O dynamické fasády byl v Brně zájem

První vystoupil ing. arch. Miloš Florián, CSc., který vycházel ze svých vysokoškolských skript, a především pak své publikace Inteligentní fasády. V úvodu se krátce zmínil o několika vybraných stavebních objektech a nejpoužívanějších systémech stínění. Na příkladu zahraničních referenčních staveb demonstroval výhody aplikací lamel, žaluzií, rolet, potisků na okna, metalických tkanin a dalších systémů. V závěru představil několik realizací staveb s využitím stínicích prvků z plastu a membránových fólií. Při diskuzi uvedl, že v ČR, bohužel, nevešla ještě problematika stínicích systémů dostatečně ve známost. Jako jednu z mála a jako nejvýznamnější tuzemskou referenční stavbu (z hlediska využití stínicích prvků) uvedl Moravskou zemskou knihovnu v Brně, o které byla v rámci semináře řeč ještě v závěru. Další přednášející, Ing. Roman Martinů z firmy Somfy (producent výrobků, které řeší pohon a ovládání rolet, slunečních i pohledových clon), se zaměřil na funkce a možnosti použití stínicí techniky. „Cílem architektonického návrhu je vytvořit jedinečnou, osobitou budovu, která by vzhledem a uspořádáním plnila co nejlépe účel, pro který byla navržena. Přitom musí svým uživatelům či obyvatelům poskytnout také potřebný komfort odpovídající současným požadavkům a trendům. Účelem stínicí techniky je optimalizovat životní prostředí ve vnitřních prostorech budovy tak, aby bylo využito přirozených fyzikálních procesů nejlépe. Tak lze minimalizovat nároky na topný nebo klimatizační systém, osvětlení, vyjít vstříc požadavkům doby, vyplývajícím z ochrany životního prostředí, a vytvořit pro uživatele příjemné podmínky,“ uvedl mimo jiné ve své přednášce. Velkou část věnoval vazbě sledované problematiky na Kjótský protokol. „Stavební sektor - od průmyslové výstavby po bytovou výstavbu, kanceláře a terciální instalace - představuje téměř 18 % emisí CO2, což ho staví na druhé místo v žebříčku, po automobilovém průmyslu. Úspora energie je odpovědností nás všech, jinými slovy každého jednotlivce za každých okolností. „Nechám teplotu v mém pokoji vystoupit až na příjemných 22 stupňů? Opravdu musím vytápět svou chatu, když tam nejsem? Není klimatizace v mé kanceláři zapnuta zbytečně na maximum? Proč by měla běžet v noci? Nevpouštějí tato velká okna dovnitř příliš mnoho tepla? Je tato stěna opravdu izolovaná? Udržuje tato střecha v zimě v domě teplo?“ ptal se zástupce firmy Somfy přítomných.Řešení snižování spotřeby energie doma a v kanceláři přesto podle jeho slov existuje. „Ochrana proti slunečnímu záření vnějšími nebo vnitřními žaluziemi, roletami nebo slunečními zástěnami, nejlépe mobilními… Tak toto mohou být aktivní příspěvky ke snížení spotřeby energie, když jsou mechanické a automatické. Úspora energie v Evropě může dosáhnout od 10 do 40 % za zvýšení počátečních nákladů o 1–2 %,“ řekl zástupce firmy Somfy. Na závěr přiblížil přítomným architektům výhody různých typů stínění a nočního chlazení větracími okny. O praktických poznatcích z realizací stínicí techniky dále v rámci semináře pohovořil Ing. Jiří Jurečka, výrobní ředitel firmy Servis Climax (firma se zabývá výrobou, prodejem, montáží a poradenstvím v oblasti protisluneční techniky). Blíže představil dvě brněnské realizace - fasádu meteorologického a poté i hydrogeologického ústavu. Přítomné seznámil se schématy zapojení, možnostmi řízení a detaily jednotlivých částí fasády staveb. Po skončení reagoval jeden z přítomných architektů na přednášku dotazem, mířícím na znečišťování stínicích prvků a nutnost údržby, mnohdy nevhodný design ovládačů mechanických pohonů stínění a neexistenci kvalitních čisticích prostředky. „Je to otázka dalších investic do vývoje prvků stínicí techniky. Máte pravdu, to je zatím záležitost, která vysokou efektivitu a přínos aplikace stínicích prvků směrem k úsporám energií částečně snižuje,“ vysvětlil Jiří Jurečka.Na závěr semináře Dynamické fasády prezentovali zástupci Ateliéru Onex Ing. Tomáš Adámek a Ing. Petr Benedikt zkušenosti z realizace inteligentní fasády Moravské zemské knihovny v Brně. „Investor dosáhl aplikací stínicích prvků na budově roční úsporu na vytápění a klimatizaci ve výši sto tisíc korun, ještě vyšší efektivitu negativně ovlivňuje potřeba čištění stínicích prvků,“ řekl P. Benedikt. Detailně pak přítomným představili řešení fasády, o které se v předcházející přednášce zmínil Miloš Florián a uvedl ho jako ukázkový příklad efektivního řešení fasády administrativní budovy v podmínkách republiky.„Naším cílem bylo představit dynamické fasády nejen jako stylotvorné prvky, ale i jako estetická řešení přinášející efekt ekonomický i ekologický. Z reakcí jsme mohli vidět, že stojí za to se tomuto tématu věnovat i v budoucnu,“ zakončila Renata Vrábelová z Centra architektury Brno, který tento seminář pořádal.