Moderní architektura v Kolumbii

Moderní architektura v KolumbiiGalerie Jaroslava Fragnera1. března – 1. dubna 2007www.gjf.czModerní architektura v KolumbiiGALERIE ARCHITEKTURY (Starobrněnská 16/18, Brno)5. dubna - 5. května 2007www.ga-brno.czKolumbijská architektura je představena pomocí přibližně šedesáti barevných posterů zavěšených do prostoru a čtyřiceti černobílých snímků představujících „Zlatý věk kolumbijské architektury“. Výběr zajímavých staveb ze zlaté éry vrcholí budovou Torres del Parque (1965) v Bogotě od architekta Rogelia Salmony. Naopak první stavbou, která započala dějiny moderní architektury v Kolumbii, je Stavební fakulta Národní univerzity v Bogotě. Kolumbijská architektura není příliš známá nejen nám, ale také světové veřejnosti, svou kvalitou si však pozici na mezinárodní scéně obhájí. Nenechala se pouze ovlivnit zahraniční tvorbou a výraznými postavami architektů. Její podobu výrazně formovaly topografické, geografické a klimatické podmínky země, což ve výsledku podpořilo tvůrce ke svobodě výrazu. Zlatý věk, nacházení vlastní moderní podoby architektury, se stalo platformou pro druhou polovinu dvacátého století. foto z výstavy: Tereza ProvazníkováPřehlídka vybraných staveb vznikajících od sedmdesátých let až do roku 2005 tvoří druhou část výstavy. Architektura se hlásí ke světovým trendům, avšak specificky čteným v kolumbijském kontextu. Mezinárodní vliv byl použit jako kreativní východisko, legitimní krok k rozpoznání. Tato část je příznačně zachycena barevnou fotografií. Mezi zajímavou současnou kolumbijskou architekturu patří Univerzitní budova Los Andes od Daniela Bermúdéze z roku 1989, Veřejná knihovna Virgilia Barca od Robeno Salmony z let 1999-2001, kostel Capella od Daniela Bonilla Ramiréze z let 2000-2001 a řada soukromých vil a urbanismus nových rezidenčních čtvrtí.Po pražském publiku bude mít příležitost výstavu navštívit veřejnost v Brně, kam bude instalace převezena.Historie kolumbijské architektury 1. poloviny 20. stoletíModerní architektura přicházela na latinskoamerický kontinent velice pozvolna. Ve třicátých letech se objevilo několik málo moderních budov. Svou pozici moderní architektura upevnila až ve čtyřicátých letech. Přestože byla ovlivněna převážně evropskými hnutími z počátku století, díky geografické a kulturní izolaci vznikla jedinečná směs bohaté a různorodé architektury plné nuancí. foto: almavi©Koncept moderního územního plánování představoval odklon od tradice a v mnoha případech byla moderní architektura vybudována na ruinách historických částí měst. Kolem poloviny 20. stol. začali architekti převádět do místního jazyka zásady moderny. Důraz byl kladen na rozvinutí jednotlivých částí specifických pro danou budovu. Stavby byly definovány objemem, světlem a prostorem. Výsledkem byly rozlišitelné objemy, čisté hranoly a užívání základních geometrických tvarů. Po technické stránce si moderní architektura osvojila nové materiály z průmyslového odvětví a podpořila využívání betonu, oceli a skla. Oddělení podpěrné struktury od prostorové struktury umožnilo rozšíření architektonických návrhů, které se zabývaly otevřenými a nastavitelnými prostory. Architekti přijali průmyslový smysl pro funkci a výkonnost. Jasnost a transparentnost byla docílena odstraněním opěrných zdí, použitím zasouvacích oken, uvedením pohyblivých příček a využíváním žaluzií pro nastavení vnitřního světla. Uplatnění betonu mělo za následek využití sloupů pro odhalené struktury, rozsáhlých portik a plochých střech. Zprostředkovatelé modernyHlavní město Bogota mělo velký vliv na šíření moderny. Sekce Národních staveb (založená r. 1905), která spadala pod Ministerstvo veřejných prací, podporovala rozvoj moderny a zavedla tento nový architektonický jazyk i na odlehlá místa země. Vláda dále podporovala bytovou výstavbu.Stavba Národní univerzity z let 1935 až 1945 je první rozsáhlejší moderní architektura.. Byla to také první instituce vyššího vzdělávání, která začala školit architekty pro „kolumbijský způsob“. Architekti, kteří emigrovali z Evropy, byli důležití pro rozvoj moderní architektury a obohatili v zemi debatu o architektuře, stejně tak jako v Severní Americe. Časopis Proa, založený v roce 1947, jehož šéfredaktorem byl po mnoho let Carlos Martínez, se stal nositelem myšlenek Moderního hnutí a vyvolával diskuzi o nové architektuře a potřebě jí bezpodmínečně podporovat. Generace padesátých letKolumbijská moderní architektura se vážně rozvíjela v padesátých letech 20. století. Tato generace zahrnuje velkou skupinu lidí, která vystudovala na Národní univerzitě v Bogotě na Fakultě architektury a na Universidad Pontificia Bolivariana, kterou vedl Antonio Mesa Jaramillo. O deset let později byla založena Andská univerzita se svou Fakultou architektury (zastávající racionalismus), která se stala protipólem Fakulty architektury Národní univerzity přiklánějící se k organické architektuře.