Na jaře topí slunce

Poblíž panelákového sídliště v Brně-Medlánkách můžete objevit malou zelenou oázu: komplex deseti dvoupodlažních domků doplněný o dětská hřiště, kousek dál romantické zákoutí vzrostlých stromů a keřů kolem potoka, doslova ráj pro dětské hry na indiány nebo na četníky a zloděje. Na písku najdete maminky s caparty sotva stojícími na vratkých nožkách, na cestičkách se stěží vyhnete rozlítaným klukům s koloběžkou, na trávě holčičky ukládají do kočárků své panenky. Nerozeznáte, kdo z dětí se přišel jen na chvíli proběhnout, a kdo je obyvatelem zdejší vesničky.Dětské domovy bývají světem uzavřeným za vysokými ploty; zdi a mříže původně určené k bezpečnosti jako by ještě zdůrazňovaly odlišnost dětí, které neměly to štěstí vyrůstat v rodině. Před padesáti lety vznikly ve světě první projekty, které to chtěly změnit. Uvolněná šedesátá léta umožnila, aby se i u nás prosadila myšlenka dětských SOS vesniček. Stavby malých domků, kde mohou i děti z „děcáku“ žít v přirozeném rodinném prostředí, vyvrcholily právě tady, v brněnských Medlánkách. Obdivují je místní lidé při nedělních procházkách, mnozí se nechávají inspirovat pro stavbu svého vlastního rodinného domku. Není divu. Přestože nemají šikmé střechy jako chaloupky někde na venkově, nejsou to studené a neosobní „krabice“, jak velká část veřejnosti moderní architektuře přezdívá. Obloženy barevným dřevem tváří se domky velmi přívětivě a vstřícně. Komfortní, ale úsporné bydleníProjektem na stavbu deseti domků SOS vesničky byl pověřen ateliér ATW architekti (o jeho týmu ve složení Alexander Mandić, Jitka Malcová, Nikola Netušilová a Helena Paz jsme psali v Domově 5/2004). Ateliér má v Čechách za sebou už značné množství úspěšných realizací, a jejich kvalitní architektura má ještě jednu přednost navíc: v rámci možností totiž využívá všech zásad nízkoenergetických staveb. Úsporný provoz hned deseti domů najednou se v celoročním rozpočtu správy vesničky pochopitelně projeví značně citelně. Mnohem menší spotřeba energií na vytápění během zimy, na podzim začíná topná sezóna o měsíc později než v klasických domech, a na jaře stačí domky dostatečně vyhřát jen samotné slunce. Domky SOS vesničky mívají podobné dispoziční řešení jako běžný rodinný dům, jen se přidružují některé další funkce, a poněkud vyšší jsou i nároky na bezpečnost (dodržení specifických hygienických a požárních předpisů). Komfort bydlení je vyšší než v průměrné české rodině, podobný domek by tedy jistě vyhovoval většině stavebníků.Přízemí je vlastně velkým obývacím pokojem s kuchyní a jídelnou, kde náhradní matka a děti tráví společné chvíle, je tu dostatečné zázemí pro mytí, praní prádla a úklid, svůj pokojík má v přízemí také teta, která dochází matce pomáhat. V patře jsou tři dvoulůžkové dětské pokoje, dvě koupelny pro děti a pokoj matky s vlastní navazující koupelnou. V pojetí ateliéru ATW je obývací pokoj velkou prosklenou stěnou přímo propojený se zahradou, z pokojů dětí vedou francouzská okna na balkon. Všechny skleněné plochy se obracejí na přímý jih, který je optimální světovou stranou pro přitápění sluncem. Nízké zimní paprsky procházejí okny hluboko do prostoru a vyhřívají jej po nejdelší část dne, v létě je naopak jižní slunce vysoko, do místností příliš hluboko nezasahuje a nezatěžuje je nadměrným horkem. Pro ochranu před sluncem stačí i malá stříška nad okny, tady mají okna navíc ještě předsazené venkovní kovové žaluzie, které zabrání rozpálení velkých skleněných ploch. Vnitřní žaluzie by nebyly účinné proti skleníkovému efektu – chrání interiér pouze před slunečními paprsky, ne však před sáláním tepla z horkého skla.Stěny domu jsou proskleny jen minimálně k ostatním světovým stranám, úzká okna jen podle potřeby provozu přisvětlují vnitřní prostor, ale omezují tepelné ztráty v zimě, v létě zase brání přehřívání domu od západu. Těsná okna s izolačními dvojskly doplňují obvodový plášť s velmi silnou vrstvou tepelné izolace. Součástí úsporného provozu a příjemného vnitřního klimatu je řízené větrání. Na ploché střeše a jižní fasádě jsou umístěny solární kolektory, které ohřívají užitnou vodu na mytí.Samotné vydatné zateplení fasády a sluneční kolektory by rozhodně nestačily k zajištění nízkoenergetického provozu. Jedině ve spojení se smysluplným prostorovým řešením celého domku spočívá jeho správná a bezchybná funkce.Domek domovemAteliéru ATW nešlo o reprezentativní architektonické dílo, jejich domky v SOS vesničce mají především dobře sloužit svému účelu. Fasády odpovídají provozu uvnitř domku a použité materiály přesně vypovídají o tom, jaký je jejich smysl: jižní strana je určena k pasivnímu přijímání sluneční energie, proto je celá prosklená, jen v parném létě se zahaluje do lehkého kovového pláště z žaluzií; zbývající tři strany mají dům chránit před chladem a nepohodou, z tohoto důvodu jsou uzavřené, téměř bez oken, obalené teplým kabátem z izolace a dřevěného obkladu. Plochá, lehce nakloněná dvouplášťová střecha dostatečně chrání dům před zimou i horkem, v nejvyšším bodě vybíhá ve stříšku nad jižními okny. Její dřevěné podbití má stejnou barvu jako obklady obvodového pláště: každý domek v trochu jiném tónu, aby se děti snadno orientovaly a naučily se brzy rozeznávat právě ten svůj. Se správcem SOS vesničky jsme si při návštěvě povídali o životě uvnitř malé osady, plynule a bez plotů navazující na sousední bytové domy a mateřskou školku. Děti tu našly skutečné zázemí; nejnovějším přírůstkem je dvojice sourozenců, která běhá s plastovým náklaďákem a vesele pokřikuje na ostatní děti. Ještě před měsícem, kdy sem oba bratři přijeli z tradičního dětského domova, zcela odmítali komunikovat. V SOS vesničce žijí pohromadě s dalšími novými sourozenci, matkou a tetou, chodí do normální školky či školy, venku si hrají společně s kamarády z běžných rodin. Na víkendy s nimi matka jezdívá k babičce a dědovi, o prázdninách s nimi chodí na koupaliště nebo jezdí na výlety, starší děti mohou odjet i na tábor. Prostě taková normální rodinka, která se tady doma bude scházet ještě i dlouho poté, co děti vylétnou z hnízda.Psáno pro časopis DOMOV 11|2004Kde bydlení není provizoriem | Šarm hezkého příběhu | Dneska by to šlo | Jak si stojí koupelna | Neskrývané potěšení | Kdopak nám ji postaví | Co víme o víně? | Myčku na nádobí? Ano. Ale jakou? | Na jaře topí slunce | Lehké stavění | Zahrada lidského osudu | Dítě v posilovně?