Nový život Cvernovky. Významná industriální památka Bratislavy prošla důslednou konverzí

Něco končí, něco začíná

Bratislavská cvernová továrna, jak zní přesný název objektu, byla založena už roku 1901, kdy patřila mezi hlavní podniky východní průmyslové zóny slovenského hlavního města. Když svou činnost roku 2004 ukončila, představovala plocha areálu vzhledem ke své poloze velký potenciál pro rozvoj širšího centra Bratislavy. Bývalá průmyslová zóna se totiž nacházela hned za branami Starého Mesta.

O novém využití Cvernovky rozhodla architektonicko-urbanistická soutěž z roku 2016. Vítězné bratislavské studio Compass Architekti zde navrhlo vybudovat blokovou čtvrť s bytovými domy a pestrou občanskou vybaveností.

Součástí bývalého továrního areálu zůstaly historické stavby představující vrchol architektury inženýrských konstrukcí přelomu 19. a 20. Století – a právě ty si měly v nově vznikající čtvrti zachovat dominantní postavení. Soutěž na rekonstrukci památkově chráněné přádelny a historické silocentrály vyhrálo domácí studio Bouda Masár architekti, které tovární budovy citlivě transformovalo na administrativní objekt.

Více k tématu

A Architektura

Ateliér KOGAA proměnil bývalé industriální sklady v Brně na loftové byty

25. 1. 2021

N Novinky a názory

Obnova po 25 letech chátrání. Mezinárodní soutěž na rekonstrukci bratislavských lázní Grössling vyhráli mladí italští architekti

9. 11. 2020

Industriální památka

Jelikož přádelna v minulosti prošla nevhodnými přestavbami, bylo nejdříve potřeba budovu od těchto nánosů očistit. Architekti se jí totiž rozhodli vtisknout co nejautentičtější podobu z prvního desetiletí 20. století. Na čtyřpodlažní budově jsou dodnes viditelné historizující detaily, které utilitární stavbě napomáhaly začlenit se do městského prostředí. To hlavní se však odehrává uvnitř. Přádelna je hodnotná zejména díky své zachované industriální konstrukci založené na litinových sloupech, ty jsou dodnes v interiéru jasně patrné.

Architekti cíleně dbali na zachování otevřené halové dispozice, ve které hrají litinové konstrukční prvky hlavní roli. Jelikož se přádelna měla proměnit v administrativně-obchodní dům, museli ale přistoupit k určitým změnám. Aby zamezili dělení prostoru umístili potřebné technické zázemí na nově zbudovaný mezanin. Zbytek prostoru tak mohl zůstat otevřený, popřípadě ho dělí pouze transparentní příčky.

Minimalistické propojení

Ačkoliv se na bývalou silocentrálu památková ochrana již nevztahuje, architekti se i zde rozhodli respektovat původní tvarosloví s výraznou obloukovou střechou. Budovu určenou pro parní stroj, který niťový závod zásoboval energií, původně s přádelnou spojoval samostatný trakt. Ten při rekonstrukci nahradila nová prosklená část s výrazným betonovým schodištěm uvnitř.

Repliky původních oken

K úspěchu výsledné rekonstrukce, díky které budovy působí autentickým dojmem, zásadně napomohla obdélná okna se segmentovým nebo půlkruhovým nadpražím, která byla vymodelována přímo podle těch původních. Na okna přádelny byla použita hliníková profilová série Schüco AWS 75 WF.SI+, která dokáže skvěle imitovat původní ocelová okna s hustým členěním. Otevíratelné části oken jsou vybaveny skrytým kováním Schüco AvanTec SimplySmart, popřípadě mechatronickým skrytým kováním Schüco TipTronic SimplySmart.

Rekonstrukce přádelny a silocentrály bývalé Bratislavské cvernové továrny je jedním z příkladů úspěšných konverzí průmyslových budov, kterými v současnosti prochází podobné objekty v mnoha evropských městech. Architekti ze studia Bouda Masár tak do svého portfolia přidali po boku Bratislavského hradu další úspěšnou rekonstrukci.