Živelná proměna chátrajícího statku na bydlení aneb Patchwork s předem nejasným výsledkem
Více než padesát let neudržovaná skupina hospodářských objektů prošla radikální obnovou vedenou skupinou madridských architektů ze studia OOIIO. Proměnu původních stájí či seníku pojali architekti po svém a v duchu ctění místního stavitelství objekty stabilizovali a zabalili do jednotné, avšak pestré cihlové fasády. Cihla, jakožto typický materiál pro španělské subtropické klima, zde tak představuje nejen hlavní konstrukční materiál, ale také estetický prvek udávající atmosféru celého zrekonstruovaného objektu.
Tereza Hůrská , 20. 3. 2023
Cíl byl jasný, průběh a výsledná podoba projektu nejisté. Do záchrany několika hospodářských objektů ve španělském Toledu se architekti z madridského studia OOIIO pustili s velkým odhodláním, nicméně bez předem stanovené vize. Jak o tomto projektu sami říkají, byl to naprosto živelný proces, vznikající a měnící se prakticky každý den přímo na místě, který vznikl mimo jiné i díky kvalitní spolupráci mezi autory a klientem. Na výsledku se ale tento „řízený chaos“ projevuje jen minimálně. Objekty vykazují řadu sjednocujících prvků, působí pospolitě a jednotně. A to navzdory faktu, že jejich původní vznik dělí desítky, možná i stovky let.
Více k tématu
Stáj pro muly, seník, studna, kuchyň dělníků i podzemní sklad potravin přilepené ke zdi oddělující areál od ulice ztratily své využití (a s tím i náležitou údržbu) před padesáti lety a od té doby chátraly. Samovolnou degradaci ukončil až rok 2016 a s ním studio OOIIO s odhodlaným nápadem hospodářské prostory znovu oživit. Popraskané zdi tak byly opraveny a zpevněny, vysloužilé konstrukce nahrazeny, děravá střecha opatřena novou krytinou. Vše v souladu s původními materiály a technologiemi. Původní konstrukce, které se architektům povedlo zachránit, nakonec získaly modré indigové zbarvení a tím se jasně odlišily od nově přidaných prvků černé barvy.
Po stabilizování nosného systému přišlo na řadu bourání, které, na úkor ztráty nenosných příček, spojilo všechny původně samostatné provozy do jednoho otevřeného prostoru. Aby prostory mohly vzájemně fungovat i napříč třem výškovým úrovním, doplnili architekti soubor staveb o válcovitý tubus schodiště, které svou formou připomíná zemědělské silo.
Propojení se však objekt nedočkal jen po stránce dispoziční, ale také estetické. Součástí rekonstrukce byla totiž také oprava a dokončení fasád, které architekti pojali jako hlavní jednotící prvek. S odkazem k tradicím místního stavitelství sáhli po cihle – materiálu typickém pro místní stavby i klima – který navíc vzhledem k několika nedalekým cihlárnám nabízel bonus lokálního, a tedy i ekonomicky výhodného stavebního prvku. Za použití tohoto materiálu se pak fasády původních hospodářských objektů proměnily v pestrou paletu vzorů a povrchů, vytvořených pomocí různorodé skladby cihel. Cihly jsou zde skládány svisle, vodorovně i diagonálně a místy mizí pod vrstvou omítky zemitých barev. Propisují se v exteriéru i interiéru a společně s dochovanými stavebními prvky, barvami a v neposlední řadě i proměnlivým denním světlem vytváří pestrou architektonickou směs, kterou lze jen stěží časově zařadit.
- Ateliér: OOIIO architecture
- Země: Španělsko
- Město: Toledo
- Datum projektu: 2016
- Realizace: 2018
- Užitná plocha: 235.00m2
