Osudová setkání? Cesta za architekturou není přímočará

Architekti se seznámili v době studií na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Poté, co P. Hnilička v roce 2000 ukončil studia, se na čas rozloučili. O. Císler po dokončení bakalářského programu studoval u profesora Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2004 úspěšně zakončil studium. P. Hnilička ještě při škole pracoval v ateliéru 4DS architektů Luboše Zemena a Milana Hakla a následně v ateliéru profesora Pavla Zvěřiny, kde též působil po dokončení magisterského studia. Následně se rozhodl pro absolvování postgraduálního studia na ETH v Curychu u profesora Dietmara Eberleho. Své rozhodnutí vrátit se záhy po nástupu do praxe zpět na akademickou půdu vysvětluje P. Hnilička: „Po absolvování pražské Fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci ateliéru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, že to byl i pravidelný životní rytmus zaměstnance, co mě vypudilo do světa. Chtěl jsem zkusit postgraduální program na škole, kde se ,vaří‘ architektura.“

 

Dialog architekt – klient   Společným cílem ateliéru Hnilička Císler architekti (hcA) je vytvářet architekturu, která naplňuje a dotváří představu klienta a vyhovuje nejvyšším profesním standardům. Zároveň je pro něj klíčový koncept „krásného stavění“. Stavění, které směřuje k nadčasovosti a přidává neměřitelnou, ale přitom asi nejvýznamnější hodnotu – výtvarně dotažený výraz domu uvnitř i navenek. Spolupráce klienta s architektem se odehrává v rovině harmonického tvůrčího dialogu, vzájemného obohacování. Hledání konceptu je zásadní úkol, proto je úvodní fázi práce na projektu věnována největší pozornost. Někdy je komunikace hladká a koncepce vzniká záhy, jindy je potřeba projekt nechat usadit a vykrystalizovat tu nejvhodnější z předložených variant nebo dokonce udělat variantu úplně novou. hcA poskytuje kompletní spektrum projekčních služeb architektů a inženýrů – od investiční rozvahy, přes návrh stavby, územní rozhodnutí, stavební povolení, prováděcí dokumentaci, výběr dodavatele až po autorský dozor během stavby a konzultace. Každou zakázku chápe jako architektonické téma, jako výzvu. Ať už se jedná o interiér, dům nebo sídelní celek.   Spolupráce s Baumschlager Eberle

Být lokálním architektem či v přeneseném slova významu nosičem vody nemusí být žádný med. Lokální architekt v uvozovkách pouze zprostředkovává kontakt zahraničního partnera s českým prostředím, komunikuje s úřady, kontroluje dokumentaci tak, aby odpovídala české legislativě a normám, upozorňuje na rozdíly a národní specifika. Být však lokálním architektem pro renomovaný ateliér Baumschlager Eberle není špatná vizitka. P. Hnilička tak zhodnotil téměř vzápětí po ukončení postgraduálního studia v Curychu nově vybudované kontakty, protože si jej profesor Dietmar Eberle vybral jako styčného důstojníka mezi vídeňským projekčním ateliérem a Prahou, kde v roce 2003 vyhráli vyzvanou soutěž Real Estate Karlín Group na projekt Cornlofts Šaldova, tj. na rekonstrukci a dostavbu bývalé sýpky na loftové byty. S odstupem téměř pěti let P. Hnilička vzpomíná: „Byla to obrovská zkušenost, kdy jsem byl nekompromisně hozen do rozbouřené vody, abych v Praze zajišťoval podporu vídeňskému ateliéru. Byl jsem v době před zahájením prací v Curychu a plánoval, že si tam svůj pobyt po ukončení postgraduálního studia ještě prodloužím. Pak ale přišel profesor Eberle se zprávou o vyhrané soutěži v Karlíně a nabídnul mi spolupráci, kterou nešlo odmítnout.“ První spolupráce s rakouským ateliérem, první velký projekt, první opravdu cenné zkušenosti. „Hledali jsme tehdy způsob, jak spolupráci nastavit, aby fungovala. Nakonec to probíhalo pro náš ateliér intenzivně. Měli jsme na starost jak zajišťování podkladů či průzkumů pro projektování, tak i inženýrskou a projekční činnost,“ říká P. Hnilička a dále upřesňuje: „Kromě vybíhání úřadů jsme v neposlední řadě finalizovali stavební část dokumentace pro stavební povolení, aby vyhovovala našim národním zvyklostem. Po úvaze jsme se též domluvili, že organizaci prací specialistů bude koordinovat rovněž náš ateliér.“ Realizace Cornlofts Šaldova je nyní těsně před dokončením, a protože Baumschlager Eberle má v Praze „našlápnuto“ k dalším projektům, spolupráce mezi Prahou a Vídní pokračuje i nadále. Architektura a urbanismus

„Urbanismus vnímám jako nedílnou součást architektury a naopak. Bohužel současná situace růstu okrajových čtvrtí měst má k ideálnímu urbanistickému rozvoji hodně daleko. Urbanismus jako obor je u nás v podstatě v krizi a není uznáván ze strany developerů a vyžadován zástupci měst a obcí,“ říká P. Hnilička. Urbanismus má tak podle jeho slov vůči architektuře co dohánět. Na pražské Fakultě architektury Českého vysokého učení technického začali architekti nejprve u sebe. Až bezmála dvacet let po sametové revoluci se podařilo personálními změnami na ústavu urbanismu odstartovat novou moderní koncepci výuky. Ústav chce docílit renesance oboru urbanismu. Při výuce je kladen důraz na stavbu měst, kompaktní městský prostor s dostatečným veřejným prostranstvím. Ačkoliv se pedagogicko- -urbanistická revoluce uskutečnila se značným zpožděním, nemusí být vše ztraceno. Vedoucím ústavu byl jmenován architekt Jan Jehlík, který přizval ke spolupráci architekty a urbanisty, mezi kterými jsou například Zdeněk Jiran, Michal Kohout, Radek Kolařík, David Tichý či Ivan Plicka. Mezi externími pedagogy naleznete také jméno P. Hniličky.   Kolonizace rodinnými domky

Problematika prostorového rozpínání měst formou výstavby kolonií rodinných domů byla předmětem postgraduálního studia P. Hniličky na ETH v Curychu. Vznikla tak doktorandská práce na ožehavé téma, kterou její autor v dalších dvou letech dovedl do finální podoby, aby ho následně nabídl ke knižnímu vydání. Publikace nese název Sídelní kaše – otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů a vydalo ji nakladatelství Era v roce 2005. Jako jedna z prvních u nás o tomto tématu otevřeně hovoří a na příkladech ze zahraničí ukazuje, kam až neregulovaný rozmach může vést. Je určena nejen architektům, ale i investorům, představitelům obcí a veřejné správy. Sídelní kaše je asi nejvýstižnějším českým termínem pro anglický termín urban sprawl, který vyjadřuje podstatu prostorového rozpínání měst téměř ve všech evropských městech. V angličtině má slovo sprawl význam roztažení, rozlézání nebo natahování a ve spojení se slovem urban (městský) přesně vystihuje probíhající trend nejen u nás a s ním spojené řídnutí měst. Urban sprawl odkazuje také na prostředí bez tradičních městských veřejných prostor a na ztrátu městskosti. Trefně pojmenovává neuspořádanou skrumáž předměstských staveb.   Myslím, tedy jsem

Pro tříbení vlastních názorů je důležitá možnost informace třídit, organizovat, nové přidávat, zastaralé akualizovat apod. Přemýšlet o věcech, formovat si vlastní názor a ten následně předávat posluchačům, čtenářům, kolegům-architektům a studentům může být z pohledu profesního růstu architekta významným konfrontačním milníkem. Architekti P. Hnilička i O. Císler v tomto smyslu aktivně vystupují. P. Hnilička svými názory pravidelně přispívá do odborných titulů. Jeho příspěvek mohli vidět a slyšet návštěvníci Pecha Kucha Night Prague Vol.6. (www.pechakucha.cz). O. Císler se podílel na knižním překladu přednášek L. I. Kahna, které vyšly v edici De Arte v nakladatelství Arbor Vitae v roce 2002. Příležitostně publikuje v novinách i odborném tisku. Pravidelně přednáší v rámci odborných akcí, jakými byly například 24 hodin s architekturou či naposledy cyklus přednášek Kruhu na téma veřejná prostranství (www.kruh.info). Hnilička Císler Architekti jako samostatný ateliér nemají dlouhou historii. Tím, že se oba hlavní architekti rozhodli do názvu ateliéru vložit pro architekta to nejcennější, své jméno, svůj kredit a dosavadní zkušenosti, které pilně budovali v předchozích letech svědčí o tom, že chtějí dělat kvalitní architekturu, za kterou si stojí. Ambicí dnes pětičlenného týmu ateliéru je postupný růst kanceláře v závislosti na přílivu zakázek, které přijdou. Na jedné straně nejistota, zda-li zakázka vůbec přijde. Na straně druhé napětí z očekávání budoucího zadání a nová výzva pro ateliér.

 

ING. ARCH. PAVEL HNILIČKA (*1975) Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1993 – 2000) a postgraduální program na ETH v Curychu (2002 – 2003). Pracoval v atelieru 4DS a v ateliéru u Prof. Pavla Zvěřiny. V roce 2003 zakládá samostatný atelier v Praze, který od roku 2006 po založení sdružení s Ondřejem Císlerem nese název Hnilička Císler Architekti. Vedle vlastních projektů je lokálním architektem pro Baumschlager Eberle pro projekty Cornloft Šaldova a Panorama Červený Vrch. V roce 2005 vydal v nakladatelství Era knihu Sídelní kaše – otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů. Je externím pedagogem ústavu urbanismu na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

MGA. ONDŘEJ CÍSLER (*1972) Po bakalářském studiu na Fakultě architektury ČVUT v Praze (1998 – 2004) absolvoval školu architektury na Akademii výtvarných umění u profesora Emila Přikryla (2000 – 2004). V současnosti je studentem doktorandského studia na FA ČVUT. Od roku 2005 je činný ve sdružení Hnilička Císler Architekti. Před tím spolupracoval s ateliéry Pavla Zvěřiny nebo Jana Bočana. Podílel se na knižním překladu přednášek L. I. Kahna, příležitostně publikuje v novinách i odborném tisku. Pravidelně přednáší v rámci odborných akcí, jakými byly například 24 hodin s architekturou či naposledy cyklus přednášek Kruhu na téma veřejná prostranství.