Střední křídlo Nového paláce Pražského hradu se po 60 letech dočkalo nové střechy. Na plochu východní části střechy o velikosti 1440 m2 byly použity pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik, které nahradily původní krytinu vyrobenou v roce 1951. Výhradním dodavatelem nové střešní krytiny se stal český výrobce Tondach.
Na jaře zjistila při opravě fasády správa Pražského hradu, že je třeba přistoupit k rekonstrukci střechy. Ukázalo se, že střecha je v havarijním stavu a nemůže již plně ochraňovat budovu před povětrnostními vlivy. Varianta překladu stávající krytiny byla zavrhnuta z důvodů přílišné finanční náročnosti a omezené životnosti původního materiálu. Navíc bylo možné při rekonstrukci střechy využít lešení, které bylo postaveno pro opravu fasády, a tak uspořit nemalé finanční prostředky.
Foto: eArch Prvním krokem rekonstrukce byla demontáž původní krytiny. Ze starého prejzu a latí vzniklo více než 180 tun sutě. Po demontování prejzové krytiny a původního laťování byla položena na betonovou skořepinu krovu třívrstvá pojistná hydroizolace s vodotěsným povlakem. Ta byla zakončena měděnou okapnicí, která zajišťuje bezpečný odvod vody v případě prosáknutí či stékajícího kondenzátu mimo konstrukci budovy.
Nové laťování bylo provedeno na kontralatě, které zajišťují provětrání mezi konstrukcí krovu a střešní krytinou. Na laťování bylo použito zhruba 7200 m impregnovaných latí. Impregnace slouží jako preventivní ochrana proti biotickým škůdcům a takto ošetřený materiál vykazuje větší odolnost a delší životnost.
Prejzy se speciální úpravou Antik vyrobené na míru pro Hrad
Foto: eArch „Pálené prejzové tašky jsme vyrobili a dodali ve speciální povrchové úpravě antik, která díky částečnému engobování (nanesení barevné sklovité směsi a vypálení) na režnou tašku působí dojmem patiny, jako kdyby krytina na střeše ležela po několik desetiletí,“ vysvětluje Rudolf Prus, vedoucí technického úseku Tondach, dodavatele krytiny. Prejz je druh pálené tašky, která se skládá ze dvou dílů – spodního háku a vrchní prejzy, přičemž vrchní část se pokládá do maltového lůžka a přichytí se na spodní hák. Tato konstrukce dovoluje pokládku střechy i do složitých oblých tvarů s velkým sklonem. Proto je tento typ tašek vhodný právě pro historické stavby.
Foto: eArch Pokládka prejzové krytiny se po desítky let nemění
Po zalaťování na správnou rozteč krytiny byly rozměřeny a položeny prejzové háky do jednotlivých pruhů vedle sebe. Jelikož se prejzový hák, na rozdíl od jiných střešních krytin, nemůže půlit či jinak upravovat, je třeba, aby klempíř doměřoval každý jednotlivý díl oplechování. Oplechování všech klempířských prvků bylo provedeno z měděných plechů o celkové ploše asi 280 m2. Po oplechování střešních průniků, přišla na řadu samotná pokládka prejzové krytiny do malty. Technologie vlastního pokládání je stejná po desetiletí a zachovává si původní ráz historického provedení.
Práce na střeše byly dokončeny během 40 dnů
Foto: eArch Na střeše se neustále střídalo 15 řemeslníků: „Tři party pokrývačů, tesařů a klempířů po pěti řemeslnících se na střeše střídaly 40 dní. Během rekonstrukce jsme použily celkem 189 palet prejzy a 22 palet malty,“ vypočítává Jiří Langner z klempířské a pokrývačské firmy Krolan ze Šestajovic u Prahy, která celou rekonstrukci prováděla. Při pokládce střechy byla využita pokrývačská malta Tondach, která je vyráběna speciálně pro keramickou krytinu bez obsahu cementu. Pevnost této malty odpovídá dnešnímu keramickému materiálu s nízkou nasákavostí.
Veškeré použité materiály a technologické postupy při rekonstrukci střechy Pražského hradu byly konzultovány a schváleny Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, jehož úkolem je vykonávat státní správu na úseku památkové péče v areálu národní kulturní památky Pražský hrad.
Foto: eArch Nový palác Pražského hradu pro oficiální návštěvy
Sály a salonky v Novém paláci jsou dnes využívány především pro reprezentativní účely, slouží prezidentovi republiky např. k přijímání oficiálních návštěv. Hostí se zde také významné společenské události. Na rokokové a klasicistní interiéry navázal za první republiky decentními úpravami Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Po roce 1989 křídla Nového paláce na druhém nádvoří ožila současným uměním v dílech Havlova dvorního designéra a architekta Bořka Šípka.
