Moravská Třebová bude mít nové kulturní centrum, vznikne v bývalé továrně

Základní principy návrhu

K obrazu Moravské Třebové neodmyslitelně patří dlouhé pilovité střechy bývalých textilních továren. Tyto stavby tvoří jednu z kulturně-historických vrstev města a představují cenný odkaz doby průmyslové revoluce. Jejich význam je srovnatelný s dochovaným středověkým městským jádrem, s architekturou renesančního zámku nebo s egyptologickou sbírkou místního muzea. Bylo by škoda o toto industriální dědictví přijít postupným zánikem chátrajících budov.

Prozíravé rozhodnutí města zakoupit jeden z továrních areálů proto otevírá cestu ke vzniku v Česku unikátní konverze průmyslové památky na veřejné kulturní centrum. Jsme přesvědčeni, že využití existující továrny přináší řadu výhod:

• zachování Genia Loci

• možnost identifikace veřejnosti a návaznost na průmyslovou tradici města

• výraznou a zapamatovatelnou architekturu

• postupnou výstavbu s možností různých kroků etapizace

• stavebnicový princip uspořádání částí kulturního centra

• vysokou flexibilitu vnitřního provozu

• dobré propojení s navazujícími městskými prostory

• vznik nových veřejných prostor uvnitř existujícího areálu

• využití atraktivní průmyslové estetiky v exteriérech i interiérech

Z těchto důvodů navrhujeme zachovat a částečně využít stávající budovy bývalé tovární haly a strojovny a doplnit je novými stavbami s analogickým architektonickým výrazem.

Urbanistické a doprvní řešení

Zachování bývalé továrny a její půdorysné stopy představuje potvrzení přirozeného urbanistického vývoje města. Kulturní centrum bude i nadále doplňovat roh bloku k Jiráskově ulici, podél které navíc mohou vzniknout nové byty. Postupnou konverzí na kulturní centrum se areál zároveň plně otevře veřejnosti.  Odstranění plotů, zdí a dalších bariér pak umožní volné propojení areálu s navazujícími

městskými prostory, zejména s parkem a s lučními lázněmi. Zatímco část bývalé haly se po úpravách změní na urbánní zahradu, trakt bývalé jídelny ustoupí nové piazzettě před budovou strojovny. Tím vzniknou zcela nové, různě naladěné veřejné prostory na hraně s parkem.

Otevření areálu a zřízení zahrady v místech styku s parkem umožní snadný pěší průchod územím ve všech podstatných směrech. Kulturní centrum se stane také atraktivním cílem samo o sobě. Hlavní vstup se proto nachází v přirozeném těžišti pěších tras na hraně parku. Zvolená koncepce využívá návaznosti na existující průchody a veřejné prostory. V budoucnu by však bylo vhodné zkultivovat plochy na pěší spojnici mezi náměstím T. G. Masaryka a parkem.

Dopravní napojení aut je uvažováno jak z ulice Jiráskovy, tak z ulice J.K. Tyla. Koncepce počítá s řízeným vjezdem pomocí zápustných sloupků nebo závory tak, aby bylo možné v čase měnit zatížení přilehlých ulic podle typu akce. Obě napojení mohou sloužit jako vjezd i jako výjezd, aniž by bylo potřeba zásadně měnit dopravní režim v okolí. Předpokladem k tomuto řešení je, že uvnitř areálu se bude nacházet pouze záchytné parkoviště pužívané během větších kulturních akcí a jen omezený počet stání pro zaměstnance kulturního centra. Nová veřejná parkovací stání pro rezidenty vzniknou pouze podél areálu v Jiráskově ulici.

Zásobování kulturního centra bude probíhat z prostoru dvora ud Jiráskovy ulice a z ulice vedoucí k Lučním lázním. Tato ulice bude v režimu pěší zóny. Vjezd cyklistů do areálu bude přednostně možný z Jiráskovy a Tylovy, naopak příjezd parkem by měl být omezen. Tomu bude odpovídat i volba zpevněných povrchů.

Architektonické a provozní řešení

Areál kulturního centra ve své konečné podobě sestává z několika samostatných funkčních celků, které lze jako skládačku postupně doplňovat a zvyšovat jejich vzájemnou provázanost:

Do bývalé tovární haly jsou vestavěny nové objekty multifunkčního sálu a kinosálu. Nezastavěné části haly jsou využity pro foyer a pro idea space, propojitelné s velkým sálem do jednotného prostoru. Toalety a šatny účinkujících jsou umístěny v samostatných atypických kontejnerech. Také prostory určené pro zázemí kulturního centra těží z volné dispozice haly. Do nezastřešené zahrady u parku se otevírá foyer, idea space i mezi nimi umístěný bar. Foyer, sloužící i jako výstavní prostor, propojuje zahradu s parkovištěm.

Pro potřeby knihovny je upravena budova bývalé kotelny a strojovny. Knihovna je uspořádána ve dvou nadzemních podlažích, které doplňuje podzemní část s toaletami a depozitářem knih. Bezbariérovost zajišťuje prokládací výtah. Srdce knihovny s volným výběrem a dětským oddělením se nachází v přízemí obnovené haly strojovny, ze které je přístup na galerii s oddělením pro dospělé. Vedení knihovny a regionální oddělení je orientováno k Jiráskově ulici.

Trakt mezi tovární halou a knihovnou je využit pro komunitní kavárnu. Tu je možné přímo propojit s venkovními prostory, hlavním vstupem do knihovny a do kulturního centra a i přímo do foyer. Umístění kavárny na tomto místě je klíčové pro možnost postupné výstavby centra. Kavárna má své vlastní zázemí.

Novostavba depozitáře ve tvaru jednoho pole továrny skrývá dvoupodlažní prostor s archivem a potřebnými pracovišti. Přístup do depozitáře je samostatný z obou stran haly. Analogickým způsobem je podél Jiráskovy umístěn trakt se sedmi malometrážními loftovými byty. Ty mohou sloužit jako ateliéry, krátkodobé ubytování nebo jako startovní byty.

Princip stavebnice umožňuje více možných způsobů postupných výstavby centra. V každém kroku mohou jednotlivé části fungovat samostatně, aniž by to omezilo možnost jejich následného propojení do jednoho funkčního celku. Některé etapy je možné také dále dělit na dílčí kroky.