OSTRAVA - PERIFERIE NEBO CO?!

Překotné změny charakteru města souvisejících s útlumem těžby a těžkého průmyslu v 90. letech minulého století však začaly vyvolávat v řadách místních odborníků obavy nad architektonickou tváří bývalé hornické bašty. Každá obava s sebou zákonitě přináší pokus o její utlumení, popř. odstranění. Nevyhnul se ani Ostravě. V únoru roku 2002 bylo založeno občanské sdružení Za starou Ostravu. Jako cíl si předsevzalo ochranu městských památek, sledování proměn Ostravy, vyjadřování se k stávajícím objektům či novostavbám a v případě ohrožení památek či specifické tváře města a jeho okolí činit vše pro jejich záchranu. Sdružení chce rovněž upozorňovat odbornou a zejména laickou veřejnost na jedinečné objekty dosud památkově nechráněné. Výsledky za krátkou dobu jeho působení jsou přitom více než hmatatelné.OSTRAVA - PERIFERIE NEBO CO?! PoprvéJiž v roce 2003 sdružení připravilo projekt fotografické dokumentace industriální architektury: Ostrava periferie nebo co?! Při výběru lokalit vhodných zaznamenání spolupracovali jeho členové s odborníky z Národního památkového ústavu v Ostravě. Mezi vytypovanými objekty byla např. Dolní oblast Vítkovic s přilehlým dolem Hlubina, Důl Alexandr v Ostravě Kunčičkách, důl Michal v Michálkovicích, dělnické kolonie ve Vítkovicích, v Kunčičkách, v Michálkovicích a na Slezské Ostravě. První část projektu proběhla v dubnu 2003 formou týdenního workshopu, na který přijalo pozvání osm významných fotografů (Bohdan Holomíček, Ladislav Drezdowicz, Roland Schmid, Juraj Lipscher, Robert Portel, Pavel Šmíd, Luděk Vojtěchovský, Milan David). Jejich citlivé pohledy na bývalé doly, koksovny, železárny a dělnické kolonie sdružení prezentovalo formou výstavy ve fotografické galerii Fiducia a v muzeu dolu Michal v Ostravě. K výstavě, která byla k vidění v září a říjnu minulého roku byl vydán soubor jedenácti pohlednic, soubor všech - i nezveřejněných - fotografií pak následně převeden do elektronické podoby a archivován dotyčným sdružením i Národním památkovým ústavem v Ostravě.Příklady táhnouÚčelem prvního projektu „Ostrava - periferie nebo co?!“ bylo mimo jiné upozornit na existenci vzniklého sdružení a pokusit se navázat spolupráci s dalšími organizacemi a jednotlivci, kteří mají podobné zájmy. Zejména úspěch občanského sdružení Za záchranu kostela sv. Václava jej zaujal. Kostel byl odsouzen k pomalému zániku, a jen díky aktivitám tohoto sdružení byla vyburcována veřejnost a pod jejím tlakem zastupitelé města spolu s vlastníkem (církví) započali rozsáhlou rekonstrukci jedné z nejstarších památek v Ostravě. KauzyPři premiéře výstavy zaskočil pořadatele zájem lidí o industriální Ostravu tak jak byla představena na fotografiích.Na základě ohlasů a reakcí návštěvníků expozice se členové ochranného spolku rozhodli připravit sérii prezentací dalších ostravských míst ve vstupním prostoru Fiducia, který jim byl nabídnut k tomuto účelu. Nakonec byly vytipovány tyto subjekty s velmi problematickým majetkoprávním i fyzickým stavem: 1. prostranství na místě demolovaného zimního stadiónu K. Kotase v těsné blízkosti centra města2. dostavba budov kolem Masarykova náměstí v centru Ostravy3. ruiny Ostravsko slezského hradu a Kunčického zámku 4. chátrající objekt bývalých Jatek Při přípravě podkladů k jednotlivým lokalitám spoléhá sdružení především na koordinaci s odborníky z Národního památkového ústavu v Ostravě a z Archivu města Ostravy. Poslední ze čtyř kauz věnovanou objektu bývalých Jatek doprovází vyhlášení architektonické soutěže na nové využití této chátrající památky v centru Ostravy. Vyhlášením a organizací soutěže chce spolek ochránců ukázat konkrétní vize do budoucna a navíc poukázat na samotný akt soutěže jako běžný mechanismus při hledání nápadů a nejlepších řešení v demokratické společnosti. Zpětnou vazbou ke zmíněným aktivitám by členům sdružení Za starou Ostravu posloužila účast veřejnosti na diskusích a přednáškách, podpora petičních akcí a zájem občanů o další vývoj zmíněných lokalit. Rádi by pak zaznamenali konkrétní kroky na záchraně opuštěných a chátrajících lokalit v bezprostředním centru města. OSTRAVA - PERIFERIE NEBO CO?! PodruhéJak už bylo řečeno, při výstavě v roce 2003 zaskočil pořadatele zájem lidí o industriální Ostravu tak jak byla představena na fotografiích. Někteří otevřeně projevili podporu, což bylo povzbudivé a vedlo sdružení k dalším aktivitám pro město. Ta se projevila již v letošním roce při tvorbě fotografické dokumentace. Kromě loňských účastníků byli ke spolupráci přizváni další hosté, a to nejen z Čech, ale i ze zahraničí. V seznamu fotografů se tak objevila jména jako Jan Adamec, Josef Moucha, Peter Oehlmann či Andreas Mader. Sdružení se přitom snažilo rozšířit výběr lokalit o další pozoruhodné objekty. Výsledkem vzájemné součinnosti je výstava fotografií z II. mezinárodního workshopu zaměřeného na dokumentaci ostravské architektury, o jejíž otevření se postaraly v sobotu 4. září dvě vernisáže: první v galerii Mlejn, druhá na Dole Michal při příležitosti mezinárodní konference věnované industriální architektuře.Fotografická výstava by měla pomoci obyvatelům Ostravy při hledání kvalit a hodnot ve městě, které je neodmyslitelně spojeno s rozvojem těžkého průmyslu. Tím však aktivity sdružení nekončí. Pokud se jeho členům povede získat prostředky (respektive sponzory) pro masivní velkoplošnou prezentaci fotografií na reklamních plochách ve městě, získá tak široká veřejnost možnost přímé konfrontace uměleckých pohledů na město se samotnou realitou. Sdružení tak chce nabídnout nový úhel pohledu na industriální objekty, jejichž počet je tiše snižován, ač mnohdy tvoří výrazné pohledové dominanty města. K tomu by rádo rozvířilo debaty o dalších osudech odstavených továren, šachet či dělnických kolonií, respektive o budoucnosti jednotlivých objektů a veřejných prostranství, mezi kterými by se například měl vytipovat objekt vhodný pro městskou galerii.Budoucnost sdružení? Veřejnost Kromě představení zajímavých, leč často zanedbaných a problematických lokalit, včetně rokování o jejich osudech, se chce sdružení spojit s dalšími občanskými iniciativami a zejména zapojit do těchto diskusí veřejnost formou debatních, přednáškových, petičních a protestních akcí. Myšlenku vznikajícího projektu již podpořili představitelé občanského sdružení Společnost pro současné umění - SCA a občanského sdružení Galerie Michal. Vzniklý trojlístek se dohodl na nutnosti kontaktovat další organizace a sdružení a společně získat podporu obyvatel při jednáních s představiteli města, v čemž by mu měla pomoci nejen prezentace jednotlivých kauz formou výstavy, přednášek a doprovodných letáků, ale i spolupráce s médii s regionálním a celostátním dosahem. Další občanská iniciativa, která bude spolupracovat se sdružením Za starou Ostravu zejména na kauze Ostravsko-slezského hradu, je Společnost pro kulturu a umění. Projeví „Ostravaci“ zájem?Sdružení Za starou Ostravu se pokouší otevřít dosud neexistující dialog mezi odborníky, zástupci samosprávy, majiteli jednotlivých objektů, budoucími investory a veřejností o dalších osudech města, které vstoupilo do nové etapy svého života a hledá vizi do budoucna. V Ostravě se postupně utvářejí různé iniciativy a organizace zajímající se o osudy města, ale jejich aktivity jsou zatím roztříštěné a vydaná energie tak nedosahuje potřebného efektu. Proto chce sdružení Za starou Ostravu využít možnosti veřejné prezentace památkových kauz a skrz ně vyzvat další organizace ke spolupráci na konkrétních problémech a pokusit se oslovit ostravskou veřejnost. Tímto způsobem se chce sdružení zasadit o kultivaci vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Podaří se mu to? To už záleží především na zájmu samotných obyvatel Ostravy, zda budou maximálně nakloněni veřejnému dialogu o budoucnosti města, ve kterém společně žijí.