Nejzajímavější budova olympiády v Paříži. Plavecký stadion ze dřeva
Centrum vodních sportů na severním okraji Paříže má největší zavěšenou střechu ze dřeva na světě. Teď na olympiádě se zde bude soutěžit ve vybraných vodních sportech, za rok by se mělo otevřít veřejnosti – kromě plavání se tu bude možné lézt na horolezeckou stěnu nebo hrát tenis.
Adéla Vaculíková , 25. 7. 2024
Když byla Paříž zvolena místem konání letních olympijských her pro rok 2024, její vedení prohlásilo, že se při budování prostor a infrastruktury bude snažit postupovat co nejvíce šetrně k životnímu prostředí. Jednou z motivací byl tehdy čerstvě uzavřený klimatický pakt, tzv. Pařížská dohoda z roku 2015. Ve městě se proto kvůli hrám více rekonstruovalo, než stavělo.
Od základů se realizovaly pouze dvě nové sportovní arény – Adidas arena (ateliéry NP2F a SCAU) pro badminton a moderní gymnastiku a pak „Centre Aquatique“ (ateliéry VenhoevenCS a Ateliers 2/3/4/), ve kterém budou probíhat klání ve vodním pólu, skoky do vody a synchronizované plavání.
Centre Aquatique je z dvojice tou zajímavější novostavbou. Právě ona totiž skutečně dostála závazku stavět environmentálně uvědoměle. Vnitřní prostorové dimenze byly navrženy tak, aby se na jejich provoz spotřebovávalo co nejméně energie a hlavním stavebním materiálem se stalo dřevo vytěžené v Evropě. Budovu takto navrhl nizozemský ateliér VenhoevenCS a francouzská kancelář Ateliers 2/3/4/.
Uvnitř se nacházejí celkem čtyři bazény. Hlavní plavecký, který se dá navíc rozdělit mobilní příčkou, pak bazén na potápění, 25metrový tréninkový a taky brouzdaliště. To najde využití zejména po konci her, až se budova otevře veřejnosti, což je v plánu na červen 2025.
Bazény jsou záměrně situované co nejníže, ve srovnání s úrovní terénu jsou do něj částečně zahloubené, je to tak aby se co nejméně oteplovaly. Z vnějších pohledů na sebe budova upozorňuje svým monumentálním zastřešením. Oficiální olympijské stránky hrdě uvádějí, že se jedná o největší zavěšenou dřevěnou střechu na světě. Pilíře, které ji podpírají, jsou taky dřevěné, vše pak dohromady drží ocelová táhla. Statiku budovy řešila německá kancelář Schlaich Bergermann Partner.
Tvar střechy s prověšením ve středu není samoúčelný – vnitřní prostor má co nejvíce zmenšit, aby se pro jeho obsluhu spotřebovávalo co nejméně energie. „Co se týče tvaru, řekli jsme si, že to, co stojí v bazénu nejvíce peněz, je ohřev vzduchu, úprava teploty a úrovně vlhkosti,“ popisují architekti. Střechu proto zavěsili nad tribuny co nejníže to bylo možné.
Dalším „nej“ centra vodních sportů je pokrytí střechy 4600 metry čtverečními fotovoltaických panelů, což z ní dělá nevětší městskou solární elektrárnu ve Francii. Zdejší fotovoltaické panely dle olympijských stránek dokážou vyrobit tolik elektrické energie, kolik by potřebovalo 200 domácností. Samotnému centru vodních sportů to během Olympiády pokryje asi 25% spotřeby.
Co během tří olympijských týdnů na budově nevynikne, jsou její prosklená čela stíněná dřevěnými lamelami. Předpisy her totiž požadují, aby veškeré vnitřní prostory, v nichž se závodí, byly zatemněné. Až bude centrum sloužit veřejnosti, půjde do jeho bazénu vidět při procházení se v okolním parku.
„Udržitelnost a biologická rozmanitost jsou klíčové ve všech aspektech návrhu budovy. Jedná se o moderní a inovativní sportovní areál obklopený bohatou vegetací, který vážně přispívá k živé a zdravé městské čtvrti pro obyvatele Saint-Denis,“ píše o centru vodních sportů kancelář VenhoevenCS. Pro Guardian pak nizozemští architekti uvedli, že se jim podařilo odvrátit požadavek na vybudování velkého parkoviště. „Zadání požadovalo obrovské soutěžní parkoviště pro autobusy a nákladní automobily. Ale plavecké soutěže se konají jen dva týdny v roce. Tak jsme řekli ne, uděláme zpevněnou travnatou plochu pro volný čas, kterou budou moci využívat všichni, vybavenou všemi zástrčkami a servisem pro kamiony, ale bez asfaltu,“ řekla pro Guardian architekta Cécilia Gross z VenhoevenCS.
Po skončení her se centrum vodních sportů ještě promění – hlavně co se své náplně týče. Dnešních 5000 míst k sezení se sníží asi na polovinu. V budově tak vznikne prostor pro zřízení horolezeckého centra. V okolí by pak měly přibýt ještě fotbalová hřiště a tenisové kurty.
„Centrum vodních sportů za 175 milionů eur je majákem toho, jak je vnímaná celá olympiáda v Paříži. Je úsporné, zelené a trochu podceňované. Pro oblast s nejnižší plaveckou zdatností v zemi, kde polovina jedenáctiletých dětí neumí plavat, bude přínosem“ napsal o stavbě pro Guardian kritik architektury Oliver Wainwright.
Více k tématu
Centre Aquatique se nachází hned vedle Stade de France z roku 1998, na kterém proběhne zahajovací ceremoniál. Stavby jsou společně s nově postavenou olympijskou vesnicí situovány do pařížské čtvrti Seine-Saint-Denis, která demograficky patří k nejchudším francouzským departmentům. Od centra vodních sportů si politická reprezentace Paříže i Francie slibuje zvýšení dostupnosti sportu v oblasti potýkající se se sociálními problémy. Jak moc bude bazén opravdu pro veřejnost, to se uvidí až v polovině příštího roku. Má totiž pořád sloužit také jako tréninkový a závodní bazén pro špičkové sportovce. Jestli se tu budou potkávat běžní lidé s plaveckou elitou, to bude teprve skutečné olympijské vítězství.
- Autoři: Cécilia Gross, Ton Venhoeven, Jos-Willem van Oorschot, Arjen Zaal, Julie Fuchs, Tjeerd Hellinga, Eraldo Brandimarte, Yann Trégoat, Jeremy Cassin, Ivo Brandes, Rubing Xu, Maria Boletou, Nicolas Handtschoewercker, Timothée Pignoux, Wai Ming Lam, Arjan Pot, Louis van Wamel
- Ateliér: VenhoevenCS, Ateliers 2/3/4/
- Země: Francie
- Krajinářské řešení: Ateliers 2/3/4/ Architecture, Urbanisme, Paysage
- Dodavatel: Bouygues Bâtiment Ile de France
- Statika: SBP schlaich bergermann partner
- Realizace: 2018-2025
- Investor: Bouygues Bâtiment Ile de France / La Métropole du Grand Paris
- Adresa:: 345 Av. du Président Wilson, 93200 Saint-Denis