OD Máj bude mít po rekonstrukci nový fasádní plášť, vypadat má jako ten ze 70. let
Obchodní dům Máj vlastní od roku 2018 společnost Amadeus Real Estate, ta v současnosti financuje jeho celkovou rekonstrukci. Začátkem 21. století mu hrozilo zbourání, teď je kulturní památkou a i po rekonstrukci si má navenek zachovat svou původní podobu.
Adéla Vaculíková , 3. 11. 2023 / Advertorial
Většina ho zná pod názvem Máj, původně však měl na svém fasádním plášti napsáno 02 – jako druhý obchodní dům v Praze. Z jeho původní matérie zbyde po rekonstrukci jen málo, zůstane hlavně konstrukce. Plášť bude nový, investor ale slibuje, že to nebude poznat. Optimisticky to vidí také výrobní ředitel divize hliníkových fasád firmy HINTON, která má novou fasádu na starosti.
„Na městě proti označení 02 protestoval akademický malíř Kylián, označil to za lettrismus, který je dělnické třídě cizí,“ říká Miroslav Masák, jeden z autorů obchodního domu. Sám prý jako alternativní název doporučoval Soumrak, to ale neprošlo a zvítězil optimističtější Máj. Stavba to byla na svou dobu pokroková, v Československu bez referencí. Ty byly až daleko na Západě, třeba v tvorbě amerického uskupení architektů New York 5, kteří se v 70. letech inspirovali evropským funkcionalismem.
Více k tématu
Máj na Národní třídě pochází z let 1972−1975 a formální inspiraci ve funkcionalismu má také. Lehký závěsný plášť a pásová okna patří ke klíčovým charakteristikám Máje i funkcionalismu. Navrhla ho trojice architektů John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš, členové proslulého libereckého ateliéru SIAL a školky SIAL, do které tehdy po studiích odcházeli hlavně nadějní absolventi architektury pražské Akademie výtvarných umění.
V SIALU se experimentovalo, studovala se zahraniční architektura a zároveň se projektovaly stavby, které dnes patří mezi to nejlepší, co v poválečném Československu vzniklo. Zmiňme třeba televizní vysílač a hotel na Ještědu (1966−1973), který jako zatím jediná stavba na území České republiky získal prestižní mezinárodní Cenu Augusta Perreta.
Roku 1971 se na Obchodní dům Máj konala architektonická soutěž. Trojice mladých architektů v ní tehdy zvítězila ve velké, a především etablované konkurenci. Porazili například ateliér GAMA Karla Pragera, Štátný projektový ústav v Bratislavě vedený Ivanem Matušíkem nebo kolektiv Státního projektového ústavu obchodu v Brně vedený Růženou Žertovou a Zdeňkem Řihákem. Ateliér SIAL tehdy v oblasti obchodních domů už jeden úspěch sklidil, ve stejné době se zabýval projektem obchodního střediska Ještěd v Liberci (1968−1979). Jeho hlavními architekty byli Karel Hubáček a Miroslav Masák, z inženýrů je pak třeba uvést ještě Václava Vodu, který pracoval taky na Máji.
Soutěžní návrh OD Máj od architektů SIAL byl mnohem radikálnější než jeho realizovaná podoba. V odborných knihách o architektuře bývá přirovnáván k mašinistickým stavbám Brita Jamese Stirlinga. Měl mít průhledný plášť, za kterým by byly vidět všechny konstrukce a technická infrastruktura. Formu Máje potkalo zklidnění, jednu průhlednou část si ale zachoval, byla to eskalátorová hala přístupná ze Spálené ulice. Dnes už taková není a ani po rekonstrukci nebude, její čelo už totiž napořád zakrývá OD Quadrium. Vnitřky Máje však zásadními úpravami prošly už v 90. letech, dodnes si ze své původní podoby nezachovaly téměř nic.
Máj se začal stavět v roce 1973, hotovo a zkolaudováno bylo v březnu 1975. Šlo o velký počin, ačkoliv o něm dobové architektonické časopisy musely mlčet, autoři totiž byli pro režim nepohodlní. Na Máji je však zajímavá i přítomnost zahraničních firem a dodavatelů. Realizace se totiž ujaly švédské firmy SIAB a ABV Stockholm, stropní a železobetonové panely se ze Švédska přímo dovážely. Mašinistické detaily stavbě zůstaly, barevně natřená vzduchotechnika vynikala na nepřekrytých vnitřních konstrukcích. Na střeše pak stál žlutý jeřáb pro mytí oken, zasazených do stejně žlutých rámů.
Situace, do níž Máj v 70. letech vstoupil, byla jiná, než je na místě dnes. Obchodní dům vyrostl na parcele po několika zbouraných historických domech. Do Národní třídy je vyšší než do Spálené ulice, v obou případech totiž navazoval na výšky svých sousedů. Ve Spálené to tehdy byl barokní dům U Ježíška, který byl zbourán s výstavbou metra. Dnešní Quadrium je vyšší, a proto se prostorové vztahy už neprojevují ve své plné propracovanosti.
Právě schopnost architektů vstoupit sebevědomou novostavbou do prostředí historické Prahy byla ceněna už dobově a současní historikové a historičky architektury na ni upozorňují i dnes. Když v roce 2005 hrozilo zbourání stavby, opakovaně se o těchto kvalitách mluvilo. Nakonec se v roce 2006 stala kulturní památkou, a tak by si i po v současnosti běžící rekonstrukci měla alespoň navenek zachovat svou původní podobu.
Velkou roli na tom sehraje právě podoba pláště, který realizuje stavební firma HINTON. „Zakázka OD Máj patří mezi ty náročnější, jednak tím, že se jedná o rekonstrukci a zároveň dostavbu, a také kvůli tomu, že se zde vyskytuje veliké množství detailů, které je po technické stránce třeba vyřešit jak staticky, tak tepelně,“ říká Tomáš Pevný z divize hliníkových fasád HINTON. Plášť bude řešen jako sloupko-příčková fasáda z hliníkových systémů a zasklení z několika druhů skloviny podle umístění na budově.
Současným vlastníkem OD Máj je společnost Amadeus Real Estate, rekonstrukce, jejímž generálním dodavatelem je společnost Metrostav, by měla být dokončena v průběhu roku 2024, stavba nadále zůstane obchodním domem, doplněna bude o další služby. Hmotově se rozšíří o střešní nástavbu v zadní části směrem do Národní třídy, původní obrys by však měl být zachován.
- Řešení fasádního pláště:: Sloupko-příčková fasáda systému SCHÜCO FWS 60, do kterého jsou vkládána okna a dveře sytému SCHÜCO. Výplně jsou izolační dvojskla.
