsou dopady útlumu těžebních činností, se kterými se Ostrava nyní musí vyrovnávat, a které by se bez správného zacílení aktivit ve městě začaly jen těžko samy zlepšovat, spíše naopak,“ komentuje přínos strategického plánu Jiří Hudec, který je jeho garantem.
Spolupráce s developery
Jelikož má Ostrava brownfieldů opravdu hodně, přenechává některé developerům. Příkladem je rekonstrukce nejvyššího věžového domu v Ostravě na Ostrčilově ulici, jejíž návrh vypracovalo studio AI DESIGN architektky Evy Jiřičné. Druhou výškovou budovou ve městě, která by se svými 235 metry byla vůbec nejvyšší v republice, by se mohla stát Ostrava Tower podle návrhu brněnského studia CHYBIK + KRISTOF. Se začátkem její realizace se počítá v roce 2024.
Výstavba nových bytů spadá mezi hlavní priority strategického plánu. Jelikož je uvnitř Ostravy množství proluk, nemusí se nové bytové domy situovat pouze na periferii. Nové bytové stavby často vznikají třeba v sousedství kulturních a vzdělávacích institucí. Příkladem může být například projekt Rezidence Stodolní, která vyroste v blízkosti budovy bývalých jatek, ve které dnes sídlí městská galerie současného umění PLATO. Revitalizace stavby z přelomu 19. a 20. století, která byla dokončena na jaře letošního roku, je přitom hlavní vlajkovou lodí strategického plánu Ostravy.
Ačkoliv město dává významný prostor právě developerům, drží svůj rozvoj pevně v rukou. Vedle strategického plánu v Ostravě funguje také Městský ateliér prostorového plánování a architektury, který tvoří vizi stavebního rozvoje města a koordinuje urbanistické projekty na jeho území. Jelikož právě oblast Pod Žofinkou patří ke klíčovým lokalitám v kontextu rozvoje širšího centra, počítá se zde s výstavbou nové městské čtvrti s přírodním parkem.
Za kvalitní architekturu
Město se svým strategickým plánem rovněž zavázalo k podpoře kvalitní architektury. Nutnou součástí této strategie je samozřejmě pořádání architektonických soutěží. Z jedné z nich vzešla i podoba budoucí Moravskoslezské vědecké knihovny od studia Kuba & Pilař architekti, která si pro svůj vzhled získala přezdívku „černá kostka“. Nový koncertní sál zase pro Ostravu navrhuje slavný americký architekt Steven Holl.
Aby Ostrava mohla své vize realizovat, musí se aktivně hlásit o různé druhy dotací. Konkrétně Moravskoslezská vědecká knihovna by měla být financována z Fondu pro spravedlivou transformaci, který je určen na podporu regionů zasažených následky útlumu těžby uhlí. Možností je však mnohem více. „Záleží na tom, co je cílem projektu, respektive co by město chtělo na území konkrétního brownfieldu vytvořit. V první řadě se nabízí Národní plán obnovy, který podporuje menší projekty na revitalizaci brownfieldů pro podnikatelské i nepodnikatelské využití, případně projekty multifunkční. Municipality na území Moravskoslezského kraje mohou čerpat prostředky také z Operačního programu Spravedlivá transformace, který má pomoct s přechodem od uhelného průmyslu na klimaticky neutrální ekonomiku,“ vysvětluje David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vedle toho jsou připraveny i zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje od Národní rozvojové banky či přes Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, sanaci lokalit je zase možné hradit z programů Ministerstva životního prostředí.
Žádná městská část nebude stát stranou
Rozvoj Ostravy je nutné sledovat ve velkém měřítku. Strategický plán se totiž týká celého statutárního města, a tedy všech jeho městských částí. Tento koncepční rozvoj, který na žádnou městskou část nezapomíná, chválí také odborníci. „Přístup je výjimečný především svým strategickým kontextem. V minulosti nás investoři přes CzechInvest poptávali po zasídlení v okolí Prahy, případně Brna. V současnosti je ale patrný vzestup zájmu o Ostravu, ale i Moravskoslezský kraj obecně. Vznikají tu nové příležitosti a je vidět, že kvalitně nastavená strategie a plná paleta podpůrných organizací se vyplácí,“ komentuje situaci David Petr.
Jak vyplývá z časových os plnění strategického plánu, všechny projekty se do roku 2023 zrealizovat nestihnou. „Projekty, které nebudou do konce platnosti aktuálního strategického plánu dokončeny, budou s největší pravděpodobností obsahem následné aktualizace strategického plánu na období 2024─2030, jejich příprava se nijak nepřeruší, ani nebudou vyhodnoceny jako neúspěšné,“ vysvětluje na závěr Jiří Hudec.
Pozn.: 1 ─ Do počtu lokalit a rozlohy není zahrnuto území Dolní oblasti Vítkovice, které považujeme z větší části za vyřešené. Pokud bychom celou DOV započítali, bylo by to kolem 6% rozlohy města. Číslo 1,2 % se možná zdá být na první pohled malé, ale je to dost.
