Pavilon T od Atelieru 8000

Obestavěný prostor největšího pavilonu v areálu výstaviště v Českých Budějovicích přesahuje 67 tisíc metrů krychlových a jeho součástí je nová vstupní brána do areálu výstaviště. Koridor, který návštěvníky chrání před deštěm i sluncem, prochází novým pavilonem T až ke stávajícímu pavilonu Z. V interiéru samotné stavby zaujmou mohutné dřevěné lepené vazníky, ale také vysoké sloupy z monolitického betonu či moderní hliníková prosklená fasáda na jižní straně.

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Nová výstavní a multifunkční hala se nachází na pozemcích Výstaviště České Budějovice a. s. Prostor areálu sousedí se silnicí I. třídy E55 a následně řekou Vltavou, která Budějovicemi protéká. Nový výstavní pavilon je situován severně od pavilonu Z, k obslužné komunikaci podél oplocení a hranice areálu s obchodním centrem TESCO.

Svou polohou a tvarem se pavilon snaží o zachování co největšího počtu vzrostlých stromů a zároveň svým tvarem splnění požadavků na výstavnictví a multifunkční využití objektu. Respektuje rovněž stávající urbanizmus výstaviště a výsečí v jižní části hmoty kopíruje tvar rondelu kolem pavilonu Z. Delší strana pavilonu je orientována přibližně západo-východním směrem. Jižní strana je otevřená do areálu formou prosklené fasády. Stavba je provozně, dopravně a kompozičně začleněna do stávajícího funkčního areálu a napojena na fungující provozy a komunikace, bez nutnosti rozsáhlejších zásahů z hlediska řešení potřebné infrastruktury.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Autorem architektonického řešení je ATELIER 8000 spol. s r. o. Hmota nového pavilonu T – skládající se z hal T1 o výměře 4 400 m², T2 o výměře 850 m² a jejich propojení pomocí přístřeší o výměře 790 m² se nachází na severním okraji objezdu pavilonu Z. Pavilon je navržen na ortogonálním půdorysu s rozměry 150 m ve směru východ-západ, 50 m ve směru sever-jih má v příčném řezu tvar půl-elipsy odsazené kolmo od terénu. Její výška roste směrem ke středu půdorysu. Podélný řez objektu tvoří odsazený oblouk. Kruhový objezd komunikace zasahuje půdorysně do pravidelného obdélníkového půdorysu pavilonu a vymezuje v něm kruhový výřez v horizontální rovině. Objekt těsně navazuje na vstupní bránu do areálu výstaviště. Odečtením hmoty průchodu, který má rovněž profil půl-elipsy a prochází kolmo objektem pavilonu, vznikl v místě vstupu do areálu otevřený, ale zastřešený nástupní prostor. Z něj je přímý vstup do pavilonu T a je opticky protažen formou membránového zastřešení ke vstupu do pavilonu Z. Směrem z areálu je nad vstupním prostorem membrána protažena a tvoří krytý nástupní prostor pro návštěvníky.

Světlá výška haly je v nejvyšších bodech krajních polí pavilonu 9 m. Z těchto bodů pozvolna roste, přičemž kulminuje na hodnotě 11,4 m v půdorysném středu pavilonu T. Nosná konstrukce pavilonu je provedena z dřevěných nosníků, posazených na zvýšených betonových patkách a sloupech, ocelového zavětrování a spojovacích prvků. Vnitřní konstrukce severní vestavby se skládá ze zděné stěny v kombinaci s ocelovým stropem a konstrukce galerií z betonových nosných sloupů a monolitické betonové desky.

Střešní plášť objektu plynule přecházející do fasády je skládaný, kovový – z profilovaných plechů usazovaných do zámku v příčném směru hmoty objektu. Severní fasádu tvoří fasádní plášť. Jižní fasáda, která vznikla vykrojením, je prosklená. Nad ní jsou zvenčí umístěny membránové konstrukce, které stíní proti jižnímu, východnímu i západnímu slunci a dále v mírném odsazení od fasády stínicí konstrukce skládající se z ocelových sloupů a horizontálních skleněných lamel.

Východní fasáda ve tvaru evokujícím turbínu, resp. její výseč, je tvořena oblým přesahem střechy tvořícím lem fasády, skládaným kovovým pláštěm z profilovaných trapézových plechů, kruhových otvorů a předsazenou membránovou konstrukcí v podobě lopatek turbíny, které mají stínicí funkci. Západní fasáda je pojednána funkčně. Tvoří ji rovněž skládaný kovový plášť z profilovaných trapézových plechů, do něhož je umístěn podlouhlý okenní otvor, který ve středu přechází do posuvných vrat a tvoří ve fasádě náznak písmena T. V ploše fasády jsou situovány rovněž horizontální lamely, které sjednocují plochu kovové fasády a prosklené plochy. V lemu fasády se nachází membránová konstrukce, která tvoří náznak prodloužení střešního pláště a slouží ke stínění.

Vstupy do pavilonu T1 se nacházejí v prostoru krytého nástupiště – hlavní vstup s automatickými dveřmi a podružný vstup v severní části prostoru, dále v jižní prosklené fasádě dva vstupy s automatickými dveřmi, ze severní strany dva vstupy sloužící převážně vystavovatelům a ze západní strany jsou umístěná posuvná vrata – vstup pro vystavovatele, případně pro automobily. Vstupy do pavilonu T2 jsou z převážné části z nástupního prostoru areálu. Tvoří je jeden hlavní vstup s automatickými dveřmi, podružný vstup v severní části, šest prostupů fasádou z téhož prostoru a dva nouzové východy v severní a jižní fasádě objektu. Propojení pavilonu T s pavilonem Z je tvořeno membránovou konstrukcí, která je v některých místech dotažena až k terénu.

DISPOZIČNÍ DĚLENÍ

Objekt pavilonu je dělen na tři funkční celky – hala T1, hala T2 a propojovací (nástupní) krytý prostor. Hlavní prostor haly T1 tvoří multifunkční plocha s funkcí výstavní, případně pro účely sportu nebo společenské akce. Vlastní výstavní hala je podle požadavků investora navržena jako otevřený prostor pro umístění co největšího počtu vystavovatelů s možností připojení na sítě v určených místech a zároveň možnost využití prostoru pro všestranné využití v mimovýstavní sezoně. Tvar a rozměry pavilonu jsou podle zadání řešeny v modulu rastru pronajímané plochy (pásy hloubky 4 m) a chodeb mezi výstavními rastry. U každé pronajímané plochy jsou instalační kanály pro napojení vystavovatelů na inženýrské sítě. Ve střešní rovině se nachází nosný rastr OK s nosností 50 kg na jeden bod. Ve východní části haly T1 je situována galerie do výše 2. NP, v prostoru 1. NP pod ní je možné zřídit dočasnou šatnu. Na galerii je vyčleněn prostor pro jednací salónky, přednáškové místnosti nebo jinak využitelné prostory oddělené prosklením od prostoru haly. V části haly podél celé severní fasády se nachází zázemí objektu, v 1. NP jsou situovány šatny se sprchami, toalety, prostor pro zázemí cateringu, úklid, sklady a prostor TZB. Ve 2. NP většinu prostoru zabírá TZB.

Ve východní části je ještě malé zázemí pro galerii. V severovýchodním rohu haly je umístěno schodiště propojující 1. a 2. NP. V jihovýchodním rohu v blízkosti hlavního vstupu je situována recepce a velín celého pavilonu T.

Hala T2 má stejnou specifikaci jako hala T1, ale prostor zůstává v severní části otevřen. Šatny a sprchy jsou dimenzovány na možné sportovní využití nového pavilonu v mimovýstavní sezoně. Toalety jsou dimenzovány na maximální počty vystavovatelů nebo návštěvníků sportovních či společenských akcí.

ZALOŽENÍ PAVILONU

S ohledem na inženýrsko‑geologické poměry staveniště je založení pavilonu navrženo na pilotách. Pod obvodovými pilíři po delších stranách pavilonu jsou navrženy piloty profilu 900 mm dosahující až do hloubky 11 m. Na pilotách je pod obdélníkové sloupy navržena betonová patka 1,4 × 2,8 m výšky 1,7 m. V rozích objektu jsou patky širší. Pod kruhové sloupy je navržena kruhová patka profilu 1,7 m a výšky 1,7 m.

Pod sloupy ve štítech i u průchodu mezi oběma částmi pavilonu jsou navrženy piloty profilu 900 mm délky cca 3,8 m. Na pilotách je ve štítech navržena betonová patka 1,3 × 1,2 m výšky 1,2 m u průchodu jsou patky širší 1,95 × 1,2 m. Konstrukce vestavby v hale je založena na základových patkách 1,0 × 1,0 m výšky 1,05 m. Spodní hrana patek je na úrovni –1,7 m. Konstrukce vestavby v zázemí je založena na základových patkách 1,5 × 1,5 m výšky 1,05 m.

Piloty s patkami

Přes základové patky jsou po obvodě uloženy základové prahy šířky 400 mm pro založení fasády. Spodní hrana prahů je v nezámrzné hloubce –1,35 m. Výška prahů je 1,05 m. Pod zavětrovacími obvodovými železobetonovými stěnami je šířka prahů zvětšena na 650 mm. Podélná zděná stěna oddělující zázemí haly stejně jako příčné ztužující železobetonové stěny založena na betonovém základovém pásu šířky 600 mm. Stínící předstěna před prosklenou fasádou haly je založena na základovém páse šířky 1 200 mm.

KONSTRUKČNÍ SYSTÉM, SVISLÉ A VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

Objekt sestává ze dvou částí – zázemí pavilonu a vlastní výstavní haly. Nosnou konstrukci haly tvoří železobetonové sloupy doplněné železobetonovými ztužujícími stěnami. Střešní nosnou konstrukci tvoří obloukové vazníky z lepených dřevěných lamel. Sloupy jsou založeny na pilotách, obvodový plášť je podporován základovým prahem. Sloupy vestaveb jsou založeny na patkách.

Svislé sloupy haly jsou navrženy železobetonové. Sloupy ve štítech jsou profilu 300 × 400 mm proměnné výšky dle zakřivení střešních vazníků. Tyto sloupy jsou v horní části vodorovně podporovány střešní konstrukcí. Na sloupy v průchodu mezi částmi pavilonu jsou v horní části uloženy příčné vazníky. Sloupy v horní části musely umožnit dilataci střešního vazníku. Po obvodě jsou sloupy profilu 1 800 × 400 mm. Sloupy mají proměnné výšky dle zakřivení haly. Horní část sloupů tvoří zakřivená hlavice navazující na tvar dřevěných střešních vazníků. Jejich dodavatelem byla společnost Bohemia Constructiva Graf s. r. o.

V prosklené části jsou sloupy kruhové profilu 700 mm. Výška sloupů je opět proměnná dle tvaru střešní konstrukce. Sloupy jsou vetknuty do kalichů patek. Mezi sloupy jsou v částech haly navrženy železobetonové stěny tl. 250 mm zajišťující prostorovou tuhost konstrukce. V severní části haly je část zázemí v 1. NP oddělena nosnou stěnou železobetonovou stěnou tl. 250 mm, ve 2. NP stěnou vyzděnou z cihelných bloků tl. 240 mm. Stropní desku nad zázemím tvoří železobetonová deska tl. 220 mm. Stropní deska vestavené galerie je rovněž železobetonová tl. 220 mm. Deska galerií je na jedné straně podporována sloupy ve štítech průchodu a na druhé kruhovými sloupy. Sloupy jsou profilu 250 mm. Desky jsou přes kruhové sloupy překonzolovány.

MONOLITICKÉ KONSTRUKCE A BEDNĚNÍ

V rámci výstavby byla vybrána společnost TERRACON a. s., aby zhotovila veškeré monolitické konstrukce. Budova vlastního pavilonu je tvořena na jedné straně monolitickou zdí, na zbývajících třech stranách jsou po obvodu převážně kruhové nebo obdélníkové pilíře výšky až 12 metrů. Pro betonáž těchto pilířů se používalo rámové bednění Framax a bednění kruhových pilířů RS. Dominantou vstupu celého výstavního areálu je monolitická vstupní brána vysoká 10 m. Pro její zhotovení byly ve výrobně atypických konstrukcí společnosti Česká Doka bednicí technika spol. s r. o. v Praze přímo na míru vyrobeny panely nosníkového bednění TOP 50, které se osadily na podpěrnou konstrukci Staxo 100. Po stranách brány vyrostly čtyři pylony vysoké 20 m. Pro jejich výstavbu bylo použito šplhací bednění MF. Jeho šplhací konzoly jsou spojeny s bedněním (rámovým nebo nosníkovým) a lze je přemísťovat jeřábem společně, čímž se šetří provozní doba jeřábu. V případě potřeby je možno toto šplhací bednění použít v kombinaci se šplhacím automatem SKE. Ke zdárnému výsledku pohledových betonových povrchů přispělo i nasazení nového odbedňovacího prostředku na bázi vodní emulze Doka OPTIX. Práce s ním je stejná jako s klasickými odbedňovacími prostředky, ale výsledný efekt je mnohonásobně lepší.

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ

Střecha je řešena jako jednoplášťová, neprovětrávaná, s parotěsnou vrstvou, tepelnou izolací z minerální izolace a hydroizolační vrstvou pro minimální spády střech. Jako střešní krytina je navržen průmyslově vyráběný hliníkový střešní systém KAL-ZIP se stojatou drážkou. Stojatá drážka je koncipovaná jako vodotěsná, ale umožňuje únik vodních par ze střešní skladby. Kotvení krytiny je skryto ve střešní skladbě a nedochází tak k perforaci krytiny a jednotlivé lamely, které jsou zde až 40 metrů dlouhé, se mohou vlivem tepelné dilatace volně rozpínat směrem od pevného bodu. Umožňuje to kotvení na systémové klipsy, jejichž velikost je volena podle požadované výšky tepelné izolace. Součástí dodávky střechy je i bezpečnostní záchytný systém pro zadržení případného pádu pracovníka při práci na střeše. Základními komponenty jsou ocelové nerezové lano, mezizávěsy kotvené na falce krytiny, vodicí trubky a speciální jezdec pro pohyb po celé délce střechy bez přepínání pracovníka k jednotlivým kotevním bodům. Záchytný systém umožňuje bezpečný pohyb pracovníků při údržbě kouřových klapek rozmístěných po celé délce střechy. Montáž střešního pláště i záchytného systému zajišťovala certifikovaná firma VertiKal-Zip s. r. o., která se zabývá montáží systému Kal-zip již 16 let.

PODLAHOVÉ KONSTRUKCE

Podlaha ve výstavních prostorách je drátkobetonová deska s nosností 5 000 kg/m2 a umožňující pojezd vzv s nápravovým tlakem 7 600 kg. Povrch tvoří vytvrzující minerální vsyp Rocland Qualidur přírodní šedé barvy, který je strojně zahlazen do povrchu drátkobetonové desky. Okolo stěn je sokl do výšky 150 mm. V zázemí a skladech je stejný povrch jako ve výstavní hale s výjimkou šaten, sprch a sociálního zázemí, kde je použita keramická dlažba. Podlahy galerií, salonků a schodiště jsou z dřevěné průmyslové mozaiky.

Komplexním realizátorem průmyslové podlahy (tzn. včetně srovnání zemní pláně jemným kamenivem, pokládky hydroizolací a tepelných izolací, zámečnické práce související s podlahami) byla firma J&B, spol. s r. o. Dodávky podlahových betonových směsí pro J&B, spol. s r. o. zajišťovala společnost ZAPA beton a. s. Byla použita betonová směs pevnostní třídy C20/25 X0 bez příměsi, frakce kameniva 16 mm. Do této směsi byla na betonárně přidávána ocelová vlákna v množství 20 kg/m3. Aby dodávky betonové směsi byly pravidelné vzhledem ke vzdálenosti od betonárny a podle přání zadavatele, bylo použito šest autodomíchávačů o objemech 7, 8 a 9 m3. Celá realizace této průmyslové podlahy byla rozdělena do čtyř dnů v celkovém objemu 810 m3.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ

Obvodový plášť je složen z různých systémů. Spolu se střešním pláštěm realizovala společnost VertiKal-zip s. r. o. obloukové části fasády ze systému Kal-zip. Jednotlivé lamely jsou zkruženy do eliptického tvaru podle architektonického požadavku. Ukončovací lemující prvky na okrajích jsou vyrobeny z kompozitního sendvičového materiálu, který je kotven k pomocným konstrukcím. Obvodový plášť je na jižní a severní fasádě řešen ve stejné skladbě jako střešní plášť. Obvodový plášť východní a západní fasády a obvodový plášť v místě nástupního prostoru je řešen jako kazetová stěna s vnějším pláštěm z trapézového plechu. V místě zázemí je obvodový plášť z vnitřní strany doplněn sádrokartonovými stěnami, v místě sprch a sociálního zařízení jsou sádrokartonové desky určené do vlhkého prostředí. Sádrokartonové stěny jsou opatřeny akrylátovým nátěrem. Návrh řešení konstrukce obvodových stěn podle minimálních normových požadavků:

R = cca 5,0 m2K/WUN = cca 0,2 W/m2K

Boční západní fasáda je v místě oken opatřena na míru vyrobenými ocelovými žaluziemi s povrchovou úpravou žárovým zinkem, které slouží jako slunolamy a zároveň vytvářejí rastr fasády. Jižní fasáda, která vznikla vykrojením, je prosklená. Nad skleněnou fasádou jsou zvenčí umístěny membrány pnuté na ocelové konstrukci v mírném odsazení od fasády, které stíní proti jižnímu, východnímu i západnímu slunci. Obvodový plášť je na jižní prosklené fasádě doplněn pnutými membránami na ocelových konzolkách, na okrajích krytého vstupu jsou membrány vypnuty ocelovými lany. Dodavatelem venkovních membránových konstrukcí bylo veřejné obchodní sdružení firem KONTIS Praha s. r. o. a ARCHTEX s. r. o. Za dodávkami příček stojí společnost VENTUS CZ s. r. o.

VZDUCHOTECHNIKA

Na dodávkách vzduchotechniky pro nový pavilon se podílela společnost AUMAYR s. r. o. (dříve LA-PRO-METALL s. r. o.). Nucené větrání je navrženo v prostorách s nedostatečným či žádným přirozeným větráním a v prostorách, u nichž vyžaduje nucené větrání instalovaná technologie, pohoda vyskytujících se osob a hygienické předpisy. Pro větrání slouží centrální větrací jednotky tepelně upravující čerstvý venkovní vzduch spolu s lokálními systémy přívodu a odvodu vzduchu. Systém větrání je rozdělen do těchto základních větracích zařízení: větrání výstavních prostor, větrání galerií, větrání soc. zařízení, větrání skladu, větrání 1.02; 1.03, větrání CHÚC a větrání strojoven.

Podle platných hygienických předpisů s přihlédnutím na způsob využívání a správný způsob distribuce vzduchu v prostoru byly stanoveny minimální průtoky čerstvého vzduchu následovně:

šatny min. 20 m3/h/šatní skříňku fyzicky nepracující člověk min. 30 m3/h/osobu fyzicky pracující člověk (sport) 30 – (200)m3/h/osobu restaurace 50 – (60 – kouření) m3/h/osobu

Obdobně podle hygienických předpisů bylo stanoveno minimální zaručené odsávání množství vzduchu z místnosti:

WC min. 50 m3/h/mísu umývárny min. 30 m3/h/výtok teplé vody sprchy min. 150 m3/h/sprchu pisoáry min. 25 m3/h/pisoár

VZT centrála je opatřená rotačním výměníkem pro zpětné získávání tepla, dvěma samostatnými ventilátory pro přívod a odvod vzduchu, účinnými filtry, EU6, přímým dvoukomorovým chladičem, plynovou komorou pro ohřev vzduchu. Úkolem centrály tedy je odvod znehodnoceného a přívod čerstvého vzduchu, který bude zároveň tepelně upraven a filtrován v zimním a letním období tak, aby byla dodržena vnitřní teplota prostoru – v zimě 20 °C, v létě 26 °C. V době mimoprovozní je podle požadavku investora nutno počítat i s teplotami pod 0 °C.

Jako zdroj chladu slouží pro všechny VZT centrály, mimo T2, chladící jednotky umístěné mimo objekt na volném prostranství, které jsou propojeny s přímým chladičem centrály. Propojení chladivového okruhu je provedeno z měděného potrubí. Pro dohřev vzduchu v zimních měsících slouží plynová komora s hořákem s plynulou regulací výkonu.

Rozvody jsou provedeny z pozinkovaného plechu (čtyřhranné, spiro) a opatřeny tepelnou izolací. Nad střechou jsou navíc oplechovány. Rozvody jsou navíc opatřeny tlumiči hluku na všech stranách VZT centrály. Pro přívod vzduchu v prostoru slouží přívodní přenastavitelné dýzy s pohonem, které jsou osazeny na větvích z kruhového spira potrubí ∅ 1 000 mm. Jednotlivé větve kruhového potrubí jsou zároveň regulačními prvky. Vše je umístěno pod stropem. Pro odvod vzduchu slouží odvodní vyústky, které se nachází tamtéž.

Sání čerstvého a výfuk odpadního vzduchu z jednotky č. 2 je na fasádě průchodu objektu přes perforaci tak, že nedochází k ovlivňování okolí pachy a hlukem. U zařízení č. 1 je sání provedeno na fasádě přes protidešťové žaluzie nad podlahou strojovny a výfuk je proveden opět přes žaluzie nad střechu objektu. Výkon jednotky je řízen plynule za pomoci frekvenčních měničů v závislosti na požadovaném klimatu prostoru, kvalitě vzduchu. Obdobně je řízena i cirkulační klapka. Systém umožňuje noční vychlazování.

Výkon zařízení (množství čerstvého vzduchu) je možné snížit v extrémních podmínkách (pod 0 °C; nad 26 °C) až na 50 % celkového výkonu. Chod je dále řízen podle časového programu s možností ručního zásahu z prostoru haly (účel sportoviště).

Koncepce zároveň umožňuje v přechodném, a také v zimním období a nočních hodinách využít chlazení venkovním vzduchem. Další možností pro noční vychlazování je využití klapek pro odvod tepla a kouře ve střeše objektu, které jsou spřaženy s přívodními prvky na fasádě. Přívodní část se skládá z protidešťových žaluzií v kombinaci s uzavíracími klapkami. Spouštění tohoto větrání je provedeno z prostoru velínu. Zařízení je chráněno povětrnostním čidlem na střeše objektu. Větrání galerií Větrání galerie haly T1 zajišťují VZT centrály umístěné nad galerií. Systém zároveň provětrává prostor pokladny a velínu.

Větrání galeriíje navrženo jako mírně přetlakové vůči okolním prostorům. VZT jednotka je tvořena přívodní jednotkou skládající se z filtru, ventilátorové jednotky a elektrického ohřívače. Odvodní jednotka je složena z filtru a ventilátorové jednotky. Obě části obsahují uzavírací klapky. Úkolem sestavy je tedy odvod znehodnoceného a přívod čerstvého vzduchu, který bude zároveň tepelně upraven a filtrován v zimním období, v létě je teplota negarantována.

Rozvody jsou provedeny z pozinkovaného plechu (čtyřhranné, spiro) a opatřeny tepelnou izolací. Mimo prostor galerie jsou navíc oplechovány. Pro přívod vzduchu slouží v prostoru galerií přívodní anemostaty. Pro odvod slouží odvodní vyústky. Sání čerstvého a výfuk odpadního vzduchu z jednotky se nachází opět na fasádě průchodu objektu přes perforaci. Výkon jednotky je řízen jednootáčkově. Systém umožňuje noční vychlazování. Chod je dále řízen dle časového programu s možností ručního zásahu ze společného prostoru.

Větrání sociálních zařízení Větrání prostorů (WC, šatny, úklidové místnosti) je zvoleno jako podtlakové, za pomoci odtahových potrubních a nástěnných ventilátorů. Odváděný vzduch je nasáván přes talířové ventily a nebo nástěnné ventilátory do potrubí, které je vyvedeno nad střechu objektu. Větrací výkon je určen dle hygienických předpisů. Čerstvý vzduch je přiváděn větracími mřížkami v požárním provedení z přilehlého výstavního prostoru, případně vlastními okny.

Větrání skladu Větrání prostorů skladů v 1. NP je zvoleno jako podtlakové, za pomoci odtahových potrubních ventilátorů. Odváděný vzduch je nasáván přes talířové ventily do potrubí, které je vyvedeno nad střechu objektu. Větrací výkon je určen podle hygienických předpisů. Čerstvý vzduch je přiváděn větracími mřížkami v požárním provedení z přilehlého výstavního prostoru, případně vlastními okny.

Větrání 1.02; 1.03 Větrání prostorů 1.02; 1.03 je zvoleno jako podtlakové. V případě, kdy není k dispozici systém větrání galerií. Větrání je zajištěno za pomoci odtahových nástěnných ventilátorů. Odváděný vzduch je nasáván přes nástěnné ventilátory do potrubí, které je vyvedeno na fasádu objektu. Čerstvý vzduch je přiváděn větracími mřížkami z přilehlého výstavního prostoru.

Větrání CHÚC V objektu se vyskytují CHÚC typu A u kterých je předepsáno nucené větrání. Jedná se o jeden schodišťový prostor objektu. Při větrání CHUC A je předepsáno nucené přetlakové větrání o min. 10násobné výměně, po dobu 30 min, které je zajištěno přetlakovým ventilátorem vhánějícím vzduch do prostoru CHÚC. Vháněný vzduch je pak odveden otevřenými těsnými klapkami do venkovního prostoru v nejvyšší části schodiště. Vedení vzduchu je v protisměru předpokládaného úniku osob a slouží k zabránění vniknutí kouře v případě požáru do únikové cesty.

Pro přívod vzduchu do schodiště je zvolen samostatný kanálový ventilátor, který je umístěn pod podestou 1. NP. Před ventilátorem je umístěna uzavírací klapka. Přetlaková uzavírací klapka je umístěna pak v nejvyšší části podlaží.

Větrání strojoven Zařízení je určeno k odvodu tepelných zisků z prostorů a pro hygienické větrání. Větrání je zvoleno jako nucené podtlakové, kdy odvod znehodnoceného vzduchu zajišťují potrubní ventilátory. Větrací výkon je určen dle tepelné zátěže a dle min. výměny vzduchu. Prostor rozvodny NN je navíc chlazen samostatným split systémem, a to za pomoci nástěnné vnitřní jednotky v kombinaci s kondenzační jednotkou umístěnou na fasádě objektu. Obě jednotky jsou spojeny měděným potrubím pro vedení chladiva a komunikací.

Větrání prostoru skladu ve 2. NP je zvoleno jako podtlakové, za pomoci odtahového ventilátoru. Větrací výkon je určen na 100 m3/h a slouží k hygienickému provětrání. Sání i výfuk větracího vzduchu je proveden na fasádě. Větrání prostoru strojovny SHZ je zvoleno jako podtlakové, za pomoci odtahového potrubního ventilátoru. Větrací výkon je určen na 240 m3/h, což představuje jednonásobnou výměnu vzduchu a slouží k hyg. provětrání prostoru.

Větrání prostoru strojoven VZT je zvoleno jako přetlakové, za pomoci přívodního dvouotáčkového ventilátoru a odvodních klapek na odtahu. Větrací výkon je určen jednak podle požadavku pro přívod spalovacího vzduchu pro plynové komory, tak i pro zajištění odvodu tepelných zisků. Pro strojovnu 2.02 slouží dvě sestavy ventilátorů a klapek, pro prostor strojovny v 3. NP pouze jedna sestava.