O problémech jen pozitivně aneb srpnové Setkání v Karlíně
“Jsme na jedné lodi“, hlásalo heslo na kocábce, ze které mluvili přítomní státu, zástupci města a investorů s námořnickými čepičkami na hlavách za moderování švarného námořníka. Setkání, na němž není kritika povolena, ba je přímo zakázána! Nebudeme si přeci kazit dobrou náladu.
David Ešner , 9. 9. 2003
Námořníky přišli udělat ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, primátor Prahy Pavel Bém, jeho náměstek Jan Bürgermeister, starosta Prahy 8 Josef Nosek, za Investory pro Prahu 8 Petr Urbánek a Neziskové sdružení zastupovala Olga Sazonská. Smyslem setkání mělo být „vytvoření společné platformy pro komunikaci a obnovu všech společenských a podnikatelských funkcí městské čtvrti“, jeho naplnění se ovšem všichni výše jmenovaní s vervou bránili. všichni námořníci na paluběVšichni v dobrém rozmaru stáli na lodi, jejíž špička směřovala k centru Prahy, vládla pozitivní nálada, její chvíle však již byly v tento okamžik sečteny. Pozitivní příspěvky o tom, jak se vše daří, byly odměněny potleskem, stále vládla ona „pozitivní nálada“, protože málokdo z politiků či zastupitelů si dokáže přiznat pravdu, která už tak pozitivní není.První otázkaTo se ukázalo po začátku diskuse, kdy se ozval majitel hotelu. Pojmenoval věci pravými jmény, když říkal > „...městské domy vypadaly po revoluci vždy strašně a město se o ně nikdy řádně nestaralo. Povodeň pro ně byla už jen poslední ranou...“ Odpovědí mu bylo, že vše je v pořádku a rychle se přešlo ke zcela jinému a zcestnému tématu, tedy jak nám všechno jde a vytáhly se povedené projekty z jiných koutů Prahy, na které se však nikdo neptal a s dotazem nesouvisely. Slova hoteliéra byla více než pravdivá, stačí se projít po Praze a podívat se na to, jak vypadají domy vlastněné městem. Při hlubším zkoumání stavu domů na Václavském náměstí pozorovatel s hrůzou zjistí, ze třináct let po revoluci je mnoho objektů ve správě městské čtvrti neobsazeno a chátrá. To je mimo jiné i výsledek čtyřleté práce dnešního náměstka pražského primátora Jana Bürgermeistera, jenž nebyl schopen za své čtyřleté působení tento problém vyřešit. Každému je asi jasné, jak bude zvládat problémy celé metropole, když neuřídil ani jednu z jejích čtvrtí. Když se město neumí o svěřený majetek starat, a mělo by nejen v tomto jít příkladem, ať nemovitosti pronajme či prodá. Je opravdu spodivem, že se státní hospodaření stále nevymanilo z komunistických manýrů.z propagačního materiálu k "Setkání v Karlíně"Druhá a poslední otázkaPřed tím, než byly publiku pro jistotu sebrány mikrofony, zazněly od Ing. Vladimíra Kolaji, manažera public relations Mediatelu, opravdu trefné poznámky. Jen pro ilustraci, jím zastupovaná firma je jedním z hlavních uživatelů kancelářských prostor Prahy 8! „Po povodni odešlo z Karlína 40% firem. Doposud chybí občanská vybavenost, chodníky se neuklízí, firmy nejsou motivovány k tomu, aby se do Karlína vrátily, nemluvě o tom, že neexistuje impuls k tomu, aby přišly nové.“ Zazněly i další otázky, které byly přítomným zástupcům města nejspíš velmi nepříjemné. V tom se již k Vladimíru Kolajovi začal přibližovat bodyguard či pořadatel a nescházelo mnoho, aby mu mikrofon vytrhl. Nikdo z přítomných se neobtěžoval na tyto zásadní otázky odpovědět a moderátor jen pronesl, že zve přítomné k něčemu pozitivnímu. Šla se slavnostně otevřít ulice Karolínská a pak už začal banket. Podivná figurka, jenž zbavila Vladimíra Kolaju mikrofonu, mu ještě špitla do ucha > „chcete nám tu rozbíjet tiskovou konferenci?“ vpravo Vladimír Kolaja, uprostřed nervózní pořadatelNikoho z přítomných zvláštní ukončení tiskovky nepřekvapilo, všichni se jako stádo ovcí vrhli k otevírání nové ulice a odhalování pamětní destičky. Odtud měli už namířeno ke stolům s jídlem. Novináři, jenž by se měli proti takovému jednání ohradit, a bylo jich tam spousta, například z Českého rozhlasu >ty si všichni platíme< či novy, se ovšem neobtěžovali za řečníky, jenž kladli otázky, dojít. v časopise stavba jsem se jen dočetl, že konference proběhla. to, že takto by se politici k občanům každopádně chovat neměli, je snad zřejmé. naše demokracie je holt po třinácti letech pěkně pubertální fracek.>> související článek Valdimíra Kolaji KARLÍN PŘEŽÍVÁ DÁL