Nad Žilinou vyrostla nová vyhlídková věž, která se rozplývá v krajině

Nápad postavit na Dubni vyhlídkovou věž se postupně objevoval už od roku 1995, kdy Žilina dokonce vypsala architektonickou soutěž na její návrh. Žádný projekt však nikdy zrealizován nebyl. To se změnilo až letos, kdy architekti Ladislav Vikartovský a Gábor Nagy dokončili rozhlednu podle svého návrhu, se kterým vyhráli v další soutěži z roku 2016. V soutěži vyhlášené Oblastnou organizácií cestovného ruchu Malá Fatra na druhém místě skončil podobně geometricky jednoduchý projekt týmu ve složení Karol Grogor, Jakub Herza a Viktória Mravčáková, třetí místo pak získala subtilní kovová věž od architekta Tomáše Beneše.

Autoři vítězného projektu vyhlídkové věže se při návrhu nechali inspirovat samotnou přírodou, což uplatnili zejména v materiálovém řešení.„Išpiráciou pre návrh vyhliadkovej veže je samotná príroda, ktorá je definovaná vnútornými vzťahmi živých a neživých zložiek. Tento harmonický súlad protipólov vytvára plynulý systém nášho životného prostredia. Veža s jej charakterom sa snaží stať súčasťou tohto systému a rozmazať hranice medzi prírodným a umelým prostredím,“ vysvětluje architekt Ladislav Vikartovský.

Nosný systém věže je navržen jako ocelový skelet. Dřevěný obklad konstrukce se přitom směrem vzhůru postupně „rozplývá“ v okolí. Vrchní část věže tak tvoří již pouze otevřená ocelová konstrukce, která umožňuje výhledy do okolní krajiny z různých výškových úrovní. Zmiňované rozplývání konstrukce je také symbolem určitého pouta mezi pevností země a neuchopitelností nebe, k němuž se návštěvník musí přiblížit, aby si mohl vychutnat výhled.

Desetipodlažní rozhledna s obdélníkovým půdorysem stojí vedle turistického chodníku vedoucího na vrchol Dubně s delší stranou orientovanou na panorama Žiliny. Krytý vstup do věže poskytuje dřevěnou lavici, na níž si může návštěvník po výstupu na vrchol odpočinout. Na vrchol věže ve výšce téměř 600 metrů nad mořem vede celkem 121 schodů.

Díky své vzdušnosti a jednoduchosti rozhledna zapadá do okolní přírody a jemně doplňuje panorama krajiny. Po více než dvaceti letech neúspěšných pokusů tak má Dubeň konečně svou vyhlídkovou dominantu, odkud může člověk obdivovat další část světa alespoň trochu z nadhledu.