NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ | Bronislav Stratil

Struktura města. Je jasně definovaná krajinou morfologií. Historická citadela na skalnatám útvaru obkrouženém ze tří stran řekou Metují. Severní přístupová cesta k hradu se stává ve 19. a 20. stol. hlavní páteří – osou města. Ve 20. stol. vyrůstá na severu od ní nové město na území klínu svíraném řekou. Novoměstský trojúhelník. Historické centrum je příliš daleko na to, aby mohlo sloužit pro novou urbanizovanou zónu. Ta se vztahuje svými ulicemi k místu kde se ulice TGM štěpí s ulicí Nádražní. Fenomén novoměstského trojúhelníku. Třícípí útvar vzniklý spletí historických a nově urbanizovaných ulic na druhém konci městské páteře. Ze současného stavu jsou cítit snahy města posílit tuto část výstavbou a vytvořit nové městské zázemí. Nešťastná a necitlivá stavební inervence v 60. a 70. letech však nebyla nikdy dokončena. Dnes se místo nalézá zanedbané ve svých rozteklých nejasně definovaných formách a funkcích. Místo chaosu, kde se dále pokračuje v nekoncepční a zmatené výstavbě. Situace je navíc komplikovaná neujasněnými majetkovými problémy. Koncepční zásady. Nové město nad Metují chápu jako město dvou center – dvou náměstí spojených komunikační páteří. Hledám logické vztahy v řešeném trojůhelníku. Dekonstuovaná kvadratura v determinaci majetkové a historické mě vede k rozdělení území na plnné a prázdné. Katalizátor náměstí - prázdné. Navrhuji nové náměstí – univerzální komunikační platformu. Odraz toho starého, renesančního v zakřiveném zrcadle. Nový pól vyvažující nevyvážené. Novou volnou plochu pojímám jako urbanistický katalizátor. Podnět, zárodek, fenomén, který definuje místo a jenž bude následně místem potvrzen. Město vyrůstá kolem prázdného centra. Plné. Na ose ulice TGM navlékám jasně definovanou centrální strukturu – městskou loď, kterou obtéká z jedné strany proud ulice TGM a z druhé rozlehlá plocha nového náměstí. V této aktivní struktuře otevírám domovní dvory a navrhuji nové jako malá průchozí polosoukromá náměstíčka. Prorážím pasáže a průchody. Průhledy do náměstí. Chci aby svou přítomností definovala okolní veřejné prostory a zároveň chci aby je maximálně propojovala. Labyrint spojovacích pěších uliček mezi nahuštěnými solitérními objekty odkazuje mimi jiné na historickou spleť komunikací starého města. Zintimňuje. Vnáší lidské měřítko. Dovoluje přirozenější integraci stávajících objektů.Nové náměstí. Srovnávám terén. Nakloněná rovina. Jednolitá komunikační platforma. Představuji si ji jako náměstí každodenního života. Užitečnou plochu. Místo odpočinku i pohybu. Homogenní plocha jenž je animována atrakčními zónami (intimní zákoutí s lavičkami, dětská zóna, letní zahrádky a pavilony). Je to také místo kulturních akcí, festivalů, projekcí. Chci místo jenž se přizpůsobí všem, místo kde se střídají typické aktivity malého města.Plochu náměstí potvrzuji navrženým objemem stromů. Pravidelná síť rytmizující místo. Nebude to vizuální bariéra ale vznášející se, plovoucí mrak korun stromů, měnící své barvy v průběhu roku. Intimní. Prosvětlující sluneční paprsky hrají stínohru na dlažbě. Zpěv ptáků. Uprostřed zachovávám kino. Jedno z mála kulturních zázemí města. Pro tohoto mohykána ze 70. let navrhuji rekonstrukci ve smyslu centrálního objektu, jehož čtyři strany se stanou nezávisle přístupnými z nabídkou různých funkcí (klub, restaurace, kavárna, kulturní zázemí). Navrhuji drobné objekty v klidových zónách. Letní pavilon Metujka. Dětský koutek z kolotočem – surrealistický artefakt, symbol času, pohybu. Vzdálený cinkot hudby v korunách stromů. Letní zahrádky v zeleni. Zóny laviček jakoby volně rozhozených židlí – městský interiér. Centrální loď. Navrhuji centrální strukturu městského charakteru. Bylo nutné integrovat různorodost stávajících objektů. Zvolil jsem proto metodu solitérních staveb, bloků a polobloků. Koláž, která si udržuje svoji formu v extrémních bodech. Jedná se o zástavbu tří- a čtyřpodlažní z obchodním přízemím. Zbylá patra bytů, kanceláří, drobné výroby a jiných služeb. Navrhuji objekt hotelu. Za stávajícím objektem Rychta si představuji „nárazníkové stavby“. Navrhuji zde Městskou halu a oválný komerční a administrativní objet – jednu z přídí lodi - při ústí ulic Nerudova a Bořetínská. Před nimi Malé náměstí s fontánou – jižní vstup do náměstí. Městská hala. Universální dutý prostor – kryté náměstí. Bude to tržiště přes den a kulturní scéna v noci (koncerty a jiné masové akce). Vysoký interiér v centrální části. V představených koncích na arkádách dvě patra zázemí a kanceláří. Objet je průchozí z ulice TGM na Malé náměstí. Klasické střešní zakončení reflektuje profil domů z renesančního náměstí – segment. Je v něm i odkaz na sedlové střechy starých ocelových tržnic. Celkově se snažím o architekturu poklidnější, vernakulární. Architekturu, která definuje místo ale příliš ho nepřerůstá. Architekturu malého města. Ulice TGM a Nerudova. Ze strany ulice TGM bude struktura objemově uzavřena navrženými objekty. Po délce rytmizována průchody a průhledy do náměstí. Zachovávám a posiluji funkci komerční. Navrhuji nové vydláždění. Ulice TGM je ulicí v pohybu, dynamickou. Nerudova ulice na straně druhé se rozpouští v navrženém náměstí. Je ulicí pěší z velkým komerčním a rekreačním zázemím.V budoucnu počítám s oživením zbylých stran navrženého náměstí. Posílení městského charakteru. Nová výstavba na jižní straně je již dnes v jednání města.Doprava. Zachovávám obousměrnou stávající dopravu v ulicích TGM a Nádražní. Ulice B. Němcové a Nerudova slouží pro obyvatele v místě žijící, pro zásobování a obsluhu. Provoz je zde regulován. Na severní křižovatce TGM a B. Němcové navrhuji kruhový objezd. Zpřehlední se situace křížení pěti ulic a zároveň bude sloužit jako přirozený zpomalovač rychlosti ve městě. Autobusová doprava. Přesouvám současné autobusové zastávky o 70 metrů západněji na ulici Nádržní. Uvolňuji důležitou a lukrativní parcelu za „Rychtou“, na které působí současné zastávky předimenzovaně a zbytečně prázdné. Jedná se o dva odstavné pruhy paralelní s Nádražní ulicí. Zastávky zůstávají stále v centru – nekomplikuji jejich dostupnost. Oživují nové náměstí. Jsou více nenápadné a celkově usnadňují trajektorie autobusů. Některé linky budou projíždět ulicí B. Němcové. Parkování. Zachovávám současné v rozšířeném zlenám pasu na ulici TGM. Celkově řeším parkování v rastru stromů na novém náměstí. To je možné pojmout až 160 aut. Vše je však otázka potřeb a preferencí města. Osobně si představuji zvýšení parkovací kapacity v exponované době (trhy, kulturní představení…). V normálním provozu omezit počet stání na minimum. Flexibilita a inteligentní omezující prostředky.Zeleň. Zachovávám vzrostlou stávající zeleň, jenž není v rozporu z koncepcí projektu. Navrhuji pravidelnou síť stromů na novém náměstí (viz kapitola Nové náměstí). Nechci však park, nechci zelené trávníkové plochy. Chci kámen ze kterého pučí strom. Chci centrální městský prostor. Pravidelná rytmizace prostoru stromy je příjemně narušována drobnou architekturou, stávající zelení a nepravidelnou hustší výsadbou keřů a stromů v intimních odpočinkových zónách. Navrhuji zeleň do polosoukromých domovních parterů.Mobiliář a výdlažba. V této fázi neřeším design mobiliáře. Zajímá mě spíše koncept. Představuji si lineární rozmístění veřejných svítidel paralelně s přítomnými ulicemi. Na prostoru náměstí v rastu stromů bodové osvětlení plochy. Večerní nasvícení objektů Rychty, Městských hal a prostoru Malého náměstí s kašnou. Na severní straně nasvícení rohového objektu při vstupu – vjezdu do centra.Výše zmíněný koncept volně rozmístěných laviček na ploše náměstí, přilehlých uličkách a v parterech domů. Kašna – kamenná jednoduchá skulptura před Městskou halou odkazující na historickou tradici novoměstských kašen. Třetí kamenná kašna. Přístřešky autobusových zastávek jako jednoduché translucentní paravány kroutící svou vertikálu do vodorovného směru střechy. Filtrují a deformují pohledy do náměstí. Navrhuji jednotné vydláždění plochy centra žulovou čtvercovou dlažbou, která v přeslenu v závislosti na charakteru místa mění svou orientaci a měřítko (průchody navrženou strukturou, jízdní pruhy v místě ulice Nerudova…). Individuální řešení polosoukromých parterů domů. Plochu náměstí prokládám pravidelným aleatuarně narušeným rastrem do dláždění inkrustovaných černých kamenných bloků. Tato sít je rovněž v rastru stromů. Rytmizuje a řeší orientaci při parkování.Homogenní výdlažbu jsem zvolil z důvodu posílení kompaktnosti nově nevrženého centra a jeho potvrzení.Z ohledem na majetkové vztahy nabízím řešení projektu ve dvou fázích. V první – jižní je většina pozemků v majetku města. Navrhuji odstranění drobné a nekoncepční zástavby (garáže, stánky, aj.) – urbanistický plevel, který by neměl mít v centru města místo. Dodržuji maximálně parcelizaci v případě soukromého vlastnictví. Koncept projektu bude zachován i v případě nerealizování jeho druhé fáze, respektive jeho kompromisního řešení. Jedná se zde především o soukromé pozemky a objekty. Vše je otázkou postoje a jednání města.Projekt řeší absenci druhého městského centra. Dává mu jasnou a logickou formu. Oživuje a pobízí k dalšímu vývoji okolí řešeného území, potažmo města. Vytváří dostatečné kulturní a komerční zázemí pro místní obyvatele a zároveň posiluje infrastrukturu pro rozvoj turismu a kulturního života v regionu. K rozsahu a způsobu řešení jsem se rozhodl především na základě vlastního úsudku o potřebách města podobné velikosti a po předchozích zkušenostech. Jelikož město nebylo schopné prezentovat a definovat své potřeby na detailnější úrovni (jediným omezením byl třířádkový text v seznamu přibližného zadání v soutěžních podmínkách), snažil jsem se koncepci projektu a důležité otázky řešit otevřeně s různými možnými variantními závěry. Hodnocení Hlavním přínosem studie je obohacení centra města o soudobý městský prostor s převažující rekreační funkcí, čímž je utvořena přirozená protiváha reprezentačnímu charakteru historického Husova náměstí. Kino či městská hala získává svůj předprostor, chráněný bosquetem stromů, jako logickou součást urbanistické struktury města. Rámec nového náměstí dotváří dostavba tří, v minulosti částečně asanovaných bloků, která respektuje původní uliční síť a výškovou úroveň objektů. Kladem řešení možnost etapizace na ucelené investiční celky. Otázkou zůstává vhodnost dělení bloků na jednotlivé objekty a s ní související rozporuplnost architektonické formy. Přes tento dílčí nedostatek lze návrh doporučit jako jednoznačně přínosný urbanistický koncept řešené lokality.