Nové nábřeží, veřejný prostor a málo stromů. Jaké jsou silné a slabé stránky nové budovy Vltavské filharmonie?
Na vítězný návrh Vltavské filharmonie se můžeme konečně podívat zblízka. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) uveřejnil část výkresů a schémat projektu od studia BIG, který veřejnost chválí pro jeho estetiku, odborná veřejnost má však řadu pochybností.
Matěj Čunát , 17. 8. 2022
Kritika a oslava
Po slavnostním vyhlášení výsledků architektonické soutěže v polovině května jsme mohli spatřit první vizualizace a model vítězného návrhu Vltavské filharmonie – podrobnější informace jako půdorysy či řezy však dlouho zůstávaly zrakům veřejnosti ukryté. Reakce na první obrázky vítězného návrhu od studia BIG byly poněkud smíšené. Pokud mohu soudit z reakcí svého okolí, laikům se vítězný návrh spíše líbil, naopak odborná veřejnost z řad architektů se k vítěznému návrhu nestavila zcela pozitivně a mnohdy upřednostňovala druhé místo od Estudio Barozzi Veiga a Atelier M1 Architekti jakožto kvalitnější a nadčasovější návrh. Jaké jsou tedy kvality vítězného návrhu a mají kritické hlasy své opodstatnění?
Více k tématu
Nová náplavka
Studio BIG navrhlo spíše nízkou a půdorysně rozlehlou hmotu, která je umístěna vedle Negrelliho viaduktu a vytváří nové náměstí směrem k Hlávkovu mostu a budově Elektrických podniků. Koncept domu nazvali jeho autoři „od řeky až po střechu“. Charakter budovy určují přístupné terasy, které obchází filharmonii kolem dokola a propojují úroveň řeky Vltavy s úrovní Holešovic, cesta pak dále pokračuje podél filharmonie až na její nejvyšší úroveň. Terasy kolem dokola budovy jsou podle autorů inspirovány meandry toku Vltavy ze Šumavy do Prahy, díky terasám má zároveň vzniknout víceúrovňový veřejný prostor pro všechny, který umožní do filharmonie nahlédnout a vstupovat do ní z více výškových úrovní. Důležitým aspektem pro výběr návrhu studia BIG bylo i dopravní řešení. Architekti totiž navrhli odklonění sjezdové rampy z Hlávkova mostu dál od řeky a tím uvolnili nábřeží, kde mohou být umístěny obchody nebo restaurace ve vazbě na terasy filharmonie. Atmosféra zde může být podobná pražským náplavkám.
Vnitřní schéma budovy je účelné a přehledné: Vedle sebe jsou umístěny tři sály – velký, malý a víceúčelový (nebo také Vltavský, Pražský a Holešovický). Vltavský sál pro 1800 diváků se nachází ve středu budovy, Pražský sál pro 700 diváků je umístěn na východě budovy a orientován směrem k řece, univerzální Holešovický sál směřuje na sever ke stanici metra Vltavská. Foyer je situované směrem k řece, přiléhá tak k hlavnímu sálu z jihozápadu a je převýšené přes několik pater. Kreativní hub se zkušebnami a hudební knihovnou zabírá několik pater v severní části budovy, na východ směrem k Negrelliho viaduktu je pak zázemí jednotlivých sálů. Srdce budovy tedy představuje hlavní sál uprostřed, ke kterému přiléhá hlavní foyer. Na druhé straně se pak nachází sály a kreativní hub. Poslední patro budovy slouží jako prostor pro konání konferencí a disponuje restaurací s výhledem na Prahu.
Málo modrozelená
Při pohledu na velkorysé venkovní dlážděné plochy a venkovní terasy z kamene začala v mediálním prostoru zaznívat kritika na nedořešenou environmentální udržitelnost filharmonie a celkové podcenění návrhu modrozelené infrastruktury. Podobně byly kritizovány velké prosklené plochy, které vzbudily pochyby ohledně přehřívání objektu, respektive nutnosti jeho neustálého chlazení. Bjarke Ingels v rozhovoru pro EARCH.cz reagoval na tyto výtky tak, že terasy jsou přetažené a v různých výškách se navzájem stíní, takže část venkovního prostoru bude chráněna před sluncem. Přetažení má také zajistit, aby část slunečních paprsků v létě nevnikala do budovy – přesto je zjevné, že bez dodatečného stínění se budova bez klimatizace jistě v létě neobejde a tento problém se bude muset dále řešit. V rámci kritiky nedostatečně řešené modrozelené infrastruktury bylo upozorněno také na nedostatek stromů ve veřejném prostoru a nadbytek zpevněných ploch, které budou v létě rozpálené a nebudou zasakovat vodu. Po této kritice architekti z BIG uvedli, že se tento aspekt v další fázi navrhování pokusí zohlednit.
Odpovědnost za udržitelný návrh filharmonie ovšem neleží jen na BIG, ale hlavně na soutěžním zadání a porotě, která mohla ekologii brát více v potaz. Přitom jiné soutěžní návrhy ukázaly, že lze pracovat s filharmonií v souladu s přírodou a navrhnout mnohem šetrnější budovu. Kolem nové filharmonie totiž nemusí být jen formální vydlážděné plochy, ale může to být klidně budova obklopená stromy se zelenými střechami – tak, jako navrhli například Jaja Architects. Že filharmonie nemusí být jen z kamene a betonu, to zase ukázali například Henning Larsen, kteří použili ve velkém jako nosný materiál dřevo a do prostoru kolem budovy navrhli vysadit velké množství stromů.
A jak je na tom vítězný návrh od BIG ve srovnání s druhým místem od Estudio Barozzi Veiga a M1 Architekti, který tolik obdivuje část odborné veřejnosti? Druhé místo skutečně působí více nadčasově a sochařský přístup Estudio Barozzi Veiga působí slibněji z hlediska kvality prostoru a atmosféry. Naproti tomu vítězný návrh od BIG se na první pohled snaží působit „cool“ a ztělesňuje tak ateliérovou filozofii „Yes is more“ produkující přitažlivé (možná až kýčovité) domy, které se dobře vyjímají na Instagramu. Návrh od BIG navíc pracuje s množstvím venkovních teras, schodišť a sloupů, které mohou vytvářet složité konstrukční detaily, které budeme muset za 50 let draze řešit. Konstrukční složitost a venkovní terasy nakonec evokují některé brutalistní budovy, které je dnes tak složité rekonstruovat a mnohdy jsou i pod touto záminkou bourány. Snad se tedy u filharmonie tyto problémy podaří vyřešit a architekti ze studia BIG navrhnou budovu, která zvládne dobře morálně i fyzicky stárnout.
