Net Art - očima české netartové královny

Internetové umění Na rozdíl od internetových dokumentů, které využívají prostředí internetu k přenášení informací - Net Art využívá internet jako médium pro vytvoření uměleckého díla. Někteří umělci využívají internet prvoplánově s jeho možnostmi mystifikace nebo technikou hypertextu. Jiní umělci se soustředí na testování hranic programových aplikací typu shockwave, quicktime nebo javascript. Stimulují třeba napadení počítače virem apodobně. Mezi typické znaky internetového umění V. Freeman Vlková uvádí "nemateriálnost, relativní všudypřítomnost a stálou dosažitelnost". Následující otázky týkající se Net Artu nám laskavě zodpověděla Markéta Baňková, která se jako jedna z mála českých umělců rozhodla zkoumat hlubiny této oblasti. Jsou ve světě školy renomované ve výuce tohoto oboru a kde lze studovat uměni nových medií v České republice?

Jaký obor jste studovala a co Vás vedlo k uměni nových medií? Původně jsem studovala grafiku. Ke konci studia jsem si řekla, že by nebylo na škodu se naučit taky něco praktického, čím by se šlo živit, a přestoupila jsem na obor nových médií. No, a náhodou jsem se dostala i k internetu, o kterém jsem do té doby neměla ani tušení.

Čím je tedy pro vás umění nových medií a predevším net art vyjímečný ve srovnání s ostatními obory? Přitahuje vás internetové umění svou interaktivností s divákem? Pro net art je asi nejobvyklejší zařazení do kategorie "výtvarné umění". Zároveň je to však přeci jen něco jiného. Net art v sobě běžně spojuje více složek - výtvarnou, zvukovou, pracuje s textem, animací a podobně. Některé práce vzdáleně připomínají film, jiné jsou založeny na textu, např. na rytmickém textu spojeném se zvukem, jako je Heavy Industries nebo interaktivní koláž, třeba Superbad. V čem jsou však úplně jiné, než práce, na které jsme byli doposud zvyklí, je interaktivita - možnost diváka do díla nějak zasahovat. A pak velmi důležité je spojení s technickou stránkou, s programováním - net art je opravdu někde na hranici výtvarného a technického světa. Některé netartové práce jsou považovány za umění ne proto, že hezky vypadají, či snad kvůli jedinečnému konceptu, uměleckému kontextu či dalšímu velkolepému gestu, ale kvůli svému technickému nápadu. Že fungují tak, jak fungují. Uměním je pak třeba script, který programátor napíše. Nebo web browser, který vytvoří, např. Netomat. Některé práce reagují i svým obsahem na svět Internetu. Najdete třeba různé odkazy či parodie na html jazyk, jsou odezvou na počítačové hry, např. jodi.org. Často pak divák, který pochází z neinternetového světa, kdo nezná html nebo nehraje počítačové hry, přijde a diví se "Cože je toto jakože za umění...?" Avšak to se může podivovat v galeriích také -někdy právem.

Lze rozlišit nějaké tradiční formy či druhy internetového umění? Dějiny net artu se datují přibližně od roku 1994 nebo 1995. Umělci však pracují s počítači již někdy od sedmdesátých let. Teď je, připadá mi, pořád takové trochu dobrodružné období, kdy jsou možnosti tohoto média ještě neprozkoumané a ne zcela využité. Myslím technicky. Tedy - ona je otázka, zda budou vůbec někdy prozkoumané a využité, protože ty technické možnosti se neustále mění a vznikají nové. Ale dejme tomu, že ano, že třeba jednoho dne už budou všechny ty technické novinky vyzkoušené, a že net art na tom bude třeba jako dnes malířství. To by znamenalo, že v net artu je zrovna teď doba, kdy kromě namalování skvělého obrazu můžete stále ještě objevit, jakými prostředky a barvami malovat. Ještě stále můžete s něčím přijít první. Samozřejmě to zní trochu směšně, chtít být někde první. Ale mně baví na net artu i tato stránka, to objevování, experimentování s formou, které si v jiném médiu tolik neužijete. Kupříkladu Olia Lialina ve své War kdysi zajímavě využila možnosti frames web browseru. Řekla bych, že v tomto případě forma dost ovlivnila i obsah tohoto projektu, klikáte a ta věc funguje zvláštně. Nefunguje ani jako kniha, ani jako výtvarná záležitost... přitom tak jednoduchý nápad, a silný, koneckonců tak už to bývá, jednoduché nápady bývají nejlepší. Ale věc založená na takovém výrazném nápadu může být jen jedna.Co se týká druhů a forem... připadá mi, že většina net artových prací je spíš taková technická, hrátky se softwarem převažují. Koukala jsem, že dost lidí je inspirováno například Markem Napierem a dělá podobné weby jako on. Právě proto vidím větší šanci vytvořit něco originálního v úplně jiném stylu. Když jsem letos v březnu navštívila newyorskou net artovou komunitu, tak ti lidé mi říkali, že je má NYCmap zaujala právě svojí odlišností.

Může se umělec v tomto oboru uživit?Pochybuji. Naštěstí na podporu net artu existují různé granty viz Rhizome.org .

Co myslite, že brání rozvoji internetového umění v ČR? Má na tom vinu i nezájem médií, nedostatečná informovanost veřejnosti? Největší překážkou, která zbrzdila rozvoj internetového umění a vůbec rozvoj internetu, byl monopol Telecomu. Díky tomu nesmyslnému monopolu se tu běh věcí zpomalil a net art je v porovnání s jinými věcmi ještě celkem nepodstatnou maličkostí. Nezájem médií a neinformovanost veřejnosti vyplývá z tohoto zbrždění. Ale už se to mění, mám dojem.

Existuje na světě místo, které je pro tebe Meccou web artu? Třeba internetové místo? Fyzicky je to Manhattan, nejspíš díky velice koncentrované netartové komunitě. Virtuálně na Rhizome.org, což je virtuální netartová komunita, kde najdete zprávy a texty umělců a teoretiků, kalendář internetových akcí a výstav nových médií a kam je možno přihlásit své stránky.Net artem se hodně zabývá Whitney Muzeum v New Yorku. Jeho Whitney Muzeum Artport (artport.whitney.org), je takový portál světového internetového a digitálního umění, kde jsou pravidelně uváděny online výstavy a kde získáte další zajímavé informace. Idea Line Whitney Muzea je zas takovou historií netartu, kde naleznete neustále aktualizovaný výběr světových děl od roku 1995 až do současnosti.

Chystáte nějakou výstavu v Čechách, třeba pro lidi kteří nemají přístup na internet?5. ledna 2003 skončila výstava - Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého v Domě umění města Brna.

Tvorba Markéty Baňkové:New york v hypertextuMarkétin nejrozsáhlejší projekt je New york city map, která začala vznikat během stipendijního pobytu v New Yorku. Mapa New Yorku je především vizuální a zvukový projekt: zachycuje fotografické momentky, autentické zvuky města a výpovědi lidí. Město využívá možností hypertextu, kterými se příběh větví - vyvíjet se může buď pokračováním dvou hlavních dějových linií, nebo rozšiřováním různými postranními odbočkami. Markéta svou mapu označila jako "nekonečnou internetovou knihu". Otázkou je, zda projekt bude někdy ukončen v pravém slova smyslu.

Město jako labyrint lidských příběhůMladším projektem Markéty Baňkové je Město, kde autorka reaguje na nespočet osobních internetových stránek, kde lidé neváhají publikovat osobní běh jejich života. Na stránce města naleznete rozsáhlý interaktivní deník s příběhem dívky Růženky, která na internetu ztratila svou vlastní identitu. Čtenář může rozhodnout jakým směrem se bude odvíjet její osud (zabije či nezabije Růženku?) pokud není s příběhem spokojen, stačí se vrtátit a rozhodnout se znovu.

Převzato se svolením