Nová éra zámku Buštěhrad. Chátrající barokní památka projde velkou rekonstrukcí
Zámek Buštěhrad, který proslul nechvalnou korupční kauzou Davida Ratha, projde velkou rekonstrukcí. Ta se bude zatím týkat pouze jednoho křídla velkého objektu, postupně by však měl rekonstrukcí projít celý zámek. Hotovo by mohlo být v roce 2028.
EARCH.CZ , 9. 5. 2023
Jak se zámek Buštěhrad dostal do havarijního stavu
Trojkřídlý zámek s rozlehlou zámeckou zahradou v Buštěhradu se dostal v průběhu druhé poloviny 20. století do naprostého dezolátu. Dnes je z větší části nevyužitelný, situace se však postupně mění. V jednom z bočních křídel sídlí například Městský úřad. Ve dvou třetinách velkého objektu ale stále nic není, na jeho slavnější historii upomínají pouze zbytky nástěnných maleb a štuků.
Zámek Buštěhrad byl historicky spojen s velkými jmény – v pozitivním i negativním slova smyslu. Jeho vrcholně barokní přestavbu provedli proslulí pražští architekti Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago. V novodobé historii to pak byl David Rath, bývalý hejtman Středočeského kraje, který na rekonstrukci najal firmu, jejíhož obchodního ředitele zadržela společně s Rathem v květnu 2012 protikorupční policie.
Více k tématu
V roce 2010 přišel Středočeský kraj s návrhem převzít zámek do svého vlastnictví, provést jeho kompletní rekonstrukci a vytvořit z něj reprezentativní kulturně-společenské sídlo. Dvě třetiny zámku tak byly převedeny do majetku Středočeského kraje a západní křídlo zůstalo městu. Po korupční aféře hejtmana však byla rekonstrukce zastavena bezprostředně před započetím prací. Posléze se v médiích ustálil realistický obraz zámku jakožto oběti Rathovy kauzy – rekonstrukce zámku byla dobrým a potřebným záměrem, který byl zbytečně zmařen.
Nejnutnější péče byla zámku věnovaná samotným městem už roku 2003. To se angažovalo především v akcích na statické zajištění havarijního stavu objektu. „Nejhůře na tom byla střední část hlavního křídla, a to bohužel právě v místech Dientzenhofferova sálu. Vlivem zatékání uhnila zhlaví vazných trámů i další dřevěné prvky bedněného omítaného stropu. Celá konstrukce se propadla, přičemž s sebou strhla jednu z bočních nosných stěn a vše se zřítilo až do přízemí včetně několika polí plackových kleneb. Nad tím zůstal viset původní mansardový krov. To vše bylo pak po několik let vystaveno povětrnostním vlivům,“ popisuje starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková.
Rekonstrukce části středního křídla začala v roce 2004, do roku 2015 pak bylo zrekonstruováno západní křídlo, kde dnes vedle Městského úřadu funguje i knihovna, spolková místnost a sál, který je využíván pro společensko-kulturní akce. V přízemí hlavního středního křídla je od roku 2018 provozováno turistické informační centrum s kavárnou. Různorodá náplň s provozy, které slouží obyvatelům Buštěhradu i jeho návštěvníkům, stále zabírá pouze velmi malou část zámku. Město, které dnes opět vlastní celý zámek, má ovšem dlouhodobý plán toho, jak ho postupně kompletně zrekonstruovat. Vzhledem k velké finanční náročnosti to ale ještě nějakou dobu potrvá.
Blížící se rekonstrukce východního křídla
S rekonstrukcí východního křídla by se mělo začít už na podzim tohoto roku. V budoucnosti by v něm měla fungovat soukromá škola Heuréka, která bude v objektu jako nájemce. Dle harmonogramu by měly úpravy křídla skončit v roce 2025. Projekt, který vypracovali architekti Petr a Nikol Kouřimští, už získal stavební povolení.
Projekt by měl město vyjít přibližně na 59 milionů korun, 40 milionů už získalo z dotačního programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, který je součástí Národního plánu obnovy. „Navzdory tomu, že je celý objekt památkově chráněný, podařilo se zde připravit velmi kvalitní projekt, který efektivně pracuje s opatřeními na zvýšení energetické účinnosti objektu. Pouze tyto náklady je totiž možné proplatit z dotace. Projekt počítá s instalací tepelných čerpadel, vnitřních izolací a pracuje také s dešťovou vodou. Díky tomu dosáhl na maximální možnou dotaci, která by měla pokrýt až 68 % celkových nákladů projektu. Unikátní je také to, že zde dojde ke konverzi zámku na zcela jiné, konkrétně podnikatelské, využití. Buštěhrad je tak ukázkou toho, že rekonstrukce památek nemusí být tak složitá a obtížná, jak se města často obávají,“ říká Radovan Baloun ředitel Odboru podnikatelské lokalizace agentury CzechInvest, která Národní databázi brownfieldů spravuje. Dotaci na obnovu brownfieldu z Národního plánu využijí také v Písku, kde se díky ní promění stará vodárna u řeky Otavy v moderní volnočasový areál. Ze stejného programu byla podpořena rekonstrukce sokolovny v obci Valeč na Vysočině.
Vyhlídky středního křídla
Výstavní střední křídlo s osově symetricky umístěným rizalitem obsahujícím reprezentativní sál by mělo rekonstrukcí projít v následující etapě. Jelikož je největší, bude také nejnáročnější a nejnákladnější. V současnosti město počítá s tím, že ho projekt vyjde na 90 milionů korun, o dotaci na 80 milionů už jeho zastupitelé požádali Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky z programu Oprava kulturních památek k jejich využití v cestovním ruchu.
Zámek Buštěhrad je v současnosti chráněný jako kulturní památka, společně s přiléhající kaplí a zámeckou zahradou je nejvýznamnější historickou památkou Buštěhradu. Na přivedení turistického ruchu do malého města kousek od Kladna má cílit náplň objektu. Rekonstrukce si klade za cíl opravit těžce poškozené zámecké interiéry. Dále se zde plánuje s vybudováním expozice věnované historii města a bývalému buštěhradskému hradu. Nově by zde mělo sídlit také Muzeum Oty Pavla, další výstavní prostory by mohl využívat Památník Lidice. Obnoven by měl být také velký reprezentativní sál v patře, který nabídne využití městu a jeho příspěvkovým organizacím jako základní, mateřské nebo umělecké škole.
