Nízkoenergetický rodinný dům stvořený z rekonstrukce

Nízkoenergetický dům na Praze 6 vznikl kompletní přestavbou a výrazným rozšířením dvojdomu ze 60. let 20. století. Klient zakoupil polovinu domu ve velmi špatném stavu na svažitém pozemku se zajímavým výhledem na severní část Prahy.

Problémem pozemku byl zejména severní svah, který předurčil uspořádání místností i oken. Přístup na pozemek a vstup do domu i vjezdy do obou garáží je ze severní strany, tedy zespodu. Z jihu je dům částečně zahlouben ve svahu a je stíněn vzrostlými stromy i nedalekým bytovým domem. Dům se prosklením otevírá zejména do uzavřenějších partií zahrady, proti svahu.

Původní hmota domu – i proto, že nebyl možný zásah do druhé poloviny dvojdomu – byla respektována a bylo rozhodnuto její tvar zachovat a vycházet z něj. Část přístavby byla tedy pojata jako jakési přirozené rozšíření stávajícího domu západním směrem, ve shodném tvarosloví, formě i povrchové úpravě. Mezi původní dům a tento koncový prvek pak byla vložena o podlaží vyšší zcela moderní prostá kubická hmota, odlišená jak materiálem a barvou, tak např. formátem oken apod.

Tato vložená hmota je tvarově jednoduchá a materiál provětrávané fasády – cementotřískové desky v přírodní šedé barvě – i možnost zcela zatáhnout okna venkovními žaluziemi v barvě fasády jí dává strohý charakter kontrastující s bílou a relativně složitou formou původního domu.

V původní stavbě a polovině šedého kubusu se nachází první byt, řešený pro univerzálního klienta. Tento byt má 3 podlaží a střešní terasu, která je částečně ozeleněna. Obývací pokoj je netypicky – kvůli svažitosti terénu a přístupu světla z jihu – umístěn až v prvním patře, přisvětlen je pochozím světlíkem ve středu dispozice.

Druhý byt, obývaný klientem, je řešen již v návaznosti na svažitý terén (který v této části pozemku nebyl vyrovnán a zastavěn skleníky a přístavbami k původnímu domu). Dispoziční řešení tak reaguje na svah a obývací pokoj je umístěn o půl patra nad vstupní částí domu a je 1,5 podlaží vysoký. Vzniká tak velkorysý dobře prosvětlený prostor otevírající se proti svahu do zahrady. I zde je v horním podlaží střešní terasa.

Hlavním prvkem interiéru obou bytů jsou ocelová schodiště. Každé je, co se tvaru týče, řešeno jinak, shodné je ale formální pojetí. Jedná se o bíle lakované schodiště se zalamovanou subtilní schodnicí, doplněné o výrazné zábradlí tvořené horizontálními profily z pásové oceli. V bytě investora se toto schodiště opticky vznáší nad prvními dvěma rameny, která jsou „těžká“ a jejich zábradlí je řešeno jako panel z děrovaného plechu.

Jedná se o zděnou nízkoenergetickou stavbu s výpočtovou roční potřebou tepla cca. 33kWh/m2a. Vytápění obstarává kotel na peletky v kombinaci s termosolárními panely a integrovaným zásobníkem, topná tělesa jsou konvektorová, umístěná pod francouzskými okny. V obou bytech je instalováno řízené větrání s rekuperací tepla.