Nomádi na střeše velkoměsta

Rovné střechy městských budov na sebe v posledních letech obracejí pozornost jako další rezerva; v západoevropských městech už se z nich stávají doslova celé zahrady s pěstěnými záhony a nízkými dřevinami. Místa na slunci - a navíc se snadnou návazností na rozvody vody, plynu a kanalizace - však přímo vybízejí i k dalším způsobům využití. Berlínský designér Werner Aisslinger se nechal inspirovat novými materiály a ve spolupráci s firmou DuPont de Nemours navrhl mobilní jednotku „Loftcube“, kterou poprvé představil letos v květnu na veletrhu DesignMai Berlin. Futuristická koncepce využívá především specifických vlastností Corianu (ale i dalších materiálů od firmy DuPont), nabízí funkční a vysoce estetické bydlení na ploše zhruba 40 m². Posuvnými panely ji navíc lze půdorysně přizpůsobit individuálním potřebám konkrétního uživatele. Létající bytLoftcube patří do kategorie dočasné architektury, kterou je možné umístit kamkoliv, podle potřeby ji zase odstranit a přenést jinam. Není tedy vázána na určitou lokalitu, architekti takovým stavbám někdy říkají „létající budovy“. Loftcube se přemístí nákladní helikoptérou nebo mobilním jeřábem, buňku lze rozebrat a postavit na jiné střeše, ale mnohem úspornějším způsobem využívání bude dlouhodobější umístění a volný pronájem. Podle Aisslingera si bydlení na střeše oblíbí zejména mladí lidé, jimž bude příjemné pohybovat se nad městem a přitom být vizuálně v centru veškerého dění. Možná budou mít o Loftcube zájem i moderní manažeři, kteří často mění lokalitu svého zaměstnání, a dočasný domov na střeše jejich firmy bude určitě zajímavější než hotelové ubytování. Potencionální zájemce o nový způsob bydlení zahrnul autor podivuhodné buňky do termínu „městští nomádové“. A mohou mezi ně určitě patřit všechny věkové kategorie ve všech životních etapách. Otázkou ale zůstává, jak se k projektu Loftcube postaví vlastníci budov. Investice by pro ně měla být rentabilní: předběžná cena standardní buňky vychází na 55 tisíc eur a vybavení střechy vším potřebným pro bydlení je cenově téměř zanedbatelné. Současný prototyp už je v takovém stádiu, že případná sériová výroba by nevyžadovala příliš mnoho času. Domov budoucnosti Vnější stěny buňky se skládají z dílů, jež mohou být průhledné jako okna, případně průsvitné jen k přisvětlení interiéru, další mají podobu kompaktní plné stěny. Okna se žaluziemi a horizontálními dřevěnými lamelami umožňují větrání, pevné a posuvné panely zase slouží k individuálnímu členění vnitřního prostoru. Aisslinger s ohledem na rostoucí trend práce doma navrhl buňku ve dvou variantách – verzi „domov“ a „kancelář“. První z nich rozdělil na obytný prostor, ložnici, kuchyni a koupelnu. Jednotlivé zóny dělí speciálně vyvinuté panely z Corianu s dvojí funkcí: v panelu mezi kuchyní a koupelnou je zabudovaná otáčivá baterie, kterou lze používat jak u kuchyňského dřezu, i umyvadla v koupelně. Hlavice sprchy v panelu mezi obytným prostorem a koupelnou funguje podobně, pohybuje se ke sprše v koupelně, nebo ke květináčům na druhé straně.Autor využil Corianu k dokonalému vytvarování kuchyňské jednotky bez jediné spáry, v ložnici z něj zase vymodeloval oblé okolí pohovky-postele včetně poličky. Podobně jako byt pak zařídil také verzi „kancelář“, jen místo obytného prostoru navrhl pohodlnou pracovnu, kde kromě Corianu využil také materiál Zodiaq. Foto DuPontPsáno pro časopis domov