Pavel Liška v čele VŠUP

Nástupem nového rektora končí, podle slov bývalého rektora VŠUP Jiřího Pelcla, jedno z nejkomplikovanějších a nejtěžších období, jimiž škola prošla od listopadu 1989. Období, které bylo spojené se zvolením a nástupem do funkce profesora Borise Jirků.Rekapitulace událostí na VŠUPV září 2005 rektor Jiří Pelcl oznámil, že nehodlá kandidovat znovu na tuto funkci a bude se plně věnovat svým studentům v ateliéru Designu interiéru a nábytku. Kandidaturu na nového rektora přijali tři nominovaní, dva z nich, profesoři Boris Jirků a Marián Karel, byli současně také členové jedenáctičlenného Akademického senátu, který volí rektora. V říjnu byl šesti hlasy, tedy nejnižším možným počtem hlasů, zvolen novým rektorem Boris Jirků. Postup Akademického senátu vyvolal vlnu protestů i zaslání podpisové listiny Akademické obce ministryni školství Petře Buzkové. Podle ministerstva školství ovšem nedošlo k právnímu pochybení. V únoru 2006 se také konaly volby do Akademického senátu, zvoleni byli ale spíše kritikové rektorských voleb, což odráželo celkovou atmosféru na škole. Výsledkem byla váznoucí komunikace mezi rektorem a senátem. Nejen senátu byly trnem v oku některé kontroverzní počiny nového rektora, ať už to byly zásahy do studijních plánů, a s tím související vyloučení teoretiků z výuky, nebo zásahy do Umělecké rady, nejvyššího správního orgánu školy. Kritizováno bylo také přijímání pracovníků bez výběrového řízení. Je otázkou diskuze, nakolik neoprávněné nebo naopak odůvodnitelné byly audity, které byly provedeny k odhalení nesprávného hospodaření školy. Nicméně určité nesrovnalosti nalezeny byly a z tohoto důvodu byla propuštěna kvestorka J. Jeřábková.V květnu 2006 proběhlo hlasování o nedůvěře rektorovi a senátem byl schválen návrh na jeho odvolání. Tento návrh byl zaslán k posouzení prezidentu republiky, který Borise Jirků v červnu z funkce odvolal. Vedení školy se ujal Petr Larva, prorektor dosazený v té době již bývalým rektorem Jirků.V listopadu se konaly nové volby a z dvanácti kandidátů vzešel nový rektor Pavel Liška. Tisková konference, zleva: Jiří Pelcl, Kateřina Štěpánková, Pavel Liška, Filip Suchomel, Jindřich Smetana a Milan SalákPříčina problémů na VŠUPNové vedení vidí příčiny zejména v nedokonalém Jednacím a volebním řádu VŠUP. Chyba je především v tom, že nepostihuje skutečnost, že kandidát na rektora může být současně členem Akademického senátu, a tím pádem mu je umožněno volit sebe sama. Je pouze na zvážení konkrétní osoby, jaké řešení v této situaci zvolí, jestli rezignaci, odstoupení z voleb nebo ani jedno. Úkolem nového rektora bude tedy jeho novelizace. Vzniklou situaci podpořil i nový vysokoškolský zákon, který začal platit 1. ledna 2006. Nový zákon mimo jiné umožňuje odvolat členy Umělecké rady bez schválení Akademických senátem, jak tomu muselo být dříve. Kritickou dobu prodloužil i fakt, že po odvolání rektora přebírá funkci prorektor, který je ale v podstatě neodvolatelný.Budoucnost VŠUPNový rektor Pavel Liška shrnul úkoly svého funkčního období do tří oblastí. Rád by obnovil řídící strukturu školy i komunikaci mezi rektorátem a senátem, je nucen řešit také personální otázky a rád by také vylepšil obraz školy na veřejnosti. Dále se bude snažit o nápravu, zaměří se na hospodářské nesrovnalosti i na technické zázemí školy. Do třetí skupiny zařadil pak výhledy průmyslové školy. Bude nutné definovat rámec bakalářského, magisterského a doktorandského studia, který by měl odpovídat standardům Evropské unie. Stávající studium je totiž pouze magisterské, i když na většině škol již došlo k rozdělení na dva stupně. Dalším úkolem pro Pavla Lišku bude vytvořit koncepci využívání nových budov VŠUP v Ďáblicích. Stavba je zatím ve fázi dokončování sanace území a v momentě podpory státního rozpočtu je škola připravena vyhlásit výběrové řízení na dodavatele první části stavby. Nová budova kapacitně pokryje asi 50% potřeb školy. Liška chce také spolupracovat se zahraničními školami nebo s průmyslovými podniky. Nová budova v Ďáblicích - vizualizaceCurriculum vitae | Ing. Pavel Liška PhDr.3. 9. 1941 narozen v Benešově1964-1967 zaměstnanec ZPA v Praze, nezaměstnaný, řidič Nuselských mlékáren1967 odchod do zahraničí (SRN)VZDĚLÁNÍ1947-1958 Jedenáctiletá SŠ v Praze 10 s maturitou1958-1964 UK a ČVUT v Praze1964 Diplom: inženýr jaderné techniky1968-1977 Studium dějin umění, filozofie, dějin a archeologie na univerzitách v Hamburku, Berlíně (Freie Universität) a Osnabrücku1977 Promoce v dějinách umění (hlavní obor), filozofii a dějinách (vedlejší obory), téma doktorské práce: Malba Nové věcnosti v Německu Jazykové znalosti: česky, německy, anglicky, (italsky, rusky) PŘEHLED ODBORNÉ PRAXE1971-1972 Vědecký tutor na Fakultě dějin umění, Svobodná univerzita v Berlíně1976-1979 Vědecký zaměstnanec na Oberstufen-Kolleg Univerzity v Bielefeldu, funkce: vývoj konceptu výuky a výuka dějin umění pro studenty umění a dějin umění1977-1992 Pověřen výukou dějin umění na Univerzitě v Osnabrücku, Fakulta dějin umění estetiky a kulturní politiky na Vysoké odborné škole v Dortmundu, obor: design; VOŠ v Münsteru, obor: design; VOŠ v Düsseldorfu, obor: design1989-1990 vědecký pracovník v Kölnischer Kunstverein, kurátor výstavy a spoluvydavatel katalogu Arthur Segal Retrospektive, kurátor výstavy a vydavatel katalogu Hans Salentin – Retrospektive1990-1992 Vědecký vedoucí výstavního projektu Český kubismus 1909-1925 v Kunstverein für die Rheinlande und Westfalen v Düsseldorfuod 1992 dopisovatel české redakce Deutsche Welle (rozhlas), Kolín n. Rýnem, volný dopisovatel Lidových novin, MF Dnes, Výtvarného umění, organizátor výstavy Milan Kunc Works 1972-1992 v Praze, Malmö a Karlsruhe, vydavatel katalogu; organizátor výstavy Magdalena Jetelová v Praze, vydavatel katalogu1993-1994 vědecký spolupracovník v Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland v Bonnu, projekt: Evropa-Evropa1995-1997 Vedoucí katedry dějin umění a architektury Technické univerzity v Liberci 1997-2001 Ředitel Domu umění města Brna, přednášející na FaVu VUT Brno2001-2004 vědecký ředitel Museum Ostdeutsche Galerie v Regensburgu2004-2006 kurátor pro současné umění z Východní Evropy, Kunstforum Ostdeutsche Galerie v Regensburgu