Möbius – pareSITE: Environmentální letní pavilon

Návrh byl zhotoven v Grasshopperu pro Rhino v kombinaci s Rhinem a vyroben na CNC kotoučové pile Hundegger Speed-Cut 3 a na tříosé CNC fréze HOMAG Venture 06S.

Projekt byl realizován za spolupráce ARCHIPu a Lesnické a dřevařské fakulty na České zemědělské univerzitě v Praze.

Vedoucí ateliéru: Marie Davidová - dřevo / Coll Coll Matin Šichman – konstrukce / Oximoron Martin Gsandtner – kódování

Studenti: Yuliya Pozynich, Jason nam, Alena Repina, Daria Chertkova, Yana Vaselinko, Mikkel Wennesland, Dan Merta, Daniela Kleiman, Liv Storla, David Lukas, Christopher Hansen, William Glass, Jiří Šmejkal, Milan Podlena, Josef Svoboda, Tomáš Pavelka, Miroslav Runštuk, Ladislav Rubáš, Radim Sýkora, Anna Srpová, Ivana Kubicová, Gabriela Smolíková, Karel Ptáček, Jan Matiáš, Tomáš Mišoň, Lukáš Růžička, Jan Hyk, Marian Loubal.

Záměrem projektu bylo se studenty z již zmíněných škol navrhnout a postavit pavilon pro reSITE festival z masivního borového dřeva, který pracuje s jeho materiálovými vlastnostmi v závislosti na prostředí. Návrh byl navržen v průběhu půlsemesrálního ateliérového kurzu a zhotoven během tří týdnů.

Tradice dřevěných pavilonů je už zakotvená na mnoha architektonických školách. Nejznámější příklady jsou z AA School of Architecture v Londýně a z Institute for Computational Design na univerzitě ve Stuttgartu. Tyto pavilony jsou většinou zbudovány z překližek. Naším záměrem ale bylo pracovat s performancí materiálových vlastností masivního dřeva. Byla prozkoumána síla v torzi prken a interakce dřeva s vlhkostí.

Studentka Yuliya Pozynich se inspirovala geometrií möbiovy pásky. Tento tvar neumožňuje rozdělení plochy rovnými deskami, zato anizotropní vlastnosti materiálu umožňují torzi. Bylo prověřeno několik prototypů s různými tloušťkami prken a obsahem vlhkosti a rozhodnuto o užití syrového dřeva s tloušťkou 2cm. Torze je držena spoji dílců řezaných pod daným úhlem.

Environmentální letní pavilon následuje koncept dřevěných orientálních zástěn, takzvaných 'mashrab?yí', které přes noc, kdy je vysoká relativní vlhkost vzduchu, nasávají vlhkost, přes den ji naopak odpařují a poskytují stín v letních dnech. Performance 'mashrab?yí' byla zkoumána Michaelem Henselem. Hensel píše:" 'Mashrab?ye jsou multifunkční elementy, které kontrolují prostup světla, cyrkulaci vzduchu, soukromí a výhledy zatímco operují na synergickém vztahu ornamentálního vzoru a materiálové distribuci." (Hensel 2011)

V případě Möbia-pareSITE je cirkulace podpořena zborcenými trojúhelníky v tangenciálním řezu, který za sucha vytváří žlabovitý tvar.

Systémy, které reagují na vlhkost mají svůj původ v tradičních norských fasádách, kladených do peření a dále byly zkoumány Asifem Amirem Khanem na AA School of Architecture na prototypu dýhové stěny. Výzkum o performativním dřevu je veden Michaelem Henselem na Oslo School of Architecture a Steffenem Reichertem s Achimem Mengesem na ICD na Univerzite ve Stuttgartu. Vetšina výzkumu spočívá v laminovaných dýhách. Tyto struktury vykazují velkou performanci, ale pro pavilon, který má sloužit veřejným akcím jsou příliš křehké.

Projekt byl uskutečněn s laskavou podporou Skansky, Eurodachu, Lesů České republiky a Collaborative Collective.